FOTO: Stavros Tzovaras / EPP / se souhlasem
Válka na Ukrajině připomněla evropským zemím, že musí více dbát o svou bezpečnost. Potenciálních hrozeb, kterým Evropská unie čelí, je však mnoho. Bezpečnostní služby členských zemí EU poslední měsíce shodně varují před rostoucím nebezpečím, jež představují skupiny a organizace skrytě podporující radikální a extremistické myšlenky. Tyto skupiny jsou podle expertů a evropských politiků financovány z fondů EU. A právě tímto tématem se zabývala konference, kterou v úterý pořádal v Evropském parlamentu europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
„Terorismus se v EU vyvíjí, ale náš systém tyto bezpečnostní hrozby nezachycuje. Budujeme systém, který si nevšímá organizací tiše šířících extremistické ideologie, jež zatím nejsou násilné, ale podněcují k radikalizaci a násilí,“ řekl na úvod Zdechovský s tím, že EU nedělá dost, aby zabránila operacím těchto nadnárodních organizací.
Podle Zdechovského existují konkrétní případy, kdy evropské penízy skončily u skupin napojených na teroristické organizace. „V listopadu 2020 provedli v Rakousku velkou operaci zaměřenou na financování terorismu. Při této akci zabavili 10 milionů eur a našli 30 podezřelých osob napojených na Hamás a Muslimské bratrstvo. Vyšetřování odhalilo, že podezřelí měli přímé kontakty na islamistické skupiny v Sýrii,“ uvedl jeden z mnoha příkladů Zdechovský.
Terorismus nemá hranice
„Teroristé působí v EU prostřednictvím složité sítě skupin a v současné době nemáme žádné právní prostředky, jak tomu zabránit,“ prozradil Zdechovský. Podle něj je jednou z takových organizací i Muslimské bratrstvo. „Tato organizace působí prostřednictvím sítě nezávislých, ale vzájemně propojených skupin radikalizujících občany EU a prosazujících politický režim, který je neslučitelný s našimi hodnotami,“ doplnil Zdechovský s tím, že Muslimské bratrstvo za teroristickou organizaci považuje mnoho zemí včetně například Rakouska.
Předseda parlamentního zpravodajsko-bezpečnostního fóra Robert Pittenger, který byl jedním z hlavních panelistů, zdůraznil spolupráci mezi EU a USA v otázce bezpečnosti. „Terorismus je bezprecedentní hrozbou, terorismus nemá hranice. Porazit ho můžeme společnými silami. Klíčem k tomu jsou peníze. Dokud budou teroristické skupiny financovány, bude terorismus hrozbou pro demokratický svět,“ zhodnotil na dálku připojený Pittenger.
Online prostředí napomáhá k snadnějšímu šíření radikálních myšlenek. Radikalizace v určité části společnosti nabrala podle diskutujících na obrátkách právě v době pandemie koronaviru. „Covid-19 způsobil zhoršení socioekonomických standardů. Lidé se začali více pohybovat v online prostoru a konzumovat často informace z radikálnějšího prostředí,“ přidal svůj pohled zástupce ředitele Europolu Jean-Philippe Lecouffe.
Podstatnou roli hraje v otázce bezpečnosti obyvatel Evropské unie také agentura Frontex. Její šéfka Aija Kalnaja hájila kroky agentury, která denně zachytává nelegální migranty směřující do EU. „Hlídáme v omezeném počtu vnější hranice 24/7, pracovníci častokrát nasazují své životy, abychom my Evropané mohli žít v klidu,“ řekla Kalnaja.
Právě nově příchozí lidé ze třetích zemí představují vážné bezpečnostní riziko. Ocitají se v cizím státu, bez znalosti jazyka, kultury, zázemí a bez peněz. Integrace do společnosti je pro ně složitá. Na tyto osoby se zaměřují některé organizace, které čerpají finance z fondů EU. Členy těchto organizací jsou často osoby, jež šíří radikální a extremistické myšlenky, které vedou k teroristickým činům.
„Boj proti terorismu je složitý a podílí se na něm mnoho národních i mezinárodních aktérů,“ dodal na závěr Zdechovský.
