Uplynulo sto let od smrti Lenina. Kam s podivnou mumií strůjce sovětského teroru?

HISTORIE / V sobotu 27. ledna si svět připomněl sto let od monstrózního pohřbu bolševického tyrana Vladimira Iljiče Uljanova, přezdívaného Lenin. Ten zemřel šest dní předtím v Gorkách u Moskvy. Rakev s jeho tělem byla 23. ledna převezena do hlavního města pohřebním vlakem, který táhla Leninova oficiální lokomotiva U127, a následně byla na několik dní vystavena ve Sloupové síni Domu odborů. Poté bylo tělo za doprovodu bojové hudby dopraveno na Rudé náměstí a uloženo do provizorního dřevěného mauzolea, které bylo později přestavěno na Leninovo mauzoleum v podobě, jak ho známe. Nabalzamovaná mrtvola tam leží dodnes. Leninův život, smrt a zejména krvavý odkaz připomíná v článku Opravdu je Lenin věčný? v Měsíčníku FORUM 24+ historik a filosof Petr Hlaváček. Přinášíme několik ukázek.

„Když Lenin umíral, prolezlý syfilidou a opakovaně stíhaný mrtvicí, zůstavil po sobě jako toxické dědictví Sovětský svaz, onu obludnou genocidní sovětsko-ruskou veleříši, která se záhy ukázala jako nová forma agresivního ruského imperialismu. Zatímco Lenin je mrtev a sovětské monstrum zmizelo ze scény, ruský imperialismus žije neustále, jak světu připomíná i nynější kremelský vládce a válečný zločinec Putin,“ píše Petr Hlaváček v rubrice Nová orientace v textu, jenž se zamýšlí zejména nad vztahem současného ruského prezidenta k vůdci bolševické revoluce a jeho úloze v ruských dějinách.

Dále čtěte

Vyšly největší noviny v Česku: FORUM 24+. Přinášejí rozhovor s Kalouskem a největší českou křížovku

ZPRÁVA REDAKCE / První, velkoformátové vydání měsíčníku FORUM 24+, který začal vycházet s novým rokem a navazuje na dosavadní Týdeník FORUM,…

„Vladimir Putin, si dlouho nebyl jistý, jak nakládat s leninskou tradicí,“ připomíná. „Nakonec ovšem i v případě Lenina, stejně jako jeho nástupce Stalina, zvítězil postsovětský ideologický eklekticismus: cokoli z tradice ruského i sovětského imperialismu slouží obnově či posílení velmocenského postavení současného Ruska a ruského imperiálního sebevědomí, to si zasluhuje být akceptováno a rozvíjeno.

Nezapomeňme, že Putin jako odchovanec KGB vyrostl v ideologickém prostředí tzv. leninismu a dobře ví, kdy se mu Lenin hodí pro jeho agresivní zahraniční politiku, s leninskou tradicí se naučil pragmaticky žonglovat. To jen velkoruští nacionalisté bývali občas z Putinova hodnocení Lenina zmatení. Pro ně byl Lenin zrádcem, který se brestlitevským mírem z roku 1918 vzdal mimo jiné Finska, Pobaltí a Polska, tvůrcem ‚nejednotného‘ Sovětského svazu, jehož formální federalizace byla rozbuškou budoucího kolapsu této formy ruského státu.“

„Putinův vztah k Leninovi byl a je ambivalentní. Přestože v mnohém na Lenina navazuje a jeho mumii se zdráhá zlikvidovat, až panicky odmítá jakýkoli náznak srovnávání s bolševickým vůdcem, byť Sovětský svaz byl v Putinově pojetí jednou z forem ‚historického Ruska‘. Možná to souvisí se zdánlivě banálním detailem. Lenin bývá prezentován jako patriarcha a kmet, ačkoli mu v době úmrtí bylo třiapadesát let, zatímco Putin vystupuje jako věčně mladý a nesmrtelný bohatýr – jenže mu letos bude dvaasedmdesát. Možná by si někdo mohl uvědomit, že právě Putinův biologický konec se nenávratně blíží.“

Celý článek si můžete přečíst v lednovém vydání měsíčníku Forum 24+, které je k dostání na stáncích v celé České republice, a pro předplatitele rovněž v elektronické podobě zde. Další číslo vyjde 8. února.