
Majiteli hnutí ANO se za dobu, kdy se dostal k moci, tedy od chvíle jmenování ministrem financí, podařilo probudit v občanech jejich temné stránky. Mnoho z nich se tedy aktivně začalo podílet na Babišově vzestupu tím, že začali práskat vše, co se jim zdá nutné ohlásit. Po EET a Účtenkovce tak nyní začali udávat i pro ně podezřelé svatby.
Když začaly stovce novomanželů přicházet výzvy Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, vzbudilo to velký poprask. Úředníci totiž chtěli kontrolovat i svatby, po nichž oslava proběhla v domácím prostředí, tedy nebylo možné, aby docházelo k podvodu na EET, kterým se „finančák“ zaštiťoval.
Tato situace je nepřijatelná a po vlně vzdoru ji začala řešit i ministryně financí Alena Schillerová. Celá kauza však vznikla ještě odpornějším způsobem, než se zpočátku zdálo. Úřad totiž konal na podnět udání, která k němu doputovala od spoluobčanů těch, kteří chtěli oslavit pro ně důležitý životní milník.
Znovu se tak ukázalo, jak je část naší společnosti prohnilá. Závist, nepřejícnost a chuť někomu udělat problém začaly opět ovlivňovat myšlení některých lidí. Po vzoru hesla o sousedově trávě, která je vždycky zelenější, začali aktivně udávat vše, co se jim zdá, že by mohlo někomu uškodit.
Účtenkovka byla jen rozehřívací pseudosoutěží, která pod záminkou boje o hodnotné ceny nechala občany práskat na ty podnikatele, kteří podle nich nevydávali tolik účtenek, kolik by bylo záhodno. Pár tisíc lidí se chytlo a aktivně posílají účtenky v domnění, že to budou právě oni, kdo získá automobil nebo velkou finanční výhru. Ministerstvo financí předhodilo veřejnosti pár šťastných vítězů a navnadilo tak aktivní udavače, aby ve svém snažení pokračovali.
Nyní se ovšem ukázala nová libůstka těchto nových pomocných stráží VB. Práskat svatebčany, kteří si dovolili svůj sváteční den oslavit v restauračním zařízení, kde za zavřenými dveřmi, podle nich spolčeni s majiteli těchto osvěžoven, páchali trestný čin a obírali obcházením EET stát na daních.
Finanční úřad poté nelenil a na matrice si zjistil všechny svatby, které v daném kraji v poslední době proběhly. Následně se zaměřil na aktéry a začal pečlivě lustrovat, kdo co vypil, snědl, kolik to stálo a jestli přitom nekradli.
Nechutný zásah do soukromí postihl i ty, kteří si oslavu uspořádali doma, tudíž do toho, co kdo zkonzumoval, nikomu nic není. Udání se však musí prověřit, a tak i oni jsou v současnosti bráni pohledem úřadu za potenciální zloděje.
Kde se však v lidech bere tahle touha někomu uškodit? Mají ji v sobě zakořeněnou již z dob komunismu a předává se z generace na generaci. V době, kdy se ovšem toto jednání nebralo za samozřejmé, temná stránka byla na chvíli upozaděna.
S nástupem ministra, nyní premiéra, který má tendence na každého mít složku, aby ji mohl použít k jeho vydírání či diskreditaci, však chuť si „zaudávat“ opět nabírá na síle.
EET, kontrolní hlášení, protikuřácký zákon a další represivní nástroje, nastavené za vlády Andreje Babiše a jeho lidí, přiměly některé občany práskat. Cokoliv, co by mohlo udělat zle někomu jinému. Proč by měli hospodští vydělávat velké peníze, když já sám je nemám? Může si někdo dovolit udělat pěknou svatbu, když ta moje nestála za nic a z úřadu jsme šli bez oslavy rovnou domů? Tak přemýšlí udavači, kteří jsou nyní potřebným „pomocníkem“ nové vlády a úředníků jí sloužících.
Jak se však vrátit do normálu? Beze změny ve vládnoucích strukturách se nic nezmění a temná strana síly bude do budoucna pouze sílit.