Nástroje generativní umělé inteligence (AI), jako je ChatGPT od OpenAI, v letošním roce zažily velký rozvoj a nárůst v počtu uživatelů. Spolu s tím se ale začaly objevovat i obavy, co tato technologie přinese. Například jaký dopad bude mít na životní prostředí.

Snižování emisí je jedním z trendů současnosti. Nedávno navíc proběhla klimatická konference v Dubaji, kde se právě rychlý postup klimatické změny řešil. Ukazuje se ale, že nově vznikající umělá inteligence má na životní prostředí větší dopad, než se možná předpokládalo. Kvůli obrovskému množství energie, kterou spotřebovává, totiž zanechává také obrovskou uhlíkovou stopu.

Podle výzkumníků OpenAI se od roku 2012 množství výpočetního výkonu potřebného k trénování špičkových modelů umělé inteligence zdvojnásobilo každé 3,4 měsíce. Do roku 2040 se očekává, že emise z průmyslu informačních a komunikačních technologií jako celku dosáhnou 14 procent celosvětových emisí, přičemž většina těchto emisí bude pocházet z infrastruktury tohoto průmyslu, zejména datových center a komunikačních sítí. Tyto údaje ukazují naléhavou potřebu řešit uhlíkovou stopu umělé inteligence a její roli při zhoršování životního prostředí.

Dále čtěte

Ve světě plném hrozeb potřebujeme silná média. Podpořte FORUM 24

Deník FORUM 24 vznikl jako Svobodné fórum v únoru 2015, aby se přidal mezi ty, kteří chtěli Českou republiku bránit…

Podle studie z Carnegie Mellon University například použití modelu umělé inteligence k vygenerování jednoho obrázku vyžaduje přibližně stejné množství energie jako nabití chytrého telefonu. Studie zatím neprošla recenzním řízením, její zjištění ale vyvolala mezi odborníky obavy. Autoři studie upozornili, že každý dotaz na model umělé inteligence s sebou nese náklady pro planetu, přestože si to lidé často neuvědomují.

Podobné výsledky ukázala studie z University of Massachusetts, která zjistila, že vývoj některých populárních velkých modelů umělé inteligence může vyprodukovat asi tolik oxidu uhličitého, jako 300 zpátečních letů mezi New Yorkem a San Franciscem – téměř pětkrát více, než je životnost průměrného automobilu.

Na nástup umělé inteligence se snaží reagovat i světoví politici. Na konci října se lídři zemí G7 shodli na nových pravidlech pro její používání. Rozhodnutí uvítala také Evropská komise, její předsedkyně Ursula von der Leyenová připomněla nové výzvy a hrozby, které tato technologie přináší.

Dále čtěte

Utone demokracie v syntetickém blábolení? AI vstoupila v uplynulém roce do puberty

Pouhý zlomek svého skutečného potenciálu ukázala v roce 2023 umělá inteligence, ale už ten vyvolal senzaci. Nadšení uživatelé testovali možnosti pokročilých…

Jedenáctibodový kodex má „pomoct využít výhod a řešit rizika a výzvy, které tyto technologie přinášejí“. Klade si za cíl „podporovat bezpečnou, zabezpečenou a důvěryhodnou umělou inteligenci na celém světě a bude poskytovat dobrovolné pokyny pro opatření organizací, které vyvíjejí nejpokročilejší systémy umělé inteligence, včetně nejpokročilejších základních modelů a generativních systémů umělé inteligence“.

Firmy by podle dokumentu měly například zveřejňovat zprávy o schopnostech, omezeních a používání a zneužívání systémů AI. Dokument rovněž požaduje, aby investovaly do důkladných bezpečnostních kontrol. Otázkou ale je, zda legislativa bude stačit rychlému rozvoji této technologie.

Opatření, která lídři G7 schválili, by měla doplnit evropský zákon o umělé inteligenci zvaný The AI Act. Jde o vůbec první komplexní zákon o umělé inteligenci na světě. Komise ho představila v dubnu 2021. Navrhuje, aby systémy AI, které mohou být využívány v různých aplikacích, byly analyzovány a klasifikovány podle rizika, které představují pro uživatele. Různé úrovně rizika budou znamenat větší nebo menší regulaci. Nyní o konkrétní podobě jednají evropští zákonodárci.