Vladimir Putin, ilustrační foto FOTO: FORUM 24/ČTK/AI Grok
FOTO: FORUM 24/ČTK/AI Grok
Ukrajina po více než čtyřech letech války poprvé našla ucelenou strategii, která by mohla Rusko připravit o schopnost pokračovat v agresi. Tvrdí to komentátor amerického časopisu Foreign Policy Christian Caryl. Podle něj se Kyjev přestal soustředit na nákladné pozemní ofenzivy a místo toho systematicky útočí na slabiny ruského válečného stroje. Cílí na energetiku, logistiku i zbrojní průmysl.
Caryl své hodnocení opírá mimo jiné o rozhovor se Serhijem, 46letým důstojníkem ukrajinské armády, který dnes velí praporu o 300 vojácích ve frontovém Slovjansku.
„Dospěli jsme k bodu obratu,“ řekl Serhij během autorovy červnové návštěvy města. Podle něj ukrajinské síly dnes zasazují Rusku ničivé údery proti energetické infrastruktuře, zásobovacím trasám i továrnám vyrábějícím součásti moderních zbraní.
Za jednu z nejvýznamnějších operací označil snahu přerušit zásobování okupovaného Krymu. Na otázku, kdy by mohl být poloostrov odříznut od dodávek munice, paliva a potravin, odpověděl: „Myslím, že to zvládneme do konce léta.“ Podle něj by šlo o těžkou ránu pro Vladimira Putina, který anexi Krymu z roku 2014 dlouhodobě vydává za jeden ze svých největších politických úspěchů.
Ještě před rokem by podobné výroky podle Caryla zněly spíše jako zbožné přání. Situace se však podle něj v posledních měsících zásadně změnila.
Nejdůležitější novinkou je podle autora skutečnost, že ukrajinské velení konečně vytvořilo promyšlenou strategii vítězství. Ta nestojí na pokusech vyčerpat Rusko krvavými bitvami na frontě, ale na cíleném oslabování jeho schopnosti válku financovat, vyrábět zbraně a zásobovat vlastní armádu.
Stejný názor zastává i prezident kyjevského centra Strategy XXI Mychajlo Gončar. Podle něj Ukrajina věří, že dokáže „odříznout významnou část příjmů financujících ruský válečný rozpočet, vyvolat palivovou krizi a chirurgicky přerušit klíčové články obranného průmyslu, čímž omezí nebo dokonce znemožní výrobu přesně naváděných zbraní.“
Caryl připomíná, že inspirací se stalo vytlačení ruské Černomořské flotily z Krymu. Ukrajina toho dosáhla navzdory tomu, že sama klasické válečné loďstvo prakticky nemá. Pomocí námořních dronů však podle autora dokázala flotilu zbavit schopnosti efektivně operovat. Bývalý britský ministr ozbrojených sil James Heappey tento výsledek označil za „funkční porážku“. Nejde o úplné zničení flotily, ale její faktické vyřazení z války.
Právě tento model chce teď Kyjev podle autora zopakovat i v dalších oblastech.
Velkou roli hrají útoky dlouhého dosahu na rafinerie, sklady pohonných hmot, ropovody i další cíle hluboko na ruském území. Caryl s odvoláním na deník Financial Times píše, že Ukrajina letos zasáhla ruské rafinerie už 194krát, tedy jedenáctkrát častěji než ve stejném období loňského roku. Více než polovina ruských regionů podle něj už čelí nedostatku pohonných hmot nebo omezením jejich prodeje.
Situace podle autora dospěla tak daleko, že Rusko začalo dovážet benzin z Indie, přestože patří mezi největší světové producenty ropy. Moskva navíc zakázala vývoz benzinu, leteckého paliva i motorové nafty, což podle Caryla dále zhoršuje stav ruských veřejných financí.
Novou strategii podle něj umožnil také rychlý technologický rozvoj ukrajinské armády. Významnou roli připisuje ministru obrany Mychajlu Fedorovovi, který přišel z technologického sektoru a prosazuje rozhodování založené na datech a inovacích.
Autor upozorňuje na nové typy zbraní, například útočný dron Hornet využívající umělou inteligenci k překonávání elektronického rušení nebo střelu s plochou dráhou letu Flamingo s doletem téměř tři tisíce kilometrů. Právě ta podle něj pravděpodobně zasáhla největší ruskou rafinerii v Omsku, vzdálenou přes 2400 kilometrů od ukrajinské fronty. Ukrajina se navíc podle něj blíží zavedení vlastních balistických raket.
Zároveň vznikají nové drony, které mají výrazně rozšířit prostor, v němž bude pohyb ruské pěchoty prakticky nemožný. Pokud se tento plán podaří, klasické pozemní operace budou podle ukrajinských vojenských expertů stále obtížnější.
Caryl uzavírá, že právě kombinace technologických inovací a systematických úderů na ruské hospodářství staví Moskvu před stále složitější dilema. Každý systém protivzdušné obrany přesunutý na ochranu Moskvy nebo Sankt Petěrburgu totiž podle něj chybí při obraně rafinerií, zbrojních závodů, okupovaného Krymu i samotné fronty. Právě v tom autor vidí největší šanci Ukrajiny změnit průběh války ve svůj prospěch.