Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na konferenci v roce 2019 (ilustrační foto). FOTO: euranet_plus / CC BY-SA 2.0 / Wikimedia Commons
FOTO: euranet_plus / CC BY-SA 2.0 / Wikimedia Commons
Evropská unie podle bývalého předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera nesmí dávat falešné sliby lidem na Ukrajině, kteří jsou až po uši v nouzi. „Velmi mě zlobí některé hlasy v Evropě, které se snaží Ukrajince přesvědčit, že se mohou stát členy okamžitě. To by nebylo dobré ani pro EU, ani pro Ukrajinu,“ prohlásil v rozhovoru pro německý regionální deník Augsburger Allgemeine. Navzdory snahám prý není Ukrajina na vstup do EU připravena a potřebuje masivní vnitřní reformy.
„Každý, kdo měl s Ukrajinou něco společného, ví, že je to země, která je zkorumpovaná na všech úrovních společnosti. Navzdory snahám není na vstup připravena, potřebuje masivní vnitřní reformní procesy. S některými takzvanými novými členy máme špatné zkušenosti, například pokud jde o právní stát. To by se nemělo opakovat,“ prohlásil lucemburský politik a právník, který v letech 2014 a 2019 zastával funkci předsedy Evropské komise.
Evropská perspektiva pro Moldavsko a Ukrajinu musí být podle Junckera zachována, ale nesmí být spojena s nadějí, že toho lze dosáhnout ze dne na den pouhým stisknutím tlačítka. „Pokud bude v těchto zemích, ať už na Ukrajině nebo na západním Balkáně, dosaženo pokroku, musí být možné, aby se podílely na částech evropské integrace. Měli bychom usilovat o to, aby bylo možné něco jako částečné přistoupení, inteligentní forma blízkého rozšíření,“ dodal v rozhovoru pro německý deník.
„Evropská unie potřebuje vnitřní reformy,“ odpověděl na otázku, jak by mohla mohla rozšířená Evropská unie ještě vůbec fungovat. „O zahraničněpolitických otázkách nemůžeme nadále rozhodovat v zásadě jednomyslně. Musí se tak dít kvalifikovanou většinou,“ doplnil.
Integrační proces nelze dokončit bez nezbytných reforem, a to na straně kandidátských zemí i Evropské unie ani podle českého prezidenta Petra Pavla. „Na rozšíření by se mělo nahlížet jako na příležitost k přenastavení evropské myšlenky. Mělo by být vnímáno jako šance vytvořit efektivnější unii,“ řekl během středečního projevu před europoslanci ve Štrasburku.
V projevu zmínil i přistoupení deseti zemí do Evropské unie v roce 2004, které podle něj přineslo výhody všem členským státům unie. Tu označil za nejúspěšnější mírový projekt, který evropský kontinent zažil, a podpořil jeho další rozšíření. „Jsem přesvědčen, že snaha o plnohodnotnou evropskou budoucnost západního Balkánu a Asociovaného tria není jen naší morální povinností. Z dlouhodobého hlediska se jedná o investici do bezpečnosti a odolnosti Evropy a jejích občanů,“ doplnil.
