Europoslankyně Danuše Nerudová, předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová FOTO: FORUM 24 / Štěpán Neubauer / hnutí ANO / se souhlasem
FOTO: FORUM 24 / Štěpán Neubauer / hnutí ANO / se souhlasem
Škoda, že jste neslyšela, když jsme vás v covidu upozorňovali, že utrácíte nad možnosti, zvednete skokově svým nezodpovědným plýtváním naše zadlužení a dramaticky roztáčíte spirálu inflace. Tak reagovala ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová na slova bývalé šéfky státní kasy Aleny Schillerové (ANO), která se pustila do současného ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). Podle Schillerové zvýší vládní konsolidační balíček inflaci a sníží HDP o 100 miliard korun ročně.
„Věděla byste, paní emeritní rektorko, ve kterém roce se Česká republika zadlužila úplně nejvíc v historii, o 429 miliard? A jakou hranici překročil dluh pod Zbyňkem Stanjurou? A už jste slyšela, že daňový balíček, který expertně podporujete, zvýší podle ČNB inflaci a sníží HDP o 100 miliard korun ročně?“ vzkázala Nerudové exministryně Schillerová.
„Paní poslankyně, škoda, že jste neslyšela vy, když jsme vás v covidu upozorňovali, že utrácíte nad možnosti, zvednete skokově svým nezodpovědným plýtváním naše zadlužení a dramaticky roztáčíte spirálu inflace,“ vpálila v pondělí na sociální síti Nerudová předsedkyni Babišových poslanců.
Vládní konsolidační balíček není podle Nerudové ideální. „Vláda a Zbyněk Stanjura ale našla odvahu, kterou jste vy neměla,“ pokračovala ekonomka. „To nic nemění na tom, že vám přeji vše nejlepší k vašemu včerejšímu svátku. Krásné léto,“ dodala Nerudová.
Ta v jiném příspěvku citovala Schillerové z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za rok 2020. Tedy z doby, kdy vládla koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. „Stát na nárůst běžných výdajů nedokázal zareagovat adekvátním krytím na straně příjmů ani hledáním úspor. Hospodaření státního rozpočtu tak skončilo nejhorším výsledkem v historii ČR a ke konci roku 2020 státní dluh překročil hranici 2 bilionů korun,“ připomněla Nerudová.
Miliardy pro nemocnice
Hospodaření vlády Andreje Babiše (ANO) se věnovala také nejnovější zpráva NKÚ. Podle ní ministerstvo zdravotnictví rozdělilo v letech 2019 až 2021 třem přímo řízeným fakultním nemocnicím mimořádné příspěvky 4,8 miliardy korun, aniž zkontrolovalo jejich použití. S příspěvkem na oddlužení zacházely některé nemocnice nehospodárně a v rozporu se stanovenými podmínkami, konstatuje úřad.
Kontrola se zabývala hospodařením pražských fakultních nemocnic Bulovka, Královské Vinohrady, brněnské fakultní nemocnice u sv. Anny a ministerstva zdravotnictví jako jejich zřizovatele. Kontrolované nemocnice ve svém hospodaření opakovaně vykazovaly kumulovanou ztrátu. Nepříznivou finanční situaci řešilo ministerstvo v roce 2020 jednorázovým příspěvkem na oddlužení, který u kontrolovaných nemocnic činil celkem 3,4 miliardy korun.
Podle názoru NKÚ bylo oddlužení nemocnic v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování. Kontroloři navíc zjistili, že z prostředků na oddlužení použila FN Bulovka 9,3 milionu Kč, a FN u sv. Anny v Brně dokonce 646,2 milionu Kč v rozporu se stanovenými podmínkami, například na úhradu závazků před splatností.
Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun poskytlo ministerstvo zdravotnictví kontrolovaným nemocnicím na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covidem-19 a na záložní polní nemocnici v pražských Letňanech. „Zřízení a provoz polní nemocnice ministerstvo následně refundovalo FN Bulovka částkou 88,2 milionu Kč, aniž provedlo řádnou finanční kontrolu,“ tvrdí NKÚ. Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, kontrola ukázala, že resort zaplatil i investiční náklady 1,4 milionu korun. Dalším 1,5 milionu Kč refundovalo ministerstvo nákup majetku, který nemocnice nevyužívala ke zřízení a provozu polní nemocnice.
NKÚ prověřil rovněž nákupy léků a zdravotnických prostředků. Ukázalo se, že kontrolované nemocnice pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, například na základě přímých objednávek.
Na vzorku 15 druhů léků kontroloři zjistili, že tato léčiva pořizovaly fakultní nemocnice na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 procent. „Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 procent, se odehrával mimo zadávací řízení. A to přesto, že fakultní nemocnice jsou coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ kritizuje NKÚ.
Výjimečná situace covidu-19
Podle vedení Fakultní nemocnice Bulovka v hodnocení nezohlednil výjimečnou situaci v době epidemie covidu-19. „Fakultní nemocnice Bulovka byla péčí o pacienty s covidem-19 zatížena nejvíce ze všech nemocnic v ČR, prošla si několika transformacemi takřka všech pracovišť na covidová. Potýkala se tudíž s propadem produkce a nejistotou, jak bude nastalá situace řešena. Stejně tak bylo naprosto bezprecedentní událostí zřízení polní nemocnice v Letňanech,“ reagovala na zprávu NKÚ mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Komentář k závěrům zprávy NKÚ podle ní nemocnice poslala, ale ke shodě se nedospělo. „V mnohých oblastech se již situace ve srovnání s kontrolovanými roky zásadním způsobem změnila, a v současné době tak již kritika ze strany NKÚ není aktuální,“ dodala.
