Ilustrační foto FOTO: Ray Baseley / FORUM 24
FOTO: Ray Baseley / FORUM 24
Od středy začnou členské země Evropské unie včetně České republiky uplatňovat přísnější pravidla pro udělování dočasné ochrany lidem prchajícím z Ukrajiny. Noví žadatelé budou muset prokázat, že splnili své vojenské povinnosti nebo že se na ně nevztahují. Změna se nedotkne Ukrajinců, kteří už dočasnou ochranu v EU získali. Ministr vnitra Lubomír Metnar očekává pokles počtu nově příchozích o desítky procent.
Členské země Evropské unie včetně České republiky od středy zpřísní podmínky pro udělování dočasné ochrany lidem prchajícím z Ukrajiny. Nově ji nezískají žadatelé, kteří podléhají ukrajinským vojenským povinnostem a neprokážou jejich splnění nebo příslušnou výjimku. O začátku platnosti změny v úterý informovalo české ministerstvo vnitra.
Omezení se bude vztahovat pouze na nové žadatele. Ukrajinci, kteří dočasnou ochranu získali ještě před účinností rozhodnutí, o ni nepřijdou a budou moci v členských zemích nadále pobývat a pracovat. V praxi se změna dotkne především ukrajinských mužů ve věku od 23 do 60 let, kteří podle ukrajinských pravidel nemohou bez povolení vycestovat ze země. Dočasnou ochranu budou moci nadále získat například muži, kteří jsou od vojenské povinnosti osvobozeni nebo Ukrajinu opustili legálně.
Žadatelé budou muset splnění vojenských povinností doložit. Podle Rady Evropské unie může jako důkaz sloužit například cestovní pas s výstupním razítkem ukrajinských úřadů, které potvrzuje legální odchod ze země. Použít bude možné také listinný nebo elektronický dokument potvrzující výjimku či splnění vojenských povinností.
Ministr vnitra Lubomír Metnar z hnutí ANO označil změnu za výsledek dlouhodobého úsilí české vlády. „Toto zúžení dočasné ochrany naše vláda od začátku prosazovala a já oceňuji, že se nám na něm podařilo najít shodu. Nová pravidla mimo jiné uleví našemu zdravotnímu i sociálnímu systému,“ napsal Metnar.
Ministr předpokládá, že nové podmínky výrazně omezí počet lidí, kteří budou do České republiky přicházet. „Rozhodnutí omezí počty nově příchozích o desítky procent. Díky tomu dojde ke snížení tlaku na naše kapacity a uleví se českému zdravotnímu a sociálnímu systému,“ řekl Metnar.
Členské státy se na zpřísnění pravidel dohodly 15. července společně s prodloužením režimu dočasné ochrany do 4. března 2028. Rada Evropské unie rozhodnutí zdůvodnila potřebou spojit pokračující podporu lidí prchajících před ruskou válkou s obrannými potřebami Ukrajiny.
„Chceme také zajistit, aby se Ukrajina mohla bránit. Proto náš systém dočasné ochrany respektuje legitimní potřeby Ukrajiny,“ řekl irský ministr spravedlnosti, vnitra a migrace Jim O’Callaghan.
Režim dočasné ochrany umožňuje lidem prchajícím před válkou pobývat v členských zemích bez absolvování běžného azylového řízení. Jeho držitelé mají právo na pobyt, přístup k pracovnímu trhu, bydlení, zdravotní péči, sociální pomoc a vzdělání pro děti.
Evropská unie mechanismus aktivovala v březnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Šlo o první použití nástroje, který EU přijala v roce 2001 po rozsáhlém vysídlování způsobeném válkami na západním Balkáně. Ke konci letošního května dočasnou ochranu v členských zemích využívalo přibližně 4,38 milionu lidí.
V České republice nyní podle dat citovaných serverem Novinky.cz žije více než 394 tisíc držitelů dočasné ochrany. Přesně před rokem jich bylo přibližně 380 tisíc. Česko dlouhodobě patří mezi evropské země, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel.
Složení nově příchozích se během minulého roku výrazně změnilo. Poprvé od začátku ruské invaze získalo v Česku dočasnou ochranu více mužů než žen. Ženy tvořily 48,3 procenta lidí, kterým byla ochrana vydána. Ještě v roce 2024 představovaly 56,3 procenta příchozích.
K obratu přispělo rozhodnutí Kyjeva z konce srpna minulého roku umožnit vycestování mužům ve věku od 18 do 22 let. Na tuto skupinu se nevztahuje ukrajinská odvodová povinnost, která začíná ve 25 letech. Muži ve věku od 23 do 25 let jsou vedeni jako rezervisté.
Po změně ukrajinských pravidel přicházelo podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé v některých podzimních týdnech do České republiky více než tisíc mladých Ukrajinců. Na začátku letošního roku jejich počet klesl na nižší stovky týdně.
Za posledních dvanáct měsíců přibylo v Česku více než 21 200 ukrajinských mužů ve věku od 18 do 65 let. Celkem jich zde v této věkové kategorii žije přibližně 132 tisíc. Počet ukrajinských žen stejného věku se prakticky nezměnil a dosahuje zhruba 160 280.
Zástupci zaměstnavatelů příchod mladých ukrajinských mužů na rozdíl od Metnara popisují jako přínos pro českou ekonomiku. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza je označil za důležitou posilu pro stavebnictví, strojírenství a logistiku.
„Každý, kdo k nám přijde na začátku své kariéry, je pro nás dvojnásobně důležitý. Je šance, že zde vytvoří nový domov a bude fungovat dál,“ řekl Prouza. Tito lidé podle něj mohou další desítky let pracovat, odvádět daně a pomáhat udržet sociální a zdravotní systém.
Podobně přínos ukrajinských pracovníků hodnotí prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Ukrajinci jsou podle něj ochotnější přijímat místa ve službách, například v restauracích, o která Češi postupně ztrácejí zájem.
Nové omezení přichází také v době, kdy humanitární organizace Člověk v tísni řadí Česko mezi evropské státy s restriktivním přístupem k dlouhodobému pobytu ukrajinských uprchlíků. Organizace ve svém přehledu z poloviny července upozornila, že jednotlivé země postupují při vytváření alternativ k dočasné ochraně velmi rozdílně.
Česko sice od září 2025 umožňuje vybraným držitelům dočasné ochrany požádat o zvláštní dlouhodobý pobyt s platností na pět let, v první vlně jej ale podle Člověka v tísni získalo jen přibližně 16 tisíc lidí z téměř 400 tisíc ukrajinských uprchlíků.
Mezi podmínky patří nejméně dvouletý pobyt s dočasnou ochranou, bezúhonnost, vlastní ubytování, nepobírání humanitární dávky, bezdlužnost a ekonomická soběstačnost. Požadovaný roční hrubý příjem činí nejméně 440 tisíc korun.
Člověk v tísni zároveň upozornil, že Česko patří mezi několik málo zemí, které držitelům dočasné ochrany nezpřístupnily žádný ze standardních typů dlouhodobého pobytu založených například na zaměstnání, podnikání nebo studiu.
Odlišný přístup zvolilo Polsko, které v květnu spustilo pobytový systém CUKR. Na nový status mohou přejít Ukrajinci, kteří v zemi pobývali alespoň jeden rok na základě dočasné ochrany. Podmínky podle organizace splňuje téměř milion lidí.
Slovensko od července zjednodušilo přechod na několik druhů pobytových oprávnění s platností až dva roky a možností prodloužení. Žadatelé musejí doložit vlastní ubytování a finanční zajištění, Člověk v tísni však slovenský systém hodnotí jako podstatně otevřenější než přístup Česka, Rakouska nebo Německa.
Omezení ochrany mužů podléhajících vojenské povinnosti už před unijní dohodou připravovaly také některé další evropské země. Dánsko v červnu oznámilo záměr přestat poskytovat svůj zvláštní ochranný status ukrajinským mužům ve věku od 23 do 60 let, kteří nejsou osvobozeni od branné povinnosti. Norsko kolektivní ochranu mužům ve věku od 18 do 60 let neposkytuje od května.
