Ruská ekonomika čelí souběhu několika vážných problémů – hrozbě ztráty klíčového odběratele ropy a narůstajícím potížím bankovního sektoru. Podle agentury Reuters indické rafinérie přestaly nakupovat ruskou ropu a podle agentury Reuters se neočekává, že by obnovily nákupy kvůli obchodní dohodě se Spojenými státy.

Mluvčí indického ministerstva zahraničí uvedl, že „diverzifikace zdrojů energie v souladu s objektivními tržními podmínkami a měnící se mezinárodní dynamikou“ je v zájmu Indie. Americký prezident Donald Trump po rozhovoru s premiérem Naréndrou Módím prohlásil, že Indie „souhlasila s ukončením nákupů ruské ropy a s tím, že bude nakupovat výrazně více od Spojených států a možná i od Venezuely. To pomůže ukončit válku na Ukrajině, která právě teď probíhá a každý týden si vyžádá tisíce životů.“

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Sedmého února Trump podepsal výnos rušící dodatečná 25 procentní cla na indické zboží, zavedená dříve kvůli nákupům ruské ropy. Kreml však prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova uvedl, že v Moskvě „neslyšeli žádná prohlášení“ Dillí o plánech přestat ruskou ropu kupovat.

Zároveň se objevují varování před problémy ruského bankovního systému. Centrum makroekonomické analýzy a krátkodobých prognóz, blízké vládním kruhům, ve své zprávě napsalo, že v Rusku už nastal systémový bankovní krizový stav. Podle analytiků jde o situaci, kdy podíl problémových aktiv překročí deset procent a je nutná rozsáhlá rekapitalizace nebo znárodňování bank.

Ruská centrální banka na konci října evidovala více než 11 procent problémových firemních úvěrů a šest procent úvěrů osob. Deník The Washington Post navíc informoval, že představitelé finančního bloku vlády varovali Vladimira Putina před příchodem rozsáhlé hospodářské krize do léta.

Ekonom Igor Lipsic v rozhovoru pro ruský opoziční web Nastojaščeje Vremja upozorňuje, že případná ztráta Indie by měla zásadní dopad.

„Rusko mělo dosud dva velké odběratele – Indii a Čínu. Odebíraly více než 80 procent veškerého exportu. Pokud nyní Indie odpadne, není jisté, jestli bude Čína chtít převzít celý objem,“ říká ekonom. I kdyby se o to pokusila, „vynutí si obrovské slevy. Pak by to byl prakticky ztrátový obchod.“

Dále čtěte

Překvapilo mě, jak špatně si Rusko vede a jaké ztráty jeho armáda utrpěla, říká analytik Seth Jones

Ruská invaze na Ukrajinu se po téměř čtyřech letech ukazuje jako jedno z nejméně efektivních vojenských tažení velmoci v moderních…

Podle Lipsice „jiní velcí odběratelé ve světě prostě neexistují“ a Rusko by se tak dostalo „zcela do moci Číny“. Situaci označuje za „dost tragickou“ a dodává: „Ukazuje se, že hlavní odvětví ruské ekonomiky nikdo nepotřebuje. Rusko se do této slepé uličky zavedlo samo a východisko zatím není vidět.“

Dopad na veřejné finance by byl podle něj tvrdý. „Ruský rozpočet je gigantickým zdrojem peněz pro celou ekonomiku,“ upozorňuje Lipsic. Souhrnný deficit federálního rozpočtu, regionů a sociálního fondu odhaduje na zhruba osm bilionů rublů. Vláda jej podle něj kryje emisí peněz, což vede k vysoké inflaci. „Dostáváte výplatu, ale s každým měsícem jste chudší,“ říká. Za reálnou možnost označuje i „konfiskaci úspor obyvatelstva, zmrazení nebo omezení výběrů z účtů“. Připomíná přitom situaci z 90. let: „To připomíná SSSR 90. let, kdy vláda fakticky sebrala veškeré úspory obyvatel.“

Dále čtěte

Objednejte si plakát Putinův zlý sen a ukažte všem, jak bude vypadat rozdělené Rusko

Chcete si doma pověsit opravdu vydařený plakát? Chcete mít něco, čím vyjádříte svůj názor? Tak právě pro vás je tu…

Varovným signálem je podle Lipsice žádost největšího developera v zemi, skupiny Samoljot, o zvýhodněný státní úvěr. Problémy firmy podle médií souvisejí se zrušením zvýhodněných hypoték a vysokou základní sazbou centrální banky. „Už před dvěma lety jsem říkal, že ve stavebnictví dozrává bublina a skončí to velkou pohromou. A teď ta bublina začíná praskat,“ říká ekonom. Počet nově zahajovaných staveb podle něj klesl o 25 procent, což dopadá i na výrobu cementu a oceli.

„Stále více odvětví ruské ekonomiky, kromě vojensko-průmyslového komplexu, je v potížích. Jsou v katastrofální situaci, žádají peníze a hrozí bankroty,“ uzavírá Lipsic. Pokud začnou krachovat developeři, zasáhne to i banky, které projekty financovaly. „Pak bude nutné emitovat obrovské množství peněz na jejich záchranu. A to už je hrozba přechodu inflace v hyperinflaci. To je totální pohroma pro celou ekonomiku Ruska.“