Ruský tank T-90M zničený v Charkovské oblasti v roce 2022. Ilustrační foto FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/ArmijaInform
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0/ArmijaInform
Britsko-ruský analytik a politolog Pjotr Kurzin, žijící v USA, a politický konzultant Jason J. Smart, který dlouhodobě působil ve východní Evropě, vedli na YouTube diskusi o aktuálním vývoji rusko-ukrajinské války. Rozhovor se zaměřil na strategické změny ve válce Ruska proti Ukrajině, dopad ekonomických sankcí a vnitřní problémy Ruska. Ukazuje se, že Ukrajina přepisuje pravidla války. Rusko se podle obou expertů potýká s rostoucími vnitřními i vnějšími tlaky.
Jason J. Smart, prezident Kyiv Post a nově i úspěšný influencer na YouTube, označil současnou situaci za „nejrozhodnější bod války za poslední roky“. Ukrajina podle něj změnila strategii z opotřebovávací války, kterou Rusko tradičně preferuje, na útoky uvnitř Ruska. „Ukrajina pochopila, že opotřebovávací válka není v jejím zájmu. Místo toho vede válku uvnitř Ruska, což má tři hlavní cíle: ničit nenahraditelné ruské kapacity, destabilizovat ekonomiku a podkopávat Putinovu autoritu,“ konstatoval Smart.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území ničí klíčové vojenské a průmyslové cíle, jako jsou strategické bombardéry, továrny na antény nebo zařízení proti elektronickému rušení. „Tyto věci Rusko nedokáže nahradit. Například strategické bombardéry jsou nenahraditelné, protože továrny na jejich výrobu už neexistují,“ zdůraznil Smart. Tímto způsobem Ukrajina „demilitarizuje Rusko“ zevnitř, což oslabuje jeho schopnost pokračovat v útocích na Ukrajinu.
FSB versus armáda
Smart upozornil na pravděpodobně rostoucí napětí uvnitř Ruska, zejména mezi Federální bezpečnostní službou (FSB) a armádou.
„Obě strany se navzájem obviňují z neúspěchů, které umožnily ukrajinské útoky na ruské území. Dokonce se objevují obvinění z kolaborace, což se rovná zradě,“ popsal napětí Smart. Tento „hon na čarodějnice“ může podle něj vést k vážné destabilizaci Putinova režimu, protože FSB a armáda mají nejen rozdílné zájmy, ale i konkurenční korupční sítě. „V ruské armádě nejste povýšeni za strategický talent, ale za to, že kryjete korupci svých nadřízených,“ dodal.
Pjotr Kurzin na to navázal a poznamenal, že Rusko má nyní „druhou nejsilnější armádu v Rusku – hned po Ukrajině“. (Dříve se říkalo, že ruská armáda je druhá nejsilnější na Ukrajině.) S nadsázkou dodal, že třetí nejsilnější jsou pak „ukrajinští farmáři, kteří zabavují opuštěné ruské tanky“. (Jedná se o epizody, ke kterým došlo na počátku války, pozn. red.) Tato situace podle něj ukazuje, jak Ukrajina využívá ruských slabin, zatímco Rusko spoléhá na kvantitu místo kvality.
Nové sankce, změna hry
Diskuse se dotkla i nových amerických sankcí, které navrhují senátoři Lindsey Graham a Richard Blumenthal. Tyto sankce by uvalily clo 500 procent na zboží ze zemí, které nakupují ruskou ropu, plyn nebo uran – tedy především na Indii a Čínu, jež společně odebírají 80 až 85 procent ruské ropy. „Ropa tvoří 30 až 35 procent ruského rozpočtu. Pokud Indie a Čína přestanou nakupovat, Rusko nemá náhradní řešení,“ varoval Smart. Podle něj mají obě země větší ekonomický zájem na obchodu s USA a Evropou než na levné ruské ropě, což by mohlo vést k zásadnímu oslabení ruské ekonomiky.
Kurzin však vyjádřil pochybnosti o rychlém kolapsu Ruska. „Viděli jsme už 18 kol sankcí od Evropské unie, ale ruská ekonomika se ukázala odolnější, než se čekalo. Samozřejmě jsou tu trhliny – inflace, fiskální problémy –, ale je to spíš pomalý pád,“ uvedl. Smart na to reagoval, že sankce nevedou k okamžitému zhroucení, ale omezují růst ekonomiky a dlouhodobě ji oslabují. „Nové sankce by mohly být zlomové, protože Rusko je na Indii a Číně existenčně závislé,“ dodal.
Otázka použití jaderných zbraní byla dalším klíčovým tématem. Smart si nemyslí, že by Putin k takovému kroku sáhl.
„Jaderné zbraně slouží k zastrašování, ne k použití. Pokud by Putin použil jadernou zbraň a ta by třeba selhala, ztratil by veškerou důvěryhodnost. Navíc Čína na něj tlačí, aby to nedělal, a strategicky by mu to nic nepřineslo,“ vysvětluje. Pjotr Kurzin to vidí stejně a dodal, že použití jaderné zbraně by Putina diskvalifikovalo nejen geopoliticky, ale i v očích jeho spojenců, jako jsou Čína a Indie. „Nikdo nechce být spojen s vůdcem, který je tak bezohledný,“ podotkl.
Asymetrická válka
Smart také zmínil ruskou asymetrickou strategii, jako je šíření propagandy nebo vměšování do voleb. „Rusko spouští 12 propagandistických kampaní denně a ty jsou stále sofistikovanější. Například píší v ukrajinštině a maskují to jako názory běžných lidí,“ popsal. Přesto podle něj Rusko vyčerpalo většinu svých možností a jeho globální vliv slábne, jak ukazuje například omezená podpora režimu ve Venezuele.
Dalším rizikem pro Putina jsou soukromé vojenské společnosti, které kontrolují oligarchové. „Tyto skupiny oslabují státní monopol na násilí. Oligarchové si budují vlastní armády, protože vědí, že po Putinově smrti přijde boj o moc,“ varoval Smart. Tento vývoj podle něj zvyšuje riziko vnitřního konfliktu.
Na závěr se diskuse stočila k možné budoucnosti Ruska po Putinovi. Smart odmítl obavy, že by nový vůdce mohl být horší. „Putin páchá genocidu, těžko by to mohlo být horší. Nový vůdce bude potřebovat legitimitu, a tu získá jen mezinárodním uznáním, což znamená ústup z Ukrajiny,“ argumentoval. Kurzin dodal, že Rusko směřuje k „pomalému rozpadu“, ale při správné kombinaci událostí by se situace mohla změnit přes noc. „Putin vybudoval pavučinu moci, ale pokud se základy zhroutí, může se vše rychle změnit,“ uzavřel politolog.