Volodymyr Solovian je vedoucím analytické skupiny pro hybridní válku v Ukrajinském krizovém mediálním centru (UCMC) a členem poradní skupiny politického odboru ukrajinského ministerstva zahraničí FOTO: Archiv autora / se svolením
FOTO: Archiv autora / se svolením
ROZHOVOR / Nová americká administrativa pokračuje v intenzivní snaze zprostředkovat za každou cenu alespoň krátké příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Při této příležitosti jsme se s předním ukrajinským expertem na dezinformace a mezinárodní politiku Volodymyrem Solovianem bavili o Putinově a Trumpově strategii, významu americké vojenské pomoci i o možných evropských alternativách.
Jak bychom měli rozumět Putinově reakci na americký návrh třicetidenního příměří? Zatímco Ukrajina na něj okamžitě přistoupila, Rusko evidentně lavíruje…
Kreml se snaží využít „mírotvorných“ ambicí Donalda Trumpa k vytvoření takových vztahů s americkou administrativou, které mu umožní získat rozhodující výhodu nad Ukrajinou. Putinovo trvání na záměrně nepřijatelných předběžných podmínkách, jako je ukončení dodávek zbraní a mobilizace na Ukrajině, naznačuje, že Kreml nemá v úmyslu zastavit válečnou mašinérii. Posun ve stanovisku Spojených států k válce a vztahům s Ruskem ostatně pro Moskvu představuje lákavou příležitost vyčerpat Ukrajinu, která by byla výrazně oslabena ztrátou podstatné části americké podpory.
Z mého pohledu bude Putinova strategie následující: protahovat jednání a zároveň Trumpovi upírat vytoužené příměří. Kalkulace Kremlu pravděpodobně vycházejí z předpokladu, že v případě diplomatického neúspěchu americký prezident buď obnoví tlak na Ukrajinu a přinutí ji k dalším ústupkům, nebo ztratí o Ukrajinu zájem a pokusí se místo toho budovat vztahy s Ruskem nezávisle na stavu konfliktu. Oba scénáře jsou pro Rusko výhodné, protože si po celý rok 2025 zachová dostatečné zdroje pro strategickou ofenzívu na Ukrajině.
Zmínil jste „mírotvorné“ ambice Donalda Trumpa. Jak hodnotíte dosavadní kroky amerického prezidenta ve vztahu k ruské agresi?
Je zjevné, že Donald Trump si především přeje co nejrychlejší zastavení bojů. Zřejmě se bude snažit vynutit dosažení příměří během prvních sto dnů svého druhého prezidentského mandátu, tedy do konce dubna. Trump upřednostňuje příměří jako první fázi dlouhodobějšího urovnání, které by otevřelo cestu k jednáním o nejpodstatnějších otázkách, zatímco pro Putina jsou žádoucí jednání přímo uprostřed probíhajících bojů.
Přístup amerického prezidenta bohužel znamená, že se místo „spravedlivého míru“ stal prioritou mír okamžitý. To ale nic nemění na základním faktu, že jediným skutečným „vypínačem“ této války byl od počátku Kreml. Největší hrozba nejen pro Ukrajinu tedy spočívá v tom, že by mohlo ruské vedení Trumpův důraz na rychlé příměří vnímat jako příležitost americkým prezidentem manipulovat.
Proč si myslíte, že někteří lidé z Trumpova blízkého okolí tak zjevně opovrhují Ukrajinou?
Ukrajina se bohužel během volební kampaně v roce 2024 stala rukojmím soupeření mezi demokraty a republikány. Domnívám se proto, že zaujatý postoj mnoha lidí z Trumpova nejbližšího okruhu vůči Ukrajině formovaly primárně vnitropolitické faktory. Finanční a vojenská pomoc Ukrajině navíc odporuje izolacionistickým postojům, které zastává významná část Trumpových podporovatelů.
Mnoho iniciativ nové administrativy, které se na první pohled mohou jevit jako namířené proti Ukrajině, kromě toho ve skutečnosti vyplývají z přehodnocení americké strategie ve vztahu k Číně. Z pohledu Bílého domu musí Spojené státy minimalizovat svoji přítomnost v méně strategicky významných geopolitických oblastech, aby uvolnily zdroje pro indopacifický region.
Jak může Ukrajina s tímto vnitřním nastavením nové americké vlády pracovat?
Kyjev samozřejmě znepokojuje jmenování osob do vysokých funkcí v americké administrativě, které během volební kampaně prosluly svými otevřeně protiukrajinskými postoji. Podoba i postoje Trumpova kabinetu jsou ovšem silně závislé na osobní loajalitě vůči prezidentovi. Ukrajina by se proto v této fázi měla soustředit na to, aby svoje pozice komunikovala přímo s americkým prezidentem.
Jaký dopad na Ukrajinu mělo dočasné přerušení dodávek americké pomoci a sdílení zpravodajských informací, které Trump oznámil po nechvalně proslulé roztržce se Zelenským?
Podle oficiálních zpráv trvalo pozastavení americké vojenské pomoci přibližně týden, což nebylo dostatečně dlouho na to, aby to výrazně poškodilo obranné schopnosti Ukrajiny. Stojí za zmínku, že ještě před rozhodnutím o zmrazení dodávek zbraní a sdílení zpravodajských informací zahájil Bílý dům nátlakovou kampaň na ukrajinskou vládu ohledně dohody o nerostech. Vzhledem k Trumpovu impulzivnímu přístupu k zahraniční politice se dalo očekávat, že americká administrativa by mohla vojenskou pomoc využít k tomu, aby si od Kyjeva vynutila větší vstřícnost.
Není to ovšem poprvé, kdy Spojené státy zdržovaly pomoc Ukrajině. Trumpovo křídlo Republikánské strany blokovalo schválení další pomoci v americkém Kongresu již od konce roku 2023 až do 20. dubna 2024. V té době stálo zpoždění americké podpory Ukrajinu strategicky významné město Avdijivka poblíž Doněcku. Teprve na začátku března letošního roku bylo možné opatrně konstatovat, že ukrajinské síly dokázaly zastavit postup ruských jednotek v Doněcké oblasti, který umožnilo právě zpoždění v dodávkách amerických zbraní v předchozím roce.
Jak závislá je v tuto chvíli Ukrajina na americké pomoci?
Dovolím si tvrdit, že americká pomoc již v tuto chvíli není díky navýšení domácí výroby a dodávkám z evropských zemí klíčová v oblastech, jako je munice nebo bezpilotní letadla. To znamená, že i kdyby zmrazení americké vojenské pomoci trvalo několik měsíců, kriticky by to neohrozilo schopnost ukrajinských sil čelit ruským okupantům. Civilní a energetická infrastruktura v týlu by se nicméně bezpochyby stala zranitelnější vůči hrozbě ruských raketových a dronových útoků.
Bez ohledu na výsledek jednání o příměří je jisté, že Evropa musí výrazně navýšit pomoc Ukrajině. Co je v tuto chvíli nejvíce potřeba?
Prioritou číslo jedna by mělo být právě posouzení rozsahu schopnosti nahradit americké zbraně v případě, že by Trumpova administrativa zcela ukončila podporu Ukrajiny a zastavila již sjednané dodávky. Ukrajina je nejkritičtěji závislá na komunikačních systémech Starlink a na raketách pro protivzdušnou obranu Patriot. Zatímco problém protiraketové obrany by bylo možné relativně rychle řešit dodávkami systémů SAMP/T, vývoj evropské alternativy ke Starlinku by mohl trvat celé roky, a to je čas, který Ukrajina jednoduše nemá k dispozici.
Z dlouhodobého hlediska je nezbytné prohloubit integraci mezi evropským a ukrajinským obranným průmyslem. Jednou z nejperspektivnějších oblastí jsou bezpilotní systémy. V loňském roce Ukrajina vyrobila 2,2 milionu taktických dronů (především FPV) a sto tisíc dálkových UAV. Evropské vlády by měly aktivně podporovat vlastní výrobce, aby navýšili produkci dronů. Zároveň je nutné zohlednit rychlou evoluci dronové války a elektronického boje (EW). Neměli bychom se proto soustředit pouze na kvantitu, ale také na kvalitativní analýzu trendů na bojišti a rychlou integraci inovací.
Ruská dezinformační kampaň na Ukrajině se dnes soustředí primárně na diskreditaci mobilizace, podporu pocitu zrady v důsledku kroků americké administrativy a údajné nerozhodnosti evropských spojenců, a v neposlední řadě na obviňování prezidenta Zelenského z toho, že „odmítá“ ukončit válku
Zmínil jste Starlink provozovaný společností SpaceX miliardáře Elona Muska, o jehož možné deaktivaci se v posledních týdnech hodně spekulovalo. Jakým způsobem je možné toto potenciální riziko alespoň snížit, pokud tvrdíte, že na vývoj evropské alternativy Starlinku jednoduše není čas?
Evropské satelitní systémy, jako je OneWeb nebo Eutelsat Konnect by mohly Starlink částečně zastoupit, ale trvalo by to několik měsíců. Tyto systémy navíc alespoň prozatím nenabízejí plnohodnotnou náhradu za Starlink, ačkoli mohou pokrýt základní potřeby ukrajinské armády. Přechod na evropské satelitní komunikační systémy by znamenal i výrazné zvýšení nákladů: například cena jednoho terminálu OneWeb je přibližně desetkrát vyšší než u Starlinku. To by však nemělo evropské výrobce odradit od vývoje alternativ ke Starlinku – jde o přirozený proces technologického pokroku a válka bude sloužit pouze jako katalyzátor pro rychlejší inovace.
Primárně se věnujete tématu šíření ruských dezinformací. Zasahují nějak přímo do vývoje konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
V současné fázi informační války proti Ukrajině sázejí kremelští ideologové výrazně na sociální média. Je to patrné i přímo na Ukrajině: Telegram, který je zaplaven proruským obsahem, se pro Ukrajince stal hlavním zdrojem zpravodajství, přičemž přibližně osmdesát procent z nich získává informace právě prostřednictvím této platformy. Pouze malé procento Ukrajinců v průzkumech přiznává, že na Telegramu sleduje proruské skupiny. Domnívám se však, že tato čísla nejsou zcela spolehlivá, protože ruští operativci často vytvářejí falešné ukrajinské kanály, které jsou ve skutečnosti spravovány z Ruska nebo kontrolovány ruskými zpravodajskými službami. Kromě toho nemusí být všichni respondenti ochotni otevřeně přiznat, že proruské kanály sledují.
Za ještě větší kognitivní hrozbu ale považuji TikTok. Algoritmus této platformy výrazně upřednostňuje šíření dezinformací a účinně podsouvá propagandu uživatelům na základě jejich osobních zájmů. Díky tomu se stává mimořádně efektivním nástrojem pro manipulaci veřejného mínění.
Jaké narativy se Rusko snaží na Ukrajině šířit? Předpokládám, že mezi Ukrajinci nemůže uspět s ohranými tvrzeními typu boje proti „fašistům“ nebo existence amerických laboratoří na biologické zbraně…
Ruská dezinformační kampaň na Ukrajině se dnes soustředí primárně na diskreditaci mobilizace, podporu pocitu zrady v důsledku kroků americké administrativy a údajné nerozhodnosti evropských spojenců, a v neposlední řadě na obviňování prezidenta Zelenského z toho, že „odmítá“ ukončit válku. Je zřejmé, že hlavním cílem těchto narativů je prohloubit vnitřní rozdělení ukrajinské společnosti a oslabit bojový potenciál ukrajinské armády, která už nyní trpí nedostatkem lidí.
Z americké strany je v poslední době vyvíjen tlak na to, aby na Ukrajině došlo k co nejrychlejšímu uspořádání prezidentských voleb. Jaké kroky lze podniknout k zajištění toho, aby do případných voleb výrazně nezasáhla právě již existující dezinformační kampaň z Ruska, která by jistě nabrala na intenzitě?
Je zřejmé, že zcela zabránit ruským pokusům ovlivnit výsledky voleb nebude možné. Hlavními nástroji ruských dezinformačních operací budou sociální média, zejména již zmíněný Telegram a TikTok. S blížícími se volbami může Ukrajina přistoupit k blokování některých propagandistických kanálů na Telegramu, největší vliv na veřejné mínění ukrajinských voličů však budou mít takzvaní „interpreti“ – tedy zdánlivě nezávislí video blogeři, kteří jsou ve skutečnosti často finančně podporováni ruskými zpravodajskými službami, aby prosazovali prokremelské narativy o společensky významných tématech.
Rusko ovšem nebude mít v příštích prezidentských volbách vlastního kandidáta, protože dnes většina potenciálních voličů proruských sil na Ukrajině žije na okupovaných územích. Moskva se proto zaměří na diskreditaci volebního procesu a podkopání legitimity ukrajinské vlády. V důsledku toho budou ruské propagandistické snahy směřovat ke snížení volební účasti a zesílení narativů o volebních podvodech s cílem delegitimizovat výsledek.
Dalším významným rizikem je zneužití strachu z války. Domnívám se, že právě tento narativ se stane základem ruských informačních operací proti Ukrajině. Manipulací s hrozbou obnovení bojových operací se Rusko pokusí ovlivnit volební chování Ukrajinců a přimět je k podpoře politiků, kteří slibují mír s Moskvou za každou cenu, včetně obětování národních zájmů.
Volodymyr Solovian
Dr. Volodymyr Solovian je vedoucím analytické skupiny pro hybridní válku v Ukrajinském krizovém mediálním centru (UCMC) a členem poradní skupiny politického odboru ukrajinského ministerstva zahraničí. Ve své činnosti se soustředí na témata ruských dezinformačních operací, mezinárodní bezpečnosti a ukrajinské zahraniční politiky.
