Kauza děkana Národohospodářské fakulty Miroslava Ševčíka, který se na schodech Národního muzea při proruské demonstraci popral s policií, názorně odhaluje, jak jsou české instituce a výrazná část české společnosti bezradné a bezmocné vůči nepřátelské propagandě, kterou šíří naši domácí kolaboranti s Putinovým režimem. A dokazuje to i další vývoj, kdy Ševčík lavíruje ohledně své rezignace a žádá více času na rozhodování.
Miroslav Ševčík, který se léta projevoval jako ultraliberál a obránce veškerých svobod, hájí při svých přednáškách na fakultě zcela otevřeně agresivní diktaturu, která chce ovládnout sousední suverénní stát, a to s jasným cílem zničit tam pluralitní demokracii a svrhnout legální vládu. Ševčík byl děkanem při hlasování akademického senátu zvolen jednomyslně a jeho názory byly předem dostatečně známy. Lidé, kteří ho volili, si jistě neuvědomili, že hlasují pro ukázkového kolaboranta s nepřátelskou mocností a z hlediska vědeckých standardů také pro ukázkového bludaře, který je schopen hlásat absurdity ohledně covidu. Podle Ševčíka nám totiž epidemii nejspíš zařídily Spojené státy americké.
Ano, Ševčík je ukázkový kolaborant, který kope za agresivní nepřátele naší země, a je to bludař, který nerespektuje ověřená fakta. Přesto je ale legitimně zvoleným děkanem a rektor ho nemůže odvolat v rozporu s pravidly. Znemožňuje to vysokoškolský zákon, který hájí akademické svobody.
Děkan Ševčík si tedy užívá akademickou svobodu, která mu umožňuje plédovat pro ruský systém nesvobody, v němž byl kupříkladu ruský profesor Andrej Zubov vyhozen v Moskvě z univerzity. To ale Ševčíkovi nevadí, protože Zubov je na straně liberální demokracie, což je podle sekty exprezidenta Václava Klause, k níž se Ševčík hlásí, prohnilý západní systém. Už Leonid Iljič Brežněv na to měl stejný názor jako Klaus.
Máme tu tedy nový případ stále se opakující absurdní situace, kdy platná pravidla ohledně ochrany názorové svobody umožňují a ochraňují hlásání ideologie či postojů, které se snaží svobodu v naší společnosti zničit. Je přitom dojemné, kolik užitečných idiotů se připojuje k obraně svobody pro české pomahače Vladimira Putina.
Ředitel „Společnosti pro obranu svobody projevu“ pan Vlastimil Veselý podpořil útočníky, kteří chtěli strhnout ukrajinskou vlajku z průčelí Národního muzea. Napsal si na svůj facebook, že státní instituce vyvěšují ukrajinské vlajky jen proto, aby se „zalíbily vládě“.
Podle údajného konzervativce Veselého se u nás nikde nemá vyvěšovat vlajka cizího státu. Že jde o stát, který je hodnotově spřízněný s naší zemí, a že je to stát brutálně napadený agresivní diktaturou, to pana Veselého nenapadlo zmínit. Je jasné, že s jeho „Společností pro obranu svobody projevu“ současná Ukrajina hodnotově spřízněná není. Protože tato společnost hájí svobodu projevu pro putinovce. Je také jasné, že vyvěšení ruské vlajky by tomuto obskurnímu a nebezpečnému spolku nevadilo. To by byl jistě ten kýžený svobodný projev, o který Veselému jde. Tento „boj za svobodu“ je stejně jako „boj za mír“ zcela poplatný brežněvovskému duchu a slouží stejně jako před půl stoletím zájmům Moskvy. Je to prostě pořád stejná ruská častuška.
Jedním z klíčových problémů naší společnosti a našeho státu je neschopnost najít vyvážený vztah mezi obranou národní bezpečnosti a ústavně zaručenou svobodou. Je přitom jasnou zodpovědností vlády, aby nalezla řešení, které by se mělo v oblasti represe týkat krizových a nouzových situací. Na takové situace se musíme dobře připravit. V běžných poměrech si zjevně vystačíme s platnými zákony, ale je nutné mnohem vehementněji vyžadovat jejich dodržování a důsledně stíhat každý trestný čin.
Celá řada projevů, jež nahrávají zločinné diktatuře, nemá charakter trestného činu. Děkan Ševčík ví dobře, jak mluvit a jak vystupovat, aniž by si přivodil trestní stíhání. A právě v tomto bodě, který lze nazvat společenskou normou přípustnosti, nenese zodpovědnost vláda a státní orgány, nýbrž my všichni. Jako občané České republiky a příslušníci našeho národního společenství neseme zodpovědnost za to, co je zde možné a co si necháme líbit. Česká společnost nutně potřebuje nastolit vyšší nároky obecné morálky v projevech, jež se dotýkají veřejného zájmu. Není ani trochu přijatelné, aby jakákoli veřejná osoba otevřeně propagovala zločinný ruský režim a jeho zvrácené postoje vůči napadené zemi. Není přijatelné, aby tu někdo strhával ukrajinské vlajky a někdo jiný takovou lumpárnu hájil. V kontextu brutální ruské invaze je třeba bránit ukrajinské vlajky stejně, jako bychom bránili naše české vlajky.
Nehorázný spolek pana Veselého za svobodu projevu je třeba odkázat do jeho mezí směšné a nebezpečné organizace. Je třeba jim do očí říkat, že jejich svatý boj za svobodu projevu pro příznivce Vladimira Putina či nějakého jiného nového Adolfa Hitlera tu nikdo nepotřebuje.
Naopak akutně potřebujeme mnohem rozhodněji bránit svobodu naší země proti těmto kolaborantům, kteří mávají slovem svoboda, aby umetli cestu k našemu novému znevolnění barbarskou a zločinnou ruskou říší. Ukrajinské vlajky je třeba bránit. Kauza Ševčík obnažuje naši laxnost, bezradnost a slabost vůči ruské páté koloně v Česku.
Aktivisté dosud se skrývající za orwellovsky pojmenované spolky jako Společnost pro obranu svobody projevu už nepokrytě odhalují, o co jim jde. Vyvěšení vlajky asi není svobodným projevem, když to není vlajka ruská. Nejde jim o obranu svobody projevu. Jde o obranu ruských zájmů. pic.twitter.com/JD7datVBpk
— Michal Klíma (@Michal_Klima) March 13, 2023