Ilustrační foto FOTO: Generální štáb ukrajinské armády / se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinské armády / se souhlasem
ANALÝZA / Na ukrajinskou ofenzivu se dlouho čekalo. Její spuštění nakonec přišlo v červnu a z jarních ofenzivních operací se tak nakonec staly letní. Čtyři měsíce ofenzivních operací kýžený průlom, i přes lokální zisky, nepřinesly. Předpokládané strategické cíle – města Tokmak a Melitopol – jsou zatím v nedohlednu. Zhoršující se počasí může být tečkou za ukrajinskými pokusy o osvobození dalších území.
Ještě před začátkem ukrajinské ofenzivy se o podobný průlom pokusily ruské jednotky. „Ruské útoky už přicházejí z několika směrů,“ prohlásil letos v únoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že očekávané ruské útoky začaly. Hlavním cílem ruské ofenzivy bylo proražení ukrajinské obranné linie na Donbase. Už o pár měsíců později ale ruské ofenzivní operace skončily. Velká jarní ofenziva se ruské armádě spolu s žoldnéři z Wagnerovy armády nepodařila.
Velké ambice měla ale i ukrajinská ofenziva, která odstartovala v červnu. Zatímco se Rusko chtělo zmocnit východního Donbasu, Ukrajina se snažila rozdělit ruské síly svými útoky na jihu. Předpokládané cíle byly jasné – město Tokmak v Záporožské oblasti a klíčový Melitopol pár kilometrů vzdálený od Azovského moře.
Právě o Melitopolu a popřípadě Tokmaku se mluví jako o zásadním kroku pro ukrajinskou armádu. Ukrajincům by se v případě jejich dobytí podařilo přehradit komunikační linie a zásobování ruských jednotek. Navíc jde o první krok k osvobození okupovaného Krymu. „Krym bude osvobozen stejně jako všechny ostatní části Ukrajiny, které jsou bohužel stále okupovány,“ prohlásil Zelenskyj ve svém projevu na mezinárodní konferenci o Krymu v Kyjevě. Jenže v současné době ukrajinským jednotkám chybí k Tokmaku zhruba 25 kilometrů. K Melitopolu potom chybí dalších asi 50 kilometrů.
Na přelomu srpna a září ukrajinské síly sice prolomily první linii obrany, není ale jisté, zda mají dostatečnou údernou sílu, aby stejný úspěch zopakovaly u druhé, za kterou následuje třetí. Ty jsou sice výrazně slabší, ale je pravděpodobné, že to nejlepší, co může Ukrajina do konce roku udělat, je udržet to, co má, a zabránit možnosti ztráty dalšího území v důsledku případné ruské protiofenzivy na podzim.
Proč neslavíme ukrajinský úspěch?
Od začátku roku ukrajinské síly dobyly celkem 370 kilometrů čtverečních území, zatímco Rusové obsadili 857 kilometrů čtverečních území. Vyplývá to z analýzy amerického deníku The New York Times. „Rusko i Ukrajina se letos potýkají s podobnými potížemi. Bojují o pozice, které se nemění už několik měsíců, a v některých částech východní Ukrajiny i několik let. Zkušené vojáky a velitele, kteří zahynuli, nahradili noví rekruti, kterým schází dostatečný výcvik,“ napsal deník v analýze, kterou zveřejnil na konci září.
Ukrajinci pokračují na jihu země. Podařilo se jim dobýt obec Robotyne a dostali se přes hlavní protitankovou obranu u Verbove, asi osm kilometrů západně od Robotyne. Naopak Rusové jsou úspěšní na severozápadě země.
Obranu si připravili dobře. Budováním složitých obranných objektů s mnoha úrovněmi, které se táhnou po celé šířce a hloubce jejich tisícikilometrové frontové linie, strávili celé měsíce. Ukrajinským jednotkám komplikuje snahu o pokračování ofenzivy i rozsáhlá minová pole.
Ukrajinci také měli jen omezenou a technologickou převahu. Už dva měsíce před zahájením ofenzivy vedoucí pracovník organizace Defense Priorities a bývalý podplukovník americké armády Daniel L. Davis psal, že „Zelenského jednotky – s malou nebo žádnou leteckou silou a nedostatkem dělostřelecké munice – mohou utrpět hrozivé ztráty a přitom získat jen málo“.
Asi největším problémem Ukrajiny ale byl chybějící moment překvapení. Ten se Ukrajincům vyplatil vloni v Charkově, kdy se ruská obrana zhroutila po překvapivém ukrajinském protiútoku. Ten se ale letos nekonal a na celé frontové linii se bojuje o každý kilometr území.
Kvůli špatnému počasí hrozí konec ofenzivy
S pokračujícím podzimem může Ukrajincům přidat další vrásky na čele zhoršující se počasí. V dalších měsících se na východě Ukrajiny očekávají deště. S nimi přichází i takzvaná rasputica. Jde o jev, který se pravidelně dvakrát do roka vyskytuje v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. Rovinatá země se změní na blátivou a bažinatou, cesty nevyjímaje.
Období je během válek výhodné hlavně pro obránce. Rusům už v historii také několikrát pomohlo. Třeba během invaze Napoleona do Ruska v roce 1812 znamenala rasputica pro francouzskou armádu překážku v rychlejším pohybu a značné zpoždění v dosažení Moskvy, což mělo fatální následky především při ústupu Francouzů zpět. Podobně i během druhé světové války měsíc trvající období rasputice zpomalilo německý postup během bitvy o Moskvu.
Ukrajincům by tak rasputica mohla znemožnit použití těžké techniky, jako jsou americké tanky Abrams a tanky Challenger dodané Velkou Británií. Když do takového terénu pošle ukrajinská armáda tank, který váží okolo 75 tun, potopí se. Ukrajinci ale chtějí v ofenzivě, alespoň navenek, pokračovat. „Bojové akce budou tak či onak pokračovat. V mrazu, mokru a blátě se bojuje obtížněji. Boje však budou pokračovat. Protiofenziva bude pokračovat,“ prohlásil šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov podle agentury Reuters.
Jak bude reagovat Západ?
Aby Ukrajina uspěla, bude muset provést nejtěžší úkol v moderní pozemní válce – operaci kombinovaných zbraní do nitra zakopaných nepřátelských sil, které jsou připraveny na útok, což bude komplikovat nedostatek dělostřelecké munice spolu s omezenou leteckou silou a minimální protivzdušnou obranou, napsal západní analytik před samotným začátkem ukrajinské ofenzivy.
Zároveň se v západní podpoře Ukrajině objevují trhliny. Kongres Spojených států amerických je v otázce další vojenské podpory pro Ukrajinu rozdělený. Proti se staví republikáni, kteří nedávno sesadili předsedu nejvyššího zákonodárného orgánu Kevina McCarthyho.
Na Slovensku vyhrál volby předseda strany Směr-SSD Robert Fico. Ten v předvolební kampani Slovákům sliboval, že Ukrajině nepošle už ani jeden náboj. V reakci na výsledek voleb prezidentka Zuzana Čaputová zastavila vojenskou pomoc Kyjevu. V Německu navíc roste krajně pravicová strana AfD, která dostala ruské peníze na to, aby podala na příkaz Kremlu žalobu proti dodávkám zbraní na Ukrajinu.
Munice, obrněné vozy a tanky. Tři věci, které Ukrajina nutně potřebuje. Na schůzce ministrů zahraničí v Toledu to na konci srpna řekl ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Munice ale dochází i v Evropě. Podle admirála Roba Bauera, nejvyššího vojenského představitele NATO, „je už vidět dno ‚pytle‘ s municí,“ napsal britský server BBC.
Pokud by západní pomoc vyschla, není jasné, jak dlouho by Ukrajina byla schopná bojovat. Ukrajinská armáda navíc není podle některých vojenských analytiků tak velká a dobře vyzbrojená na to, aby si mohla klást vysoké cíle. Snaha o splnění ambicióznějšího cíle by prý mohla položit základy ukrajinské vojenské katastrofy.
