Finský poslanec a bezpečnostní expert Jarno Limnell burcuje NATO, aby bylo připraveno reagovat ve chvíli, kdy na území aliance dopadne ruská bomba. Podle něj je to jen otázka času. „Je třeba nahlas říct, že Rusko si nyní vědomě zahrává s ohněm,“ řekl deníku Iltalehti.

Jarno Limnell považuje zářijové zprávy z polsko-ukrajinského pohraničí za vážné a předpovídá, že Rusko může ve svém jednání zajít ještě dál. Polský premiér Donald Tusk naposledy v úterý varoval, že agresivní akce se stále více přibližují polskému území a že jeho země má před sebou velmi těžké měsíce. Před dvěma týdny Rusko zasáhlo výbušným dronem vlak jen několik stovek metrů od polských hranic.

Dále čtěte

„Útok je musí přijít draho.“ Nováček v NATO má recept proti ruské agresi, mluví o třech přísadách

Pokud Rusko zaútočí, Putin už nemůže počítat s tím, že se budeme pouze snažit jeho údery odrážet, řekl deníku…

Podle Limnella je cílem Ruska vyvolat nejistotu mezi západními spojenci Ukrajiny. „Musíme si uvědomit tento trend: Rusko podstupuje stále větší rizika a v praxi zkouší, kam až může zajít. Je jen otázkou času, kdy ruské drony nebo rakety skutečně zasáhnou Polsko, Rumunsko nebo možná baltské státy. Kreml by to samozřejmě ve své propagandě vysvětloval různými způsoby,“ domnívá se Limnell, který se dlouhodobě specializuje především na kybernetickou bezpečnost, hybridní hrozby a obrannou politiku.

Pouhé odsouzení takovýchto činů podle něj přivádí Rusko k závěru, že míru rizika může ještě stupňovat, na což členské státy NATO musejí být připravené. Zprávy z tohoto týdne, že Rusko se chystá zvýšit vojenské výdaje, ukazují, jakým směrem se bude v příštích letech ubírat: k dlouhodobé konfrontaci, míní Limnell. Své tvrzení přitom opírá rovněž o informace o plánované ruské mobilizaci a o úsilí získat téměř 300 000 dalších vojáků pro ruské ozbrojené síly.

NATO je příliš měkké

Rusko se podle finského poslance může vyvoláváním nejistoty snažit dosáhnout toho, aby se na Západě začalo pochybovat, zda má smysl se mu stavět na odpor, když stejně představuje hrozbu. Limnel požaduje, aby členské země NATO byly připravené a schopné reagovat. Na dotaz, zda si myslí, že NATO nebo jeho členské státy byly dosud příliš měkké, odpověděl: „Ano. Rozhodně, a právě proto je to z ruské strany stále agresivnější.“

Dále čtěte

„Tohle se vám samozřejmě nepodaří.“ Dánové vzkázali Rusům, že se s výhrůžkami přepočítali

Dánsko trvá na rozhodnutí vybudovat na svém území závod na výrobu zbraní pro Ukrajinu. Po nejnovějších výhrůžkách Ruska to ve…

Poslanec nechtěl uvést příklad pasivity NATO, ale jako vzor hodný následování zmínil postup Finska vůči lodi Eagle S v noci z 25. na 26. prosince 2024, kterou úřady navzdory vánočním svátkům mimořádně rychle a rázně převzaly pod svou kontrolu. Deník FORUM 24 o události informoval pod titulkem „Promluvili jazykem moci, tomu Kreml rozumí. Experti chválí zásah Finů proti ruskému tankeru“.

Případ Eagle S

Finské úřady tanker podezíraly z poškození elektrického kabelu Estlink 2 mezi Finskem a Estonskem a několika telekomunikačních kabelů. Poté, co byla loď přinucena vplout do finských teritoriálních vod, se na její palubu z vrtulníků spustili příslušníci speciální policejní jednotky Karhu a pohraniční stráže a převzali velení. Kapitán tankeru popsal průběh zásahu takto.

Následně finská policie Eagle S zabavila a bylo zahájeno vyšetřování pro podezření z těžkého poškození majetku a sabotáže. Po prozkoumání mořského dna policie objevila stopu po vlečené kotvě dlouhou přibližně 100 kilometrů, 6. ledna byla nalezena i kotva. Finská policie později sama uvedla, že rychlým zásahem úřadů se podařilo zabránit případným dalším škodám.

Před soudem loni v říjnu stanuli tři členové posádky včetně kapitána. Soud však rozhodl, že Finsko se tímto případem nemůže zabývat, protože k činu došlo mimo jeho teritoriální vody. Jenže helsinský odvolací soud letos 27. srpna toto rozhodnutí zrušil a případ vrátil okresnímu soudu k novému projednání.

„Od té doby už v okolí Finska žádné kabely přerušeny nebyly. A podle mě právě v tom spočívá ten princip: ukázat připravenost a odhodlání, pokud taková chvíle nastane,“ řekl Limnel. Na dotaz, jestli by v případě, že by dron pronikl na území některé z členských zemí NATO, měla aliance demonstrovat sílu například vysláním stíhaček a uvést do plné pohotovosti protivzdušnou obranu, finský poslanec odpověděl:

Dále čtěte

Máte dost toho, jak se Babišova vláda chová k prezidentovi? Podpořte Petra Pavla plakátem

Vláda útočí na prezidenta a ministr zahraničí Petr Macinka mu vyhlásil válku, kterou sice prohrává, poškozuje ale celou naši zemi.

„Konkrétní protiopatření ještě nechme otevřená, pokud jde o to ukázat, že tudy vede hranice. Doufejme, že je nebude nutné použít. Podstatné ale je, aby byla předem promyšlená a aby existovala připravenost jednat, pokud ta chvíle nastane.“