Zničený ruský tank. Ilustrační foto FOTO: armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
FOTO: armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0
Analytik Paul Warburg ve svém posledním komentáři na YouTube konstatuje, že Rusko zažívá na bojišti nejhorší výsledky od roku 2023 a začíná signalizovat ochotu zmrazit konflikt na současných liniích. Ukrajina nejspíš s něčím takovým naopak nespěchá.
Dubnová bojová data ukazují, že ruská armáda dosahuje nejhorších výsledků od roku 2023 a její ztráty převyšují počty nově rekrutovaných vojáků. Průměrný denní postup Rusů klesl na 2,9 čtverečního kilometru, zatímco ještě před rokem dosahoval deseti kilometrů denně. Paradoxně se navíc Ukrajině v dubnu podařilo od Rusů dobýt více území, než Rusko získalo od Ukrajiny, a přitom je to Rusko, kdo vede útočné operace, nikoli Kyjev.
Warburg ve svém rozboru vysvětluje, proč se bojová dynamika tak zásadně změnila a proč se to pravděpodobně nezmění zpět. Klíčovým momentem byl únor letošního roku, kdy ruští vojáci ztratili přístup ke Starlinku. Dopad byl trojí: zhoršila se komunikace uvnitř ruských jednotek, koordinace útoků a také schopnost včas detekovat pohyb ukrajinských sil. Ukrajina tím získala prostor, který okamžitě využila.
„Ruská strategie od začátku stála na nepřetržitém tlaku na frontu. Jakmile ten tlak polevil, Ukrajina přestala pouze bránit své pozice a začala aktivně lovit ruské vojáky ještě předtím, než vůbec dosáhnou frontové linie,“ vysvětluje Warburg.
Od únorového výpadku Starlinku Ukrajina zčtyřnásobila počet úderů na střední vzdálenost, tedy útoků na vzdálenost přibližně 30 až 100 kilometrů za frontovou linií. Jen od března se jejich počet zdvojnásobil.
Tato zóna má pro Rusy klíčový význam. Probíhají tam zásobovací trasy, vojáci se tam připravují na nasazení nebo se zotavují z bojů. Šlo o de facto bezpečné území, protože ukrajinské drony sem dříve systematicky nedosáhly a použití dálkových zbraní bylo příliš nákladné. To se změnilo.
Warburg jako ilustrativní příklad uvádí Mariupol, tedy město, které Rusko po jeho dobytí prezentovalo jako propagandistický úspěch. Nyní se tam každou noc objevují záběry z ukrajinských dronů, které ničí ruská vojenská zásobovací vozidla přibližně sto kilometrů od fronty.
Důsledkem je stav, kdy pro ruské vojáky už žádná bezpečná zóna na okupovaném území neexistuje. Ztráty v zásobování přitom narůstají exponenciálně. Každý úspěšný útok oslabuje schopnost obrany před dalším útokem.
„Postižená oblast je natolik rozsáhlá, že Rusové nemohou všechno odpovídajícím způsobem bránit. Vždy budou existovat cíle bez dostatečného elektronického boje, bez rušení, bez vzdušné obrany. A Ukrajina si každou noc vybere právě takový,“ říká Warburg.
Psychologický dopad není o nic menší. Vojáci v zázemí, kteří podepisovali vojenské kontrakty a představovali si relativně bezpečné nasazení, teď najednou zjišťují, že žádná bezpečná pozice neexistuje. Podle Warburga to dál zhoršuje nábor nových bojovníků, který už ani teď nedokáže pokrýt ruské ztráty.
Do toho všeho se zhoršuje ruská ekonomická situace. Rusko už dávno vyčerpalo své rezervní fondy i zlaté zásoby prodejné na trhu. Nástrojem financování války se stala inflace. I tak příjmy z energetiky nestačí, protože Ukrajina cíleně útočí na ruskou vývozní infrastrukturu, tedy terminály a překladiště, bez kterých Rusko nemůže energetické suroviny dostat na trh.
Za těchto okolností Vladimir Putin ve svém projevu ke Dni vítězství naznačil, že válka se blíží ke svému závěru. Warburg tato slova interpretuje opatrně. Nejde nutně o přiznání porážky, ale o signál pro domácí publikum, které válkou trpí a potřebuje vidět světlo na konci tunelu. Zároveň z věrohodných zdrojů kolují zprávy o plánované propagandistické kampani, která by měla Rusy přesvědčit, že zmrazení konfliktu na současných liniích vlastně představuje ruské vítězství. To je teze, kterou Kreml ještě před měsícem razantně odmítal.
Volodymyr Zelenskyj mezitím instruoval své spolupracovníky, aby se připravili na několik dalších let války. Kontrast obou přístupů je podle Warburga výmluvný. Jedna strana chce z války ven, druhá věří, že ji může vydržet.
„Trend je teď jasný. Neznamená to, že válka skončí zítra. Ale znamená to, že Rusko nemůže reálně dosáhnout svých cílů. A zdá se, že to ví i samo ruské vedení,“ uzavírá analytik.