Generál Michail Teplinskij FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/CC BY 4.0
Generálplukovník a paragán tělem i duší Michail Teplinskij velí skupině ruských vojsk bojujících v Chersonské oblasti, kde se během posledních týdnů Ukrajina pokouší útočit. Ve svých 54 letech je takřka na vrcholu kariéry a sil. Svou oddanost ruskému imperialismu prokázal v mnoha válkách, jichž se účastnil, včetně té nynější. Není divu, že ho Ukrajinci chtějí zlikvidovat.
Číst životopis nového velitele skupiny ruských ozbrojených sil Dněpr, které bojují v Chersonské a Záporožské oblasti, znamená procházet dějinami ruských imperiálních ambicí a jejich bezohledné manifestace na státech v okolí. Tomuto ruskému důstojníkovi není možné upřít nadšení moci zabíjet pro své šéfy, případně k tomu vést své podřízené.
Začalo to válkou v Moldavsku, když tehdy 23letý absolvent Vyšší školy výsadkového velení v Rjazani vyrazil na svou první vojančinu. Šlo o klasickou separatistickou válku, ve které se v roce 1992 obyvatelé ruskojazyčného Podněstří vzbouřili proti jazykové reformě zavádějící moldavštinu jako jediný úřední jazyk. Opírali se přitom o podporu svého východního souseda a právě v řadách 137. ruského gardového výsadkového pluku si Teplinskij získal své první bojové ostruhy. Výsledkem bojů bylo faktické rozdělení země a existence neuznané ruskojazyčné enklávy mezi Ruskou federací a Moldavskem. Oficiální počty mrtvých v tomto konfliktu dosáhly několika stovek.
Skutečný křest ohněm prožil Teplinskij hned vzápětí, na přelomu let 1994–1995 v Čečensku. Vzbouřená republika, sjednocená pod populárním prezidentem Džocharem Dudajevem, zatoužila po nezávislosti a bylo potřeba jí dát jasně na srozuměnou, kam patří. V době, kdy Teplinskij dorazil do Čečenska, právě probíhala bitva o hlavní město vzpurné ruské provincie, Groznyj.
Byl to právě 137. gardový výsadkový pluk, který po přistání ve zhruba 130 kilometrů vzdáleném městě Mordok absolvoval boje s Dudajevovými muži, dorazil až do Grozného a svedl tam krvavé bitvy. Rusové sice Groznyj dobyli, ale jejich ztráty byly na tehdejší dobu tak těžké (hovoří se řádově o tisících mužů), až tehdejší prezident Jelcin nakonec podepsal s Čečenci mírovou smlouvu. Zcela demoralizovaná armáda si oddechla. Ne tak budoucí generál.
Teplinskij se vrátil z války a během následujících let absolvoval Akademii kombinovaného vojska v Moskvě. Stal se velitelem výsadkářského pluku a s ním vzápětí zamířil do Čečenska podruhé, tentokrát v rámci takzvané Druhé čečenské války, která probíhala dlouhých deset let (1999–2009). Nezůstal tam sice po celou dobu, ale pak už jeho cestě nahoru nic nebránilo. Stal se velitelem 234. výsadkářského pluku, byl povýšen na gardového plukovníka a po absolvování druhé vysoké školy, tentokrát Akademie Generálního štábu ruské armády, velel řadě dalších jednotek, cvičil budoucí parašutisty na Sibiři, působil v Nižním Novgorodu, až konečně v roce 2012 dosáhl povýšení na generálmajora.
Bylo právě načase. Putin si už brousil zuby na Krym i na Ukrajinu. Když o dva roky později tamní separatisté, opět s významnou podporou ruských vojenských jednotek, provedli ozbrojený převrat na Krymu a v obou donbaských regionech, byl Teplinskij právě velitelem 36. armády Východního vojenského okruhu Ozbrojených sil Ruské federace a mimo jiné odpovídal za ruské okupační síly na východní Ukrajině. Podle Ukrajinců si svou pozici získal jako „tvrdý a zásadový velitel, který dodržuje zásadu plnit rozkazy vrchního velení za každou cenu, bez ohledu na lidské životy a morální zásady“.
Tato kvalifikace se mu jistě hodila také po vypuknutí plnohodnotného konfliktu na Ukrajině. Byl povýšen na generálplukovníka a v červnu 2022, po katastrofálních nezdarech a ohromných ztrátách ruských výsadkářských sil, mimo jiné v bitvě u Kyjeva, se ujal velení nad ruskými vzdušnými silami. Není zcela potvrzeno, zda nebyl během letošního roku načas postaven mimo službu anebo zda v roli velitele vojsk na Ukrajině zastupoval samotného šéfa generálního štábu Gerasimova. Ví se však, že 30. října 2023 byl jmenován velitelem tzv. skupiny vojsk Dněpr hájících jižní Ukrajinu.
Nedošlo k tomu jenom tak. Na oblast udeřili Ukrajinci a předchozí velitel, generálplukovník Oleg Makarevič, má mezi vojenskými komentátory pověst neschopné osoby. „Makarevičova lajdáckost a extrémní nedostatek iniciativy ve velení umožnily opakované ukrajinské výsadky na východním břehu (Dněpru) v Chersonské oblasti,“ napsali o něm mimo jiné. Navíc prý nedodával Kremlu pravdivý obraz situace na jihoukrajinském bojišti a to mu zlomilo vaz.
Není pochyb o tom, že od nového velitele si nyní Rusové slibují stabilizaci situace na frontě, a prostořeký generál se jim v tom bude snažit velmi vehementně pomoci. Také proto zřejmě došlo krátce po jmenování Teplinského na přelomu října a listopadu k raketovému úderu proti budově, v níž se nacházelo velitelství jižních armád.
Na budovy v obci Strilkove v Chersonské oblasti zamířilo zřejmě několik raket. Jedna z nich měla zasáhnout dům, v němž se nacházelo vrchní velení skupiny Dněpr, a výbuch Teplinského patrně vážně poranil na noze. Spekuluje se o tom, že se Ukrajinci rozhodli vyřadit schopného generála z boje dřív, než bude moci napáchat větší škody.
To se jim ale zatím bohužel nepodařilo, jak vyplývá z posledního videa, které bylo pravděpodobně pořízeno v nejmenované moskevské nemocnici. Teplinskij si z útoku vzal poučení, že v téhle válce je generál stejně ohrožený jako řadový voják, a obratem to rovněž sdělil svým mužům. Do vývoje bojové situace na levém břehu Dněpru tak ambiciózní a zkušený důstojník zřejmě ještě bude mít šanci zasáhnout.
