Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří k účastníkům Světového ekonomického fóra FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
FOTO: Kancelář ukrajinského prezidenta / se souhlasem
Ukrajina se nevzdá svých území, která jsou v současnosti pod kontrolou Ruské federace, ani kdyby ji o to požádali „všichni spojenci světa“. Na setkání se zástupci médií na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v současné době okupuje necelých 19 procent ukrajinského území.
„Pro nás vždy zůstanou okupovaným územím, dokud se tam nevrátíme,“ zdůraznil Zelenskyj.
Ukončení „horké fáze války“ je podle ukrajinského premiéra pro Kyjev prioritou. „Jednání může být hodně, ale hlavní je zastavit aktivní fázi,“ dodal. Dříve média informovala o možnosti „zmrazení“ konfliktu podél frontové linie jako možné součásti mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump po nástupu do funkce zopakoval výzvu k ukončení války a zároveň pohrozil Rusku sankcemi, pokud nebude vyjednávat.
Zelenskyj v Davosu varoval i před kladením rovnítka mezi agresora a jeho oběť s tím, že s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by se mělo hovořit pouze „z pozice síly“. Vyslovil se také pro vyslání zahraničního kontingentu na Ukrajinu, který by zajišťoval bezpečnost po skončení konfliktu, ale podle něj by měl zahrnovat nejméně 200 tisíc vojáků, aby byl účinný.
Agentura Reuters poznamenala, že tento počet zhruba odpovídá velikosti francouzských ozbrojených sil. Francie a Velká Británie údajně jednaly o možnosti nasazení mírových sil na Ukrajině, ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.
Rusko na Ukrajině okupuje necelých 19 procent území. V září 2022 anektovalo Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Čtyři anektované regiony o rozloze 90 tisíc kilometrů čtverečních tvoří asi 15 procent ukrajinského území. Rusko ale neovládá všechna anektovaná území.
Zelenskyj už dříve v projevu v Davosu prohlásil, že Evropa by měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění vlastní bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje. „Potřebujeme spojenou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku,“ dodal s tím, že „všechny evropské země musejí být ochotné utrácet za bezpečnost tolik, kolik je opravdu potřeba“. Evropa si podle něho musí dokázat zajistit bezpečnost a mír sama.
Ve svém projevu Zelenskyj položil otázku, zda nový americký prezident Donald Trump dodrží závazky vůči NATO a evropské bezpečnosti. „Všimne si Trump vůbec Evropy? Považuje NATO za potřebné? A bude respektovat instituce Evropské unie?“ tázal se ukrajinský prezident.
Vyzval také Evropu, aby zintenzivnila práci na zajištění své skutečné energetické nezávislosti. „Nemůžete stále kupovat plyn od Ruska a zároveň očekávat bezpečnostní záruky, pomoc a podporu od Američanů,“ uvedl.
Týmy Zelenského a Trumpa pracují na tom, aby dojednaly schůzku obou prezidentů, žádný termín podle Zelenského ovšem ještě stanoven nebyl. Ukrajina se už skoro tři roky brání ruské invazi a nový šéf Bílého domu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina k dohodě, která by válku ukončila. Vzkázal mu, že Rusko ničí tím, že nenachází urovnání konfliktu.
