Ruská jaderná střela na vojenské přehlídce. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Necelé tři čtvrtiny Ukrajinců jsou příznivě nakloněny myšlence obnovení jaderných zbraní. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Ukrajina se vzdala jaderných zbraní v roce 1994, když podepsala Budapešťské memorandum výměnou za bezpečnostní záruky.
Podle průzkumu je 73 procent Ukrajinců příznivě nakloněno myšlence obnovení jaderných zbraní. Pětina Ukrajinců takovou myšlenku nepodporuje a 7 procent neví. Výsledky se však změní, pokud by Ukrajina měla přijít v případě vyvíjení jaderných zbraní o podporu Západu. Příznivý postoj k obnovení jaderných zbraní podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu v tomto případě vyjádřilo 46 procent dotázaných. Na druhé straně stojí 44 procent Ukrajinců, kteří takový krok nepodporují.
Pokud by Ukrajina měla dostatek prostředků, aby vydržela, dokud nezíská jaderné zbraně, 58 procent Ukrajinců by bylo ochotno ztratit podporu Západu. V takovém případě by 33 procent občanů země rozhodnutí získat jaderné zbraně nepodpořilo.
„Jak je vidět, důvěra v NATO není v rozporu s přáním obnovit jaderné zbraně. Navíc pokud hovoříme o přání obnovit jaderné zbraně obecně, nejvíce si to přejí ti, kteří NATO důvěřují,“ okomentovali výsledky autoři průzkumu.
Ukrajina se vzdala jaderných zbraní v roce 1994, když podepsala Budapešťské memorandum. To Ukrajině, Kazachstánu a Bělorusku mělo zajistit záruky bezpečnosti a územní celistvosti výměnou za připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Jejím důsledkem bylo jaderné odzbrojení těchto států a jedinou zemí bývalého Sovětského svazu vlastnící jaderné zbraně zůstala Ruská federace. Rusko ale pod vedením prezidenta Vladimira Putina závazky nedodrželo, když na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo povstání separatistů v ukrajinském Donbasu v reakci na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě.
V polovině roku 1994 se podle autorů průzkumu 50 procent Ukrajinců domnívalo, že by se Ukrajina měla stát nejaderným státem, a 30 procent bylo pro vlastnictví jaderných zbraní.
Nevyvíjíme je ani nemáme v úmyslu je získat
Debaty o ukrajinských jaderných zbraních rozvířil nedávno článek deníku The Times. Ten napsal, že Ukrajina by v případě zastavení americké vojenské pomoci mohla být v řádu měsíců schopna vyrobit jednoduchou jadernou bombu podobnou té, kterou na sklonku druhé světové války svrhly Spojené státy na japonské Nagasaki. Odkazoval se přitom na dokument s armádou spojovaného think-tanku.
Vzhledem k tomu, že Ukrajina nemá v době války čas na stavbu a provoz rozsáhlých zařízení pro obohacování uranu, musela by se spolehnout na plutonium získané z vyhořelých palivových tyčí z ukrajinských jaderných reaktorů, uvádí materiál, jenž byl podle The Times adresován ukrajinskému ministerstvu obrany. Reaktorů má nyní v provozu devět a země disponuje rovněž značnými zkušenostmi s technologiemi v oblastech jaderné energetiky.
Vznik dokumentu vypracovaného vlivným ukrajinským armádním think-tankem Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vláda v Kyjevě nepodpořila, jeho představení se však podle The Times měli zúčastnit představitelé ministerstva obrany a strategického průmyslu. Podle deníku by později mohl posloužit jako základ k tomu, aby Ukrajina odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
„Porušení (Budapešťského) memoranda ze strany Ruské federace, která disponuje jadernými zbraněmi, je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem pro přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně učiněného počátkem roku 1994,“ stojí v dokumentu.
Západní experti se domnívají, že vývoj jaderné zbraně a vhodného nosiče by Ukrajině zabral nejméně pět let. Ředitel institutu CDAKR Valentyn Badrak tvrdí, že Ukrajina je méně než rok od výroby vlastních balistických raket.
„Ukrajina se zavázala k NPT (Smlouvě o nešíření jaderných zbraní); nevlastníme, nevyvíjíme ani nemáme v úmyslu získat jaderné zbraně,“ reagoval na sociální síti X na článek deníku The Times mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. „Ukrajina úzce spolupracuje s (Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ) MAAE a je plně transparentní s ohledem na monitorování, které vylučuje použití jaderných materiálů pro vojenské účely,“ doplnil.
