Alexandra Udženija FOTO: Archiv ODS
FOTO: Archiv ODS
Pražská zastupitelka a místostarostka Prahy 2 Alexandra Udženija neobhájila post první místopředsedkyně, ačkoli neměla protikandidáta. Přestože spekulacím o jejím možném konci nahrával i nízký počet nominací z krajů, očekávalo se, že převáží absence dalšího nominanta. Politička se ale nehroutí, ba naopak. V rozhovoru pro FORUM 24 mluvila o vlastních aktivitě, o pražské politice i o možných koalicích v budoucí vládě.
Delegáti vaše setrvání ve funkci první místopředsedkyně nepotvrdili. Čekala jste to?
Abych pravdu řekla, tak jsem to nečekala. Jednak si myslím, že jsem svoji práci odváděla dobře, mám pocit, že jsme byli dobrý tým. A vedle toho jsem byla kandidát Prahy. A nakonec ve vedení z hlavního města žádný není, což mě velmi mrzí, protože pro ODS je Praha jeden z nejdůležitějších krajů. Vyhráli jsme zde volby, a opravdu se snažíme, abychom se prezentovali co nejlépe, a také se nám to daří. A z těchto důvodů si myslím, že bude ve vedení její zástupce chybět. Pro mě se nakonec nic nemění, jenom nemám funkci. Přesto budu kopat za ODS, a nadále prosazovat svoji prorodinnou politiku, kterou mi někteří vyčítají.
Řekla jste, že delegáti zřejmě chtějí změnu. Jakou? Co, myslíte, že jim vadilo?
To já nevím. Měli to říct nahlas. Ale pokud se delegáti rozhodli, že nemám jejich důvěru, tak je zapotřebí to respektovat. Jsme demokratická strana a život jde dál.
V projevu vás následně nepřímo podpořil i Pavel Novotný, který navíc podotkl, že během vaší volby nebyla jednotná ani Praha. Jak si to vysvětlujete?
Nikdy nemáme všichni jednotný názor na všechno. Takže nikdy nemáte ani sto procent příznivců, a tak je to i v Praze. Nicméně mohu říct, že mě osmdesát procent delegátů z Prahy určitě volilo, jelikož mi vyjádřili podporu i ve svých oblastech. A to, že nesouhlasí s určitými mými návrhy… Nejsem z toho nějak zhrzená. Naopak! Dodalo mi to větší sílu a možná i svobodu říkat, co si myslím. Oproti tomu, když je člověk první místopředsedkyně, tak musí dbát na to, co řekne.
Takže doposud jste se mírnila?
I tak se to dá říct, nyní nemusím a jsem za to strašně ráda! (smích)
I když jste na kongresu mluvila o Pirátech, na jejichž adresu jste řekla, že jsou to „obyčejní progresivisti, kteří žijí ve své bublině falešné nadřazenosti“?
Já si za tím stojím. Vidím, jak se chovají Praze, jak to neumí. Jejich jediná práce je auditovat a prověřovat. Zatím jsem nic konkrétního od nich neviděla…
Ale myslíte, že pražská politika musí nutně odrážet tu celorepublikovou?
Určitě, protože hybatelem pražské politiky je pan Jakub Michálek (šéf poslaneckého klubu Pirátů, pozn. red.). To je taková jejich pražská šedá eminence, byť je poslancem. Takže to logicky kopíruje i tu celostátní. A když se někdy bavím s kolegy z Poslanecké sněmovny, a tím myslím mé odeesáky, tak je pravda, že jsou občas v šoku. Říkají, že často vůbec nerozumí tomu, s jakými návrhy Piráti přicházejí, co se týče omezování svobody. Takže je opravdu považuji za ty progresivisty.
Na zastupitelstvu se často kritizuje, že o sobě mluví jako o transparentní straně. Proč jí podle vás nejsou?
Protože je to z jejich strany morální kýč. Všem říkají, jak jsou transparentní, jak máme být všichni transparentní, ale pak to sami nedělají. Podívejte se, pokud udělá primátor hlavního města Prahy poprvé v historii tajné hlasování na radě, a pak si ty papírky vezme do kapsy a odnese je domů… Tak je to opravdu vrchol netransparentnosti.
A dále se třeba jejich vysoká představitelka schází s některými lidmi, kteří mají získat zakázku na hlavním města a nenapíše si to do svého transparentní kanceláře, jak deklarují (pražská zastupitelka Michaela Krausová se setkávala s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, který je souzen za korupci a manipulaci s veřejnými zakázkami. Záznamy o schůzkách ale v registru chyběly, následně rezignovala na post šéfky klubu, pozn. red.) … Kde je ta transparentnost?
Takže podle vás jde o určitou kouřovou clonu?
Určitě. Není to ani normální… Dovede si představit, že přijdete po celém dni domů, sednete si za počítač, a jasně vypíšete, co jste dělal každou půl hodinu či hodinu? Vždyť je to přece na hlavu postavené.
Piráti ale mluví o tom, že by to podobně mohlo fungovat na celorepublikové úrovni v rámci státní správy. Dovede si vůbec představit, že byste společně skládali příští vládu?
Dovedu si to představit těžko, ale i když se to možná nezdá, tak jsem člověk velkých kompromisů. V případě, že se má táhnout za jeden provaz, aby se něčeho dosáhlo, tak umím dát veškeré své subjektivní i objektivní názory stranou a spolupracovat. Takže jsem skutečně otevřená spolupráci se všemi. Akorát když dochází k takovýmto návrhům, se kterými se nemůžu ztotožnit nejenom jako politička, ale ani jako člověk, tak se mohu pouze domluvit s partnerem, že buď od toho ustoupí, nebo spolupracovat nemůže.
Před kongresem jste navíc uvedla, že nechcete vylučovat ani vládní angažmá s hnutím ANO. Nemohlo vám i tohle ve volbě uškodit? Stále si za tím stojíte?
Dala jsem si předsevzetí, že se nechci osobně vymezovat, pokud nekritizuji někoho za jeho práci či politické kroky, s kterými nesouhlasím. Takže mohu kritizovat pana Babiše za EET, ale nebudu ho kritizovat jen proto, abych kritizovala Andreje Babiše jako takového, což se ve společnosti děje. A to není pouze vůči premiérovi, ale vůči všem. Opravdu si myslím, že to, jak se mluví o rozdělené společnosti, tak bychom se měli učit společnost nadále spojovat, nikoli rozdělovat. Problém není hnutí ANO, ale osoba Andreje Babiše, který s sebou táhne všechny ty nevysvětlené kauzy. To je to, co vadí členům ODS, a stejně tak i mně. My máme s hnutím ANO na Praze 2 také koalici a fungujeme dobře, členové tam pracují a nemají žádné problémy. Zmíněné vymezování vede pouze k zákopům, které bychom měli spíše zakopávat, nikoli vykopávat.
Ale neměli by voliči předem vědět, s kým byste do vlády šli a s kým nikoli? Což se týká i prosazovaných cílů, například ANO označuje EET za vlajkovou loď, a vy ho chce zrušit. Jak by tohle mohlo fungovat?
Ano, chceme zrušit EET a na tom se nic nemění. Ale v případě povolebních jednání, kdy si sednete s partnery za stůl, tak jeden řekne: „Ano, tady můžeme udělat kompromis, zde nikoli.“ A hledáte společnou cestu… V případě, že ji někdo chce najít, tak ji najde, ale pokud jsou tam nepřekročitelné věci, tak nikoli. Mám za sebou spoustou koalic na Praze 2, vím, že je správné dělat kompromisy, a budu v tom pokračovat.
Takže jestli tomu správně rozumím, jedním z takových nepřekročitelných bodů by bylo EET?
Pro mě určitě.
Ale nebojíte se, že bude váš hlas teď méně slyšet?
Tak se budu muset více snažit! (smích)
