Udělá za sebou Rusnok velkou tečku? Guvernér Michl si musí dát pozor na slábnoucí korunu

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok (ČTK/Kamaryt Michal)

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok | FOTO: ČTK/Kamaryt Michal

Bankovní rada České národní banky se ve středu naposledy sejde ve svém stávajícím složení pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka, a to k úrokovým sazbám, které v uplynulém období výrazným způsobem zvyšovala. V srpnu pak bude měnově-politické jednání rady poprvé řídit někdejší poradce Andreje Babiše na pozici ministra financí a později premiéra Aleš Michl, který navyšování sazeb dlouhodobě odmítá, a stejně tak zde zasednou tři noví členové bankovní rady. O to důležitější je, jak citelně se úrokové sazby zvýší teď, kdy je tomu většina rady stále ještě nakloněná.

Centrální banka své úrokové sazby naposledy zvýšila v květnu o 0,75 procentního bodu, šlo už o šesté nadstandardní navýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Aktuální zvýšení zřejmě nebude výjimkou, naopak se dá s vysokou pravděpodobností očekávat, že bankovní rada úrokové míry zvedne dokonce o něco výrazněji.

Ilustrační foto (AdobeStock)

Guvernér ČNB Jiří Rusnok se ještě před zveřejněním meziroční květnové inflace ve výši 16 procent na začátku června vyjádřil v tom smyslu, že zatím to vypadá na růst sazeb o 0,75 procentního bodu nebo více. Od té doby se situace v žádném případě nezlepšila. Realitou je pravý opak, kdy se inflační tlaky ukazují být vyšší, než se předpokládalo.

Ve hře je samozřejmě i ten faktor, že bankovní rada České národní banky se nemůže spoléhat na to, že nově složená rada nebude v srpnu ohledně dalšího mohutného zvyšování sazeb váhat; takže se může rozhodnout si raději, co se týče zvedání sazeb, neponechávat žádné rezervy a limity. To ji tím pádem může vést k tomu, že úrokové míry zvýší opravdu razantně. Ekonomové, které oslovila ČTK, očekávají, že centrální banka svou základní sazbu zvedne až o 1,25 procentního bodu.

Oslabování koruny

Navíc zvyšování sazeb se stále více stává mainstreamem i ve světě. Americký Fed už v květnu zvedl svoji základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do rozmezí 0,75 procenta až jedno procento, což bylo jeho nejvyšší zvednutí úrokové míry za posledních 22 let. To ale nebylo všechno. Minulý týden ji pak zvýšil znova dokonce o 0,75 procentního bodu do pásma 1,50 až 1,75 procenta, což je největší nárůst sazeb za 28 let.

(Týdeník FORUM)

Snad jediná centrální banka, která s růstem sazeb doposud váhala a byla za to – a stále je – také velmi silně kritizována, je Evropská centrální banka, která má svoji základní úrokovou sazbu pořád ještě na rekordním minimu nula procent. I ECB, jejíž základní sazba se naposledy zvýšila v roce 2011, už ovšem plánuje od července kvůli vysoké inflaci přikročit k sérii navyšování sazeb, včetně pravděpodobného zvýšení o půl procentního bodu v září.

Z toho všeho je zřejmé, že úrokové sazby zvedají i bankovní instituce, které s tím dlouhou dobu vyčkávaly. Pokud by ČNB naopak v tuhle chvíli začala váhat a se zvyšováním úrokových měr brzdila nebo ho zcela zastavila, bylo by to velmi špatné znamení, které by zřejmě ve výsledku dost špatně nesla naše koruna.

Stačí připomenout, jak moc oslabovala, když byl Aleš Michl jmenovaný prezidentem Milošem Zemanem do čela centrální banky a už v květnu oznámil, že v srpnu navrhne ponechat úrokové sazby na stávající úrovni. Na to, jak to dopadne a zda skutečně nastane v politice centrální banky výraznější obrat v přístupu k sazbám a ke krocení inflace, si musíme počkat na měnově-politické jednání bankovní rady, které se koná 4. srpna.

Obavy a nespokojenost uvnitř centrální banky

Nástup dosavadního člena rady Aleše Michla na post guvernéra ČNB ovšem už teď zřejmě vyvolává velké obavy a nespokojenost uvnitř České národní banky. Není pravděpodobně žádná náhoda, že ředitelka sekce kancelář Jana Báčová a ředitelka odboru komunikace této sekce Markéta Fišerová se vzdaly svých funkcí právě ke konci června. Michl přitom do čela banky nastupuje od 1. července.

Tisková konference po jednání vlády (Úřad vlády ČR, se souhlasem)

Báčová, jejíž sekce například organizačně zajišťuje administrativní zabezpečení jednání bankovní rady či koordinaci vztahů centrální banky vůči ústavním institucím a jejich orgánům, zejména vůči Úřadu vlády ČR a Parlamentu ČR, se vzdala své funkce po téměř třicetiletém působení v ČNB. Fišerová pak uvedený odbor vedla od roku 2018.

V každém případě bude zajímavé a stejně tak důležité sledovat, jak velkou tečku v podobě posledního zvýšení úrokových sazeb za sebou zanechá Jiří Rusnok a další dva členové bankovní rady Tomáš Nidetzký a Vojtěch Benda, kteří v ní koncem června končí. Ať už ale tato tečka bude jakkoli velká, bylo by značným překvapením, pokud by na ni rada v srpnu v novém složení dokázala navázat stejně tak významným navýšením sazeb.

I když by to aktuální situace vyžadovala, nově složená rada bude zřejmě opatrnější. Ostatně, jak už prohlásila při svém jmenování viceguvernérkou dosavadní předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová: „Současná situace vyžaduje hlubší analýzu a další krok musí být pečlivě zvažován.“ To nezní jako příliš velké odhodlání bojovat s inflací tak, jak je potřeba. Skutečnost je přitom taková, že dnešní výše sazeb je 5,75 procenta, ale v květnu zveřejněná prognóza ČNB nabádala zvednout sazby mírně nad 8 procent.