Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec v Praze (13. 6. 2025). FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
ROZHOVOR / Diplomat Andrij Sybiha navštívil jako ukrajinský ministr zahraničních věcí v těchto dnech Prahu, aby se zúčastnil mezinárodní bezpečnostní konference Globsec. V rozhovoru pro FORUM 24, během něhož mu telefonoval i prezident Zelenskyj, popisuje, v čem spočívá ruská hrozba pro Evropu a svobodný svět. Mluví také o ruské propagandě a poprvé veřejně prozrazuje, že Česko školí ukrajinské vojenské piloty.
Jak byste zhodnotil spolupráci Ukrajiny a České republiky, stejně jako českou podporu Ukrajině bránící se válečné agresi ze strany Ruska?
Česko je naším významným spojencem a přítelem. Naše spolupráce byla povýšena na nejvyšší možnou úroveň, což se odráží v pravidelných kontaktech mezi představiteli našich států a také v konkrétních bilaterálních projektech a iniciativách, zejména v oblasti obranného průmyslu. Česká muniční iniciativa byla pro Ukrajinu zcela zásadní, vážíme si vaší pomoci a jsme vděční českému lidu, vládě a prezidentovi za trvající podporu. Ukrajina tím, že zadržuje Rusko, už nyní přispívá k bezpečnosti celé Evropy. Rádi bychom, aby se české firmy v budoucnu výrazně podílely na obnově válkou zničené Ukrajiny, česko-ukrajinská spolupráce je v tomto ohledu vzájemně prospěšná.
Andrij Sybiha je významný ukrajinský diplomat, který patří k nejbližším spolupracovníkům a přátelům prezidenta Volodymyra Zelenského. Působil jako velvyslanec v Polsku a Turecku, v letech 2021 až 2024 byl zástupcem vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny a v bezprostřední blízkosti Zelenského strávil nejhorší měsíce po válečném napadení své vlasti Ruskem. Od roku 2024 vykonává úřad ministra zahraničních věcí, v němž se neúnavně snaží o zajištění podpory pro bránící se Ukrajinu.
S Českou republikou hodláme sdílet i své bojové zkušenosti a jsme připraveni budovat též společnou výrobu bezpilotních letounů, což je oblast, v níž dnes Ukrajina patří ke světovým lídrům. Když nedávno prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Prahu, hovořil se zástupci všech politických sil, včetně opozice. Věřím proto, že i po parlamentních volbách, které čekají Česko letos v říjnu, bude podpora Ukrajiny pokračovat. Ukrajina chrání před ruskou válečnou agresí nejen sebe. Dávno platí, že ukrajinská hranice je současně i hranicí respektu k mezinárodnímu právu.
Ruská propaganda tvrdila, že nepřítelem Ruska je celý Západ. Po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se ruská rétorika změnila. Dnes je nepřítelem Ruska Evropa. Co to znamená pro Evropu a Ukrajinu?
Ruská propaganda je primárně zaměřena na oslabení jednoty Západu v podpoře Ukrajiny. Nezáleží na tom, koho Rusové aktuálně označují za svého hlavního nepřítele, zdali Ameriku, nebo Evropu a jednotlivé evropské země. Rusko představuje existenční hrozbu pro celý Západ a transatlantické spojenectví. Je naprosto nutné postavit se ruské propagandě, neboť Rusko se neustále vměšuje do vnitřních záležitostí jiných zemí, jak se to dělo v Rumunsku, Moldavsku nebo Gruzii. Rusko se snaží svou propagandou otrávit myšlení a náladu Evropanů, chce zničit evropský integrační projekt. Cílem Ruska jsou chaos a nestabilita na evropském kontinentu.
Podle našich zpravodajců Rusko začalo formovat strategickou rezervu v počtu 120 tisíc vojáků, která není určena pro bojiště na Ukrajině.
Ze strany Ruska hrozí eskalace válečného konfliktu a jeho přenesení do dalších evropských států. Podle našich zpravodajců Rusko začalo formovat strategickou rezervu v počtu 120 tisíc vojáků, která není určena pro bojiště na Ukrajině. A přitom ruské ztráty ve válce proti Ukrajině už teď činí milion mužů. Putin je ostatně největší masový vrah svých vlastních lidí. Poslal je na smrt, aniž by na Ukrajině dosáhl jakéhokoli strategického cíle. Každý týden ztratí Rusko tolik vojáků, kolik jich ztratilo za deset let ve válce v Afghánistánu.
Jak by podle vás mělo vypadat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, případně trvalý a spravedlivý mír?
Ukrajina byla a je připravena přijmout americké návrhy, které by nás přiblížily ke spravedlivému míru v rusko-ukrajinské válce. Jsme připraveni uzavřít příměří, Ukrajina nikdy nebyla, není a nebude překážkou v mírových jednáních. Otázkou je, zdali o příměří a následný mír stojí i Rusko. Putin šíří představu, že ruská armáda teď převzala na frontě iniciativu, což není pravda. Jenže kvůli tomu v některých světových metropolích zavládlo přesvědčení, že Ukrajině hrozí na bojišti kolaps. Realita je ovšem jiná. Ukrajina válku neprohrává, a naopak Rusko v ní nevítězí, vždyť za tři roky nedosáhlo ani jednoho ze svých strategických cílů.
Ukrajina se snaží o dosažení spravedlivého míru, proto souhlasila s jednáním v Istanbulu, kde však ruská delegace jen zopakovala svá ultimáta a požadavek na kapitulaci Ukrajiny. Ano, dosáhli jsme některých pokroků, například výměny zraněných vojáků, ale pro nás je důležité, aby Rusko vrátilo i všechny naše unesené děti a uvězněné civilisty. V Istanbulu jsme také jednali o tom, kdo by kontroloval a monitoroval dodržování případného příměří. Rusům jsme předem předložili naši vizi ještě před cestou do Istanbulu, zatímco Rusové nám své podmínky představili až během jednání. Rusko tak soustavně porušuje diplomatický protokol, je to facka do tváře nejen Ukrajiny, ale i Spojených států. Přesto jsme připraveni pokračovat v jednání v jakémkoliv formátu. Máme zájem i na jednání ve formátu Zelenskyj–Putin a samozřejmě bychom uvítali, aby u jednacího stolu zasedl i americký prezident Trump a zástupci Evropy.
Jak přimět Rusko, aby jednání s Ukrajinou bralo vážně? A jakou úlohu by v tom měla sehrát Evropa?
Západ by měl využít všech diplomatických nástrojů, aby donutil Rusko k příměří, a to včetně dalšího zesílení sankcí, zmrazení ruských aktiv a prohloubení mezinárodní izolace. Rusko rozumí pouze síle. Proto doufáme, že Evropská unie přijme další balík sankcí a také skupina G7, která se teď schází v Kanadě, zvýší tlak na Rusko, zejména v oblasti cen ropy a masivních sankcí proti ruskému bankovnímu systému, aby bylo Rusku konečně znemožněno obcházet sankční opatření. Sankce musí být pro Rusko tvrdé a zničující. Rusko svými raketovými a dronovými útoky na ukrajinské civilní cíle neustále eskaluje teror vůči Ukrajině, proto je načase nastolit též otázku prohlášení Ruska za teroristický stát.
Evropa nám pomáhá opravdu hodně a my jsme za to vděční. Existují dlouhodobé podpůrné programy a vznikla „koalice ochotných“ jako velmi účinný nástroj pro upevnění pomoci Ukrajině. Stále máme i takzvaný „Ramstein“, který nyní funguje pod vedením Velké Británie a Německa a zaměřuje se na potřeby naší armády. Kromě toho se nám podařilo vytvořit více než deset dalších koalic, třeba leteckou, IT či dronovou a to nám dodává sebevědomí. Během války se kapacita ukrajinského obranného průmyslu zvýšila zhruba pětatřicetkrát, přičemž zde stále existuje další potenciál. Díky solidaritě evropských partnerů bychom chtěli urychlit naši cestu do Evropské unie. Jenže aktuálně proces naší evropské integrace blokuje Maďarsko. Snažíme se být konstruktivní a navrhli jsme maďarské straně bilaterální jednání, aby bylo maďarské veto zrušeno. Rádi bychom, aby Ukrajina vedla jednání o vstupu do EU společně s Moldavskem.
Co konkrétního očekáváte od takzvané koalice ochotných a třeba i od Česka?
Věříme, že příměří je nejsprávnější cestou k dosažení míru. Pokud s tím Rusko nehodlá souhlasit, pak musí být k uzavření příměří a následně i k míru donuceno. Potřebujeme proto společné úsilí všech našich spojenců, neboť jde o globální otázku, o evropskou a transkontinentální bezpečnost. Mluvíme o udržitelném a dlouhodobém míru pro Ukrajinu. Aby k tomu došlo, musí být dojednány i zcela konkrétní bezpečnostní záruky. S našimi spojenci hovoříme o tom, co by mělo být jejich obsahem. Rozhodně by měly zahrnovat bezpečnostní infrastrukturu týkající se mořského, pevninského i vzdušného prostoru. To bude vyžadovat vojenskou přítomnost těch zemí, které jsou připraveny dohlížet na dodržování mírových dohod.
Zelenskyj jako skutečný lídr s velkou zodpovědností je schopen nacházet kreativní, rychlá a nestandardní řešení.
S partnery jednáme také o posílení našich schopností protivzdušné obrany. Potřebujeme silné dělostřelectvo, především dodávky dělostřeleckých granátů, abychom vyrovnali masivní převahu Ruska, jemuž dodávají munici Severní Korea i Bělorusko. Tady nám hodně pomohla již zmíněná česká muniční iniciativa, v jejímž rámci bylo dosud dodáno 1,5 milionu velkorážních granátů. A tato iniciativa stále pokračuje.
Nyní už také mohu veřejně potvrdit, že Česká republika významně pomáhá při výcviku ukrajinských vojenských pilotů. Prostředky protivzdušné obrany, dělostřelecké granáty a drony představují nejdůležitější komponenty naší obrany proti ruské válečné mašinerii. Stejně tak je důležitý i výcvik našich vojáků. Na Ukrajině v současné době bojuje 110 brigád, které proti Rusku brání i celou Evropu. Co se týče mírových jednání, jsme proti návrhům na redukci ukrajinské armády a proti jakýmkoliv omezením našich spojeneckých vztahů, jak to žádá Rusko. Je to otázka naší suverenity a naše věc, Rusko nemá v těchto záležitostech žádné právo veta.
Sloužil jste v Kanceláři prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského. Jaké jeho vlastnosti se v čase války Ruska proti Ukrajině ukázaly jako zásadní?
Byl jsem s prezidentem Volodymyrem Zelenským od prvních minut ruské válečné agrese, strávil jsem s ním přes rok a půl v bunkru. Zelenskyj jako skutečný lídr s velkou zodpovědností je schopen nacházet kreativní, rychlá a nestandardní řešení, symbolizuje příklad osobní odvahy a oddanosti ve službě ukrajinskému národu. Inspiruje i své okolí, což trvá už více než tři roky. A také má velký smysl pro humor. Když jsme na začátku ruské invaze byli v bunkru a panovala velmi nepřehledná situace, Zelenskyj přesto už druhý den, když ruská armáda ostřelovala Kyjev, řešil oficiální přihlášku Ukrajiny do EU. O půl roku později jsme dostali status kandidátské země. Prezident je velmi pracovitý a soustředěný, těžko říct, kolik hodin denně vlastně spí.
