Uniklé dokumenty potvrdily to, co bystřejší pozorovatelé již dávno tušili: Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) je napojená na ruský Kreml. AfD by přitom podle aktuálního průzkumu institutu Emnid volila téměř čtvrtina voličů (23 procent) ve východním Německu a celkově by tato strana ve volbách do Spolkového sněmu získala 13 procent odevzdaných hlasů.

Nedávné odhalení německých novinářů je důvodem ke znepokojení i pro Čechy. O příchylnosti německé obdoby okamurovců vůči Putinovu Rusku pochyboval málokdo. Nyní jsou ale tyto vazby velmi konkrétně popsány a doloženy. A lze předpokládat, že obdobné metody, jaké nyní vyplavaly na povrch v Německu, uplatňuje Rusko i v České republice.

Stejně jako strana Tomia Okamury u nás, také AfD v Německu vehementně zpochybňuje protiruské sankce, uznává nelegální ruskou anexi ukrajinského Krymu, velebí nápad o vystoupení Velké Británie z Evropské unie a podkopává snahy o navýšení rozpočtu na obranu Aliance.

Do několika evropských médií unikly dokumenty, z nichž vyplývá, jak Moskva pracuje na tom, aby si tuto populistickou stranu zcela podmanila. Z těchto materiálů, které má k dispozici německý týdeník „Spiegel“, televize ZDF, britská stanice BBC a italský deník „La Repubblica“ lze kromě ruských metod ochočování německé krajní pravice vyčíst i podrobnější informace o pokusech Moskvy ovlivnit politický vývoj v Evropě.

Strategický plán, který došel v dubnu 2017 do zahraničního odboru kanceláře ruského prezidenta Vladimíra Putina, rozvádí možnosti zajištění vlivu v zemích Evropské unie, konkrétně organizace mediálních kampaní či provázání pravicově populistických a krajně pravicových stran v Evropské unii. Jde o způsoby prosazování ruských zájmů, speciálně pak ukončení protiruských sankcí.

Celý samostatný oddíl dokumentu se věnuje nadcházejícím volbám do německého Spolkového sněmu. Autoři si zjevně vybrali kandidáta, jemuž připisovali vysoké šance na zvolení, a který už dříve navazoval kontakty v Rusku. Šlo o tehdejšího vůdce „Mladé alternativy“ Markuse Frohnmaiera. Autoři dokumentu jej doporučují podporovat, aby později ve Spolkovém sněmu zastupoval ruské zájmy. „Stane se poslancem Bundestagu pod absolutní kontrolou,“ stojí doslova v dokumentu.

Další uniklý dokument na ten předchozí navazuje konceptem volební kampaně vybraného adepta. Jeho součástí je i jakýsi, špatnou angličtinou předestřený, akční plán s požadavkem podpory Frohnmaierovy volební kampaně.

Média, která výše uvedený příběh popsala, se odvolávají na interní dokumenty Kremlu, které získala od investigativního střediska „Dossier“ financovaného Putinovým kritikem Michailem Chodorkovským. E-mail s přílohou popisující strategii zajištění vlivu odeslal jistý spolupracovník jednoho poslance Dumy. Autor dokumentu dříve údajně působil u námořnictva a pracoval i pro KGB. Na dotaz německé televize ZDF potvrdil, že předmětný e-mail skutečně psal, přílohu ale údajně jen přeposílal.

Novináři získali materiály o ruské manipulaci i z dalších zdrojů. Pokud jde o „akční plán“ Frohnmaierovy kampaně, ten získala BBC v roce 2017 od jistého spolupracovníka jedné z evropských tajných služeb. Z metadat souboru vyplývá, že jej psal krajně pravicově orientovaný publicista Manuel Ochsenreiter, který už tenkrát byl s Frohnmaierem ve spojení. Ochsenreiter nechvalně proslul v souvislosti s podezřením polské prokuratury z toho, že financoval žhářský útok na Ukrajině.

Přátel putinovského Ruska je AfD doslova plná. Její místopředseda Alexander Gauland se v roce 2015 spolu s Frohnmaierem a regionálním vůdcem partaje Andreasem Kalbitzem sešel s protizápadním ideologem Alexandrem Duginem. Politici AfD také s chutí jezdí na tzv. „Jaltské mezinárodní ekonomické fórum,“ které Kreml od roku 2015 pořádá na anektovaném Krymu. Pamětihodná byla i cesta několika politiků AfD na jaře 2017 do Moskvy, kde nechyběla ani bývalá předsedkyně Frauke Petryová. Vraceli se totiž soukromým letadlem na náklady Rusů.

Kolaboranti z AfD dělají Kremlu i tu jedinečnou službu, že legitimizují ruské volby na Ukrajině.  Jedním z nich je Gunnar Lindemann, jehož mají Ukrajinci na černé listině od chvíle, kdy dělal „pozorovatele“ voleb na Ruskem kontrolovaných územích Ukrajiny.

Kreml loví v kalných vodách evropské krajní pravice už několik let. Její aktéry zve na obskurní fóra, „pozorovatelské“ volební mise, či s nimi podepisuje dohody o spolupráci, jak se mu to podařilo už u rakouských „Svobodných“ (FPO) s kremelskou stranou Jednotné Rusko. Oblíbenci Kremlu se pak těší zájmu státních médií, která Rusko šíří v mnoha mutacích i na Západě. Kreml tím kromě propagace svých trojských koňů posiluje i protievropské nálady, čímž znovu nahrává svým populistickým oblíbencům, a zároveň oslabuje Evropskou unii.

Ani na výsledek květnových voleb do Evropského parlamentu nemíní Kreml čekat se založenýma rukama. Podle varování, které před zhruba měsícem zveřejnila estonská tajná služba, se do nich bude vměšovat a pokusí se dostat na co nejvíce křesel proruské nebo euroskeptické kandidáty. Zaměřuje se přitom hlavně na velké státy EU jako Německo, Francie nebo Itálie s největším počtem mandátů se stranami, které Kreml jednoznačně podporují.

Zpráva estonských zpravodajců popisuje nástroje Kremlu k podpoře kolaborantů z krajně pravicové části politické scény. Kromě již zmíněného prostoru ve státních médiích je zve na sledovaná setkání či návštěvy, nebo jim poskytuje skrytou finanční pomoc, případně diskredituje jejich konkurenty. Rusové se ale ve svých snahách prosadit svůj vliv na Západě podle Litevců neomezují jen na okraj politického spektra, ba ani na období před volbami. Dlouhodobě totiž podporují i některé tradiční strany, což není o nic méně nebezpečné.

Revue Forum Banner
David Horák
David Horák
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora