Ruský prezident Vladimir Putin v moskevském Kremlu (2024) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ukrajinské útoky přestaly být jen vojenskou záležitostí. Zasahují samotné centrum ruské moci a mění chování Kremlu, říká americký analytik Jason J. Smart. Moskva se stále více chová jako hlavní město pod tlakem, nikoli jako centrum moci pod pevnou rukou.
Smart upozorňuje na znepokojivý trend, totiž jakési mizení Vladimira Putina. „V roce 2025 to bylo 71 vystoupení, letos zatím jen 54. To je pokles o zhruba 24 procent,“ říká analytik. Příčina je podle něj jednoznačná. „Když nemůžete důvěřovat svému okolí, je nejlepší se mu vyhýbat. Ale Putin se neobjevuje ani na schůzkách uvnitř Kremlu, a to proto, že hrozby přicházejí zevnitř. Jsou to ti, kteří jsou mu nejblíže, koho se musí bát nejvíce.“
Kreml přitom budoval svoji legitimitu na jediném obrazu, představě muže, který má vše pod kontrolou. „Putin celých 26 let ze sebe dělal silného vůdce. Byl proslulý lovem, jízdou na koni bez košile, to vše byly důkazy síly. Dnes ale vidíme něco úplně jiného. Vidíme strach, který vychází z Kremlu,“ říká Smart.
Zásadní součástí ukrajinské strategie jsou útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. Podle Smarta narušily nedávné údery přibližně 40 procent ruské kapacity ropného vývozu, což znamená zhruba dva miliony barelů denně. „Při aktuálních vývozních cenách to představuje ohrožení toku ve výši přibližně 103 milionů dolarů každý den. Za týden je to 720 milionů, za měsíc 3,1 miliardy dolarů,“ vypočítává analytik.
Rusko přitom závisí na ropných a plynových příjmech z přibližně poloviny svých celkových příjmů. A rozpočtová situace je podle Smarta kritická. Ruské ministerstvo financí samo vykázalo federální deficit za leden a únor letošního roku ve výši 42 miliard dolarů, což je zhruba 21 miliard měsíčně. Německá rozvědka BND přitom odhaduje skutečný ruský deficit za rok 2025 na téměř 104 miliard dolarů, zatímco Moskva veřejně přiznává jen 73 miliard.
V této situaci se Putin obrátil na oligarchy. Ti mu přislíbili dohromady 1,2 miliardy dolarů. Smart toto číslo zasazuje do kontextu: „Co je 1,2 miliardy, pokud je to maximum, co vám vaši oligarchové jsou ochotni dát? To je méně než tři procenta dvouměsíčního federálního deficitu. To nepokryje žádnou ze závažných děr v rozpočtu.“
Putinova mocenská smlouva s oligarchií přitom stála na jednoduchém principu, bohatněte, ale buďte loajální. Precedens nastavil případ Michaila Chodorkovského, šéfa největší ruské ropné firmy, kterého dal Putin uvěznit na více než deset let, když Chodorkovskij začal politicky vzdorovat. „Od té doby se o to nikdo z oligarchie nepokoušel. O to překvapivější je vidět, jak dnes chápou, že jsou v ohrožení,“ říká Smart.
Počet oligarchů opouštějících Rusko podle analytika opět roste . Přibližně čtvrtina z nich odešla už po zahájení invaze v roce 2022. Kreml na to reaguje zabavováním majetku. Podle dostupných informací bylo v nedávné době „znárodněno“ zboží v hodnotě zhruba 50 miliard dolarů. Smart ale varuje, že tento přístup situaci spíše zhoršuje.
„Můžeme si být jisti, že ti uvnitř, v oligarchii, kteří se setkávají s Putinem, sami velmi dobře chápou, že peníze docházejí a že to nevypadá moc dobře. Proto se snaží dostat pryč z města. Stále více vládních představitelů jde po elitách. Snaží se zabavit jejich majetek.“
Vnitřní napětí se projevuje i v probíhající čistce okolo bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua. Jeho nejbližší spolupracovníci byli zatčeni, další raději rezignovali a odešli do předčasného důchodu. „Tlak na osoby spjaté se Šojguem ukazuje, že Kremlu nechybí jen peníze, ale chybí mu i důvěra. Autoritářské systémy pod tlakem nekrátí jen výdaje. Zužují okruh věrných, hledají viníky a přesouvají zodpovědnost za neúspěchy na druhé.“
Výsledkem je podle něj situace, kterou přirovnává k popravčímu oddílu v tvaru kruhu, v němž se členové navzájem ohrožují. „Když se v takových systémech, jako je tento, zhoršuje finanční situace, vnitřní rivalita uvnitř vládnoucího tábora se zostřuje.“
Smart odmítá, že by šlo pouze o vojenské nebo ekonomické vyčerpávání. Smyslem ukrajinské strategie je podle něj něco většího: „Tady nikdy nešlo jen o zničení rafinerií, ale o zlomení Putinova režimu. Znemožnit vedení války. Ukrajina právě o teď dělá.“
Výsledky jsou podle analytika viditelné: „Kreml se více skrývá, protože se více bojí. Putin vládne s menší jistotou, menším prostorem a s méně časem. Moskva se dnes chová jako hlavní město pod tlakem , ne jako místo, kde vládne někdo s plánem.“
„Putinův režim je domeček z karet. Není tak silný, jak by vás chtěl přesvědčit. A každý den je o krok blíže svému finálnímu stadiu,“ uzavírá Smart.