Ilustrační foto FOTO: Spojená úderná brigáda Ljuť / se souhlasem
FOTO: Spojená úderná brigáda Ljuť / se souhlasem
Ukrajina má díky svým dalekonosným zbraním z dlouhodobého hlediska skutečně šanci podrýt ruskou hospodářskou základnu natolik, že náklady konfliktu pro Kreml převáží zisky, které plynou z jeho válečné operace. Aby toho však mohla dosáhnout, potřebuje také úspěšnou obranu na zemi, která odvrátí operační zhroucení, říká bývalý ukrajinský důstojník a zakladatel analytických stránek Frontelligence Insight. Jak dodává, může si to vynutit tvrdší přístup k personálním problémům, kterými ukrajinská armáda trpí. Nikdo totiž nyní aktuálně nemůže odhadovat, kdy Putina, a zejména ruskou veřejnost jeho krvavé válečné dobrodružství na Ukrajině přestane bavit.
Válečný pozorovatel a autor populárních účtů na sociálních sítích známý pod přezdívkou „Tatarigami_UA“ zveřejnil sumarizující poznatky o vývoji války na Ukrajině během letošního roku. Konstatoval, že situace na bojišti se od minulého roku z pohledu Ukrajinců nezlepšila. Podařilo se jim výrazně navýšit schopnosti zasahovat cíle hluboko na území Ruské federace, což mělo velmi hmatatelné dopady na tamní společnost. Očekávat zázračnou revoltu zglajchšaltované ruské společnosti zatím určitě není na místě. Bojová iniciativa zároveň nadále zůstává ruské armádě, stejně jako tomu bylo po většinu roku 2024.
Podle jeho názoru může být schůdný plán ukrajinského vítězství sumarizován ve třech hlavních cílech: rozvrátit logistiku, oslabit ruskou ekonomiku a zabránit katastrofálním operačním kolapsům. Ruský přístup je zjevně jednodušší: pokračovat v tlaku, dokud Ukrajina nevyčerpá svou vůli nebo fyzickou kapacitu k odporu.
„Principiální problém pro Ukrajinu je nejistota ohledně toho, jaká úroveň domácího tlaku dovnitř Ruska změní Putinův kurz. Mnozí v Rusku se bojí, že by zhroucení režimu vedlo k občanské válce, což činí domácí nepokoje neatraktivní pro mnohé, včetně elit,“ píše. Konstatuje také, že současné nedobré ekonomické parametry v Putinově zemi, jako je osmiprocentní inflace či osmnáctiprocentní základní úroková sazba, vyčerpávání tzv. fondu národního bohatství, chudnutí státu nebo snižování zisků z ropy, nemusí stačit ke zhroucení režimu, protože celá řada diktatur vykazuje ještě podstatně horší hospodářské parametry, a jejich vládci se přesto nadále drží u moci.
„Z ruského pohledu se dlouhá opotřebovávací kampaň může zdát racionální: kontinuálně tlač na Ukrajinu a počkej, až ukrajinská personální a materiální omezení vytvoří kolaps. Tato logika je soudržná, ale má také své problémy a nejistoty, stejně jako ukrajinský přístup,“ domnívá se autor. „Tempo ruských ztrát a prohlubující se systémové problémy v rámci ozbrojených sil znamenají, že ani při nejlepším možném scénáři neexistuje pro Moskvu jasná cesta pro rychlý postup na Kyjev. Rusko čelí klasickému dilematu utopených nákladů, když náklady války převažují nad zisky,“ píše.
Rusko drží výhody na bojišti
„Rusko má nyní výhodu v nasazení dronů na operační úrovni. Jeho dronové jednotky jsou efektivně využívány k odříznutí logistiky, zabránění rotacím a vytváření lokálně výhodných podmínek pro postup pozemních jednotek,“ konstatuje autor s tím, že Ukrajina efektivně využívá své systémy spíše na taktické úrovni. Zatímco tedy ukrajinští operátoři ničí ruské vojáky, širší síť ruských bezpilotních letounů odřezává logistiku celých uskupení ukrajinských sil. Armáda okupantů podle něj sice čelí prudkému nárůstu dezercí ve srovnáním s předchozími lety, také však po vojácích, kteří bez dovolení opustí svou jednotku, pátrá, vrací je a trestá, čímž dopad personálních selhání omezuje.
Ukrajina dezertéry chrání
„Ukrajinská společnost je odlišná a tvrdá represivní opatření by pravděpodobně vyvolala silný vnitřní odpor. Místo toho se úsilí soustředí na zlepšení podmínek s cílem snížit počet případů neoprávněného opuštění služby a dezercí. Podle mého názoru však situace již překročila bod, kdy lze vynucování dodržování předpisů obejít,“ domnívá se analytik. Připomíná rovněž, že navzdory původnímu plánu na to, že branci po výcviku zamíří ke zkušeným brigádám, aby tam doplnili jejich stavy, pokračuje v ukrajinské armádě nadále praxe formování tzv. „brigád duchů“, což jsou často nedostatečně početné a špatně vybavené jednotky, velmi trpící dezercemi. Tyto jednotky podle něj „existují většinou na papíře, zatímco konzumují zdroje“. Není to však pravidlo, protože existují i pozitivní případy personálního rozvoje, které představují zejména jednotky Sil bezpilotních systémů pod velením Roberta Brovdiho, známého jako Maďar, které rostou rychle a efektivně.
„Ukrajinský plán působit Rusku škody pomocí účinné kampaně s použitím dronů s dlouhým doletem je realistický, ale musí být doplněn úspěšnou obranou, která zabrání operačnímu kolapsu. Bez nápravných opatření může pokračující nedostatek pěchoty vést k takovému selhání,“ varuje autor.