Lubomír Metnar (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Politikaření současné vlády ohrožuje důvěru občanů, a tím i bezpečnost České republiky, pustil se do současné vlády někdejší ministr obrany za hnutí ANO Lubomír Metnar. Reagoval tak na průzkum agentury STEM, podle kterého české armádě věří 62 procent občanů, což je nejméně od roku 2008. Metnar to za svá slova schytal například od poslankyně za hnutí STAN Barbory Urbanové, příspěvek exministra nadzvedl ze židle také další uživatele sociálních sítí. Podle nich je za pokles důvěry v armádu zodpovědné právě hnutí Andreje Babiše.
„Češi věří armádě nejméně za šestnáct let. To je výsledek a vizitka vlády pětikoalice. Za poslední dva roky se důvěra v armádu výrazně snížila a spadla na 62 procent. Zatímco za vlády hnutí ANO se pohybovala mezi 72–78 procenty, nyní se trend otočil a jde strmě dolů,“ napsal na sociální síti X exministr obrany Lubomír Metnar.
„Chtěl bych říci, že máme profesionální armádu a díky ní jsme uznávaným spojencem NATO. Rozhodně má moji důvěru a důvěru našich spojenců,“ vzkázal. Podle něj ale „politikaření současné vlády ohrožuje důvěru občanů, a tím i bezpečnost České republiky“.
Metnar tím reagoval na průzkum agentury STEM, podle kterého letos v lednu věřilo českým vojákům 62 procent populace. Až do začátku války na Ukrajině to přitom bylo podle předcházejících průzkumů přes 70 procent.
„Příčinu nelze z dat jednoznačně vyčíst, ale není možné přehlédnout, že ve veřejném prostoru se armáda již delší dobu stává terčem politických útoků, a zároveň je obvykle zmiňována v souvislosti s vysokými náklady na novou techniku, což také nemusí být vnímáno pozitivně. O významu těchto faktorů však nebudeme spekulovat, protože na detailní analýzu bychom potřebovali více dat,“ řekl k výsledkům ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák. Více pak armádě věří mladí lidé do 29 let, v této věkové skupině má důvěru 79 procent respondentů.
Metnarovu kritiku vlády však nenechalo bez povšimnutí množství lidí. Ti za viníka poklesu důvěry v armádu považují nikoliv současnou vládu, ale právě hnutí ANO. Právě jeho vrcholní představitelé, například Andrej Babiš, Alena Schillerová či Karel Havlíček, se podle nich dlouhodobě snaží vzbudit dojem, že armáda, zvláště pak náčelník generálního štábu generál Karel Řehka či ministryně obrany Jana Černochová (ODS), chce Českou republiku zatáhnout do přímých bojů proti Rusku, zatímco oni „chtějí mír“.
„A nenapadlo vás, že je to třeba tím, jak bývalý premiér a ‚předseda opozice‘ posílá náčelníka generálního štábu do bunkru? Že je to třeba vaší rétorikou, kdy chcete mír, a ne válku, což chce každej, ale vy nechápete, že to neznamená nebýt připravený na obranu naší země a partnerů?“ optala se Metnara například poslankyně za hnutí STAN Barbora Urbanová.
„Pro začátek si v ANO udělejte pořádek. Buď přestanete kopat do armády a jejího velení, nebo se přestanete divit, že v ni klesá důvěra,“ vzkázal pak aktivista a kandidát za hnutí STAN do europarlamentu Andrej Poleščuk, který se armádní problematice a také rusko-ukrajinské válce dlouhodobě věnuje. Metnara se v podobném duchu zeptali i někteří novináři. „Co děláte vy pro to, aby lidé armádě věřili? Kromě napadání F-35?“ položil otázku například Martin Fendrych.
„To není výsledek pětikoalice, ale skutečnosti, že se Andrej Babiš rozhodl své touze po moci obětovat všechno včetně bezpečnosti země a vykresluje aktivity směřující k jejímu zajištění jako nějaké válečné šílenství,“ napsal novinář Jan Moláček.
Také podle dalších diskutujících by mělo hnutí ANO vysvětlit, jak jde dohromady vyjadřování straníků hnutí ANO, kteří cíleně využívají ve své komunikaci narativy ruské propagandy „chceme mír“, raději dálnice než tanky, rétorické napadání velení armády, speciálně generála Řehky, s kritikou poklesu důvěry v armádu. „Rád bych věděl, jestli za pokles důvěry přijímáte svoji odpovědnost?“ zeptal se exministra obrany David Rangl z iniciativy BezDezinfa.
