Když v počátku agrese uvažovali ruští okupanti o dobytí Kyjeva, odehrály se 24. února tvrdé boje na letišti v Hostomelu. Bohužel byl na tomto letišti v hangáru zaparkován největší letoun světa Antonov An-225 Mrija, který zde procházel opravou motorů. Následky bojů byly pro tento obří stroj fatální, došlo k jeho zničení. Nyní začínají Ukrajinci hovořit o možnosti letadlo znovu postavit.
Necelý den před ruskou invazí odletěl z Ukrajiny do zahraničí jiný těžký transportní letoun An-124-100 Ruslan, Mrija jej měla následovat a 25. února po opravě motoru odletět do Německa na letiště v Lipsku. Už to ale kvůli ruské agresi nestihla.
Letoun byl poškozen natolik fatálně, že jeho oprava nepřipadá v úvahu. Přesto se však zdá, že by Mrija mohla opět vzlétnout. Ještě v době Sovětského svazu byla totiž zahájena stavba druhého letounu, který byl do rozpadu Sovětského svazu hotov přibližně z 60 procent. Pak byly práce zastaveny a rozestavěný stroj sloužil i jako zásobárna náhradních dílů pro létající Mriju.
O rozestavěné letadlo projevilo od té doby zájem několik zahraničních společností – před anexí Krymu v roce 2014 Rusové, v roce 2016 to byli Číňané, kteří podle něj chtěli zahájit sériovou výrobu, a v roce 2020 Turci. K žádnému podpisu však nikdy nedošlo.
Až nyní má o stroj zájem sama Ukrajina. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že nová Mrija musí být postavena jako vzpomínka na padlé vojenské piloty. Realizaci projektu musí vypracovat speciální komise, kterou však čeká spousta potíží.
Podle konstruktérů je totiž velice složité vyrobit nový podvozek, ale i motory D-18T. Některé díly jsou navíc natolik unikátní, že je budou muset vyrobit přední světoví letečtí výrobci. Nedostatek sériové výroby dílů navíc výrazně zvýší konečnou cenu.
Část dílů sice půjde zřejmě použít ze zničeného letounu, ale jasné to bude až poté, co je konstruktéři a technici důkladně prohlédnou. Možná mohly přežít tři motory, podvozek a částečně i ocasní plochy. Konečný seznam použitelných dílů však určí až speciální komise.
Nový An-225 bude sice navenek stejný jako jeho předchůdce, ale půjde o mnohem modernější stroj. Zvenku bude vypadat stejně, protože aerodynamika byla takřka dokonalá, a proto musí být zachována. Zevnitř však půjde o stroj z jiného století. V 80. letech, kdy Mrija vznikala, se na její stavbě podílely podniky z Ukrajiny, Uzbekistánu a Ruska. Dnes uzbecká továrna už dávno nefunguje a s Rusy samozřejmě nikdo jednat nebude. Navíc původní Mrija byla vybavena sovětskou elektronikou, ke které dnes již není možné najít analogickou „náplň“, a letadlo bude nutné modernizovat podle současných leteckých standardů.
Na kolik celá operace vyjde, se nedá odhadnout. Před několika lety se hovořilo o 120 až 130 milionech dolarů, nyní jsou náklady odhadovány na 250 – 300 milionů, ale objevil se i extrémní odhad až tři miliardy dolarů a více než pět let stavby. Většina nákladů bude závislá na rozsahu certifikačních zkoušek a také na stupni poškození použitelných dílů na původním, zničeném letadle.