Válka na Ukrajině se výrazně promítla do ukrajinské demografické situace. Ze země odešlo přes šest milionů lidí a podobný zástup Ukrajinců se přestěhoval do bezpečnějších oblastí svého státu. Až válka skončí, hrozí, že mnoho z nich se nebude mít kam vrátit, anebo se odstěhuje do jedné z ukrajinských velkých metropolí. Ukrajinský venkov se tak může stát zemí nikoho. Ve středně velkých městech bez pracovních příležitostí zase hrozí výbuch kriminality. 

Konec války na Ukrajině zůstává v nedohlednu, již nyní je však zřejmé, že ruská agrese změní tvář země navždy. Podle analýz ukrajinských demografů čekají napadený stát dramatické změny osídlení. To kvůli bezpečnostní situaci, likvidaci ekonomických příležitostí ve válkou postižených regionech a také kvůli tendenci vysídlených osob usadit se v některém z největších ukrajinských měst. Některé venkovské oblasti tak mohou zůstat de facto bez obyvatel. 

To, že válka skončí, vůbec nemusí znamenat, že se do země vrátí uprchlíci, kteří z ní odešli. Podle vyjádření, které ukrajinskému webu TSN poskytl zástupce ředitele pro vědeckou práci Institutu demografie a sociálního výzkumu Oleksandra Gladuna, ve skutečnosti dojde ke dvojímu přesunu obyvatelstva. Některé ženy a děti odjedou na Ukrajinu za svými partnery, v jiných případech ale muži po zrušení zákazu vycestovat zamíří za svými rodinami, které se rozhodnou v zahraničí zůstat. Toto rozhodnutí mohou učinit například proto, že si tam jejich děti již osvojily jazyk, mají tam kamarády, a ženy si tam vybudovaly zázemí a sehnaly práci. Pravděpodobnost, že se uprchlíci na Ukrajinu nevrátí, se přitom zvyšuje s tím, jak se válečný konflikt prodlužuje. 

Ti, kteří se rozhodnou jet do své vlasti, budou zase čelit skutečnosti, že jejich domovy válka proměnila v ruiny a že se doslova nemají kam vrátit. Většinu z nich tak patrně absorbují ukrajinské metropole, jako Kyjev, Lvov, Oděsa, Dnipro, Charkov a v současnosti okupovaný Doněck. 

„Samozřejmě existuje hrozba, že se některá území Ukrajiny mohou v důsledku války proměnit v pustinu a stát se neobydlenými, to je dost pravděpodobné. Například určité oblasti Černihivska a Sumy, kde podobné procesy probíhaly ještě před začátkem války. Stejně jako regiony na východě a jihu, kde v současnosti probíhají aktivní nepřátelské akce. Je tedy možné, že se některá území v důsledku války vylidní,“ říká Gladun. 

Výzvy, kterým bude Ukrajina po válce čelit, jsou podle něj enormní. Pohraniční oblasti budou zřejmě kvůli hrozící další agresi Ruska zcela neobyvatelné a vytvoří nárazníkovou zónu pro případ další války. Zničené průmyslové podniky v přirozených centrech průmyslu jsou v troskách, ale bez jejich obnovení nebudou mnohé regiony schopny poskytnout svým obyvatelům příležitosti k výdělku, což může mít na tamní společenství negativní vliv v podobě nárůstu kriminality. 

Dále čtěte

Město duchů opět ožívá. Válku ale Kyjevanům připomínají sirény, které zní skoro denně

REPORTÁŽ DENÍKU FORUM 24 Z UKRAJINY / Na první pohled by se mohlo zdát, že je Kyjev běžným evropským městem.

Ukrajina bude navíc patrně trpět nedostatkem pracovních sil, a proto je možné, že bude muset otevřít hranice migrantům, aby mohla nastartovat svou ekonomiku. V té mají hrát velkou roli zahraniční investoři, jimž ale bude nutné vytvořit snesitelné podmínky. Na jedné straně stále trvá a zřejmě bude trvat riziko ruských útoků, což značně zvyšuje i rizikovost investic na Ukrajině. Země také nutně musí vytvořit stabilní právní prostředí, které umožní jejich investice (a nepůjde jen o závody zbrojařských koncernů) ochránit.

Také v této souvislosti zůstává nejen pro Ukrajinu tím nejdůležitějším a prvním krokem, ba životní nutností, potřeba vyhrát válku. „Čím déle bude válka trvat, tím méně lidí se vrátí domů. Čím více se Ukrajinci přizpůsobí životu v jiných zemích, tím menší je šance na jejich návrat. Pokud ale začnou investice proudit na Ukrajinu, obnoví se bydlení a lidé budou mít slušnou práci, pak se domů vrátí mnohem více Ukrajinců,“ dodává Oleksandr Gladun.