Zeman uvedl, že za bombardování Jugoslávie se Srbům omluvil jako prezident

Prezident Miloš Zeman uvítal 18. května 2021 na Pražském hradě s vojenskými poctami srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. (repro ČT)

Prezident Miloš Zeman uvítal 18. května 2021 na Pražském hradě s vojenskými poctami srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. | FOTO: repro ČT

Český prezident Miloš Zeman v dnes zveřejněném rozhovoru, který poskytl srbské tiskové agentuře Tanjug, uvedl, že omluvu za alianční bombardování Jugoslávie v roce 1999 učinil jako prezident země. Řekl také, že letecké útoky NATO byly protiprávní, neboť je neschválila Rada bezpečnosti OSN.

Zeman se srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučićovi při jeho návštěvě Prahy v úterý omluvil za alianční bombardování Jugoslávie. „Chtěl bych srbský národ jako osoba poprosit o odpuštění,“ řekl. Česko podle něj v roce 1999 hledalo spojence, s nímž by bombardování odmítlo, ale neúspěšně. To, že nakonec akci podpořilo, považuje za nedostatek odvahy. V čele vlády stál tehdy právě Zeman.

„Má omluva Srbsku je omluvou prezidenta republiky za bombardování, které se odehrálo bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, takže v tomto smyslu bylo nezákonné,“ citovala srbská veřejnoprávní televize RTS z rozhovoru. Zeman v něm odpovídal na otázku agentury, zda se jednalo o osobní omluvu, jak ji na dotaz ČTK v úterý interpretoval český ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

Srbská média si v této souvislosti všímají dnešního výroku českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého byla Zemanova omluva osobním aktem. „Určitě to pro něj nebyla lehká chvíle, omluvil se jako občan Miloš Zeman. Chápu, že to pro něj nebylo lehké,“ uvedla televize N1.

Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo a zabránit násilnému vyhánění kosovských Albánců. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí. Celkově si válka v Kosovu vyžádala přibližně 10 000 mrtvých, z většiny Albánců.

Zeman se v rozhovoru dotkl také tématu Kosova a současného dialogu mezi Bělehradem a Prištinou o normalizaci vztahů. V roce 2019 při návštěvě Srbska prohlásil, že bylo chybou to, že Česká republika uznala nezávislost Kosova, a že požádá o posouzení možnosti oduznání.

„Kosovská administrativa je vedena prezidentem, který je obžalován z válečných zločinů před haagským tribunálem,“ řekl Zeman v přepisu rozhovoru uveřejněném na stránkách prezidentské kanceláře. „Pokud by mělo dojít k racionálnímu dialogu, pak by to měl být dialog mezi demokratickými vládami, které nemají takové stigma, jaké má Hashim Thaçi,“ dodal.

Thaçi rezignoval na prezidentskou funkci loni v listopadu poté, co byl tribunálem v Haagu obviněn z válečných zločinů, jejichž spáchání popírá. V dubna se prezidentkou stala někdejší předsedkyně parlamentu Vjosa Osmaniová, které bylo v době bombardování 17 let. V březnu získala důvěru vláda premiéra Albina Kurtiho, jíž se neúčastní ani jedna ze stran vzešlých z bývalé Kosovské osvobozenské armády (UÇK).

Na dotaz, zda by Vučićovi udělil nějakou radu v souvislosti s integrací Srbska do Evropské unie, Zeman odpověděl, že Srbsko by nemělo podléhat nátlaku a mělo by se snažit o dobré vztahy se všemi významnými partnery.

„Jenom bych doporučil, aby Srbsko v rozhovorech vystupovalo sebevědomě a bez servility. Kromě toho, EU má určité výhrady vůči Polsku nebo Maďarsku, ale my nejsme kolonie Bruselu a máme vystupovat sebevědomě,“ dodal Zeman.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]