Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) FOTO: ČTK/Šimánek Vít
FOTO: ČTK/Šimánek Vít
Poslanci ve středu po 37 hodinách jednání dali zelenou novele pandemického zákona, podle kterého vláda nařizuje opatření proti šíření nemoci covid-19. Platnost zákona se tak prodloužila do konce listopadu, změnila se také některá pravidla. Novela však budí mezi částí veřejnosti velké vášně, obávají se například dalšího zavírání hospod nebo zásahů do svých práv. Podle odborníků však byla úprava nutná. A to právě proto, aby ke zbytečnému omezování svobod nedocházelo.
Proti novele pandemického zákona protestovalo už v minulém týdnu před budovou poslanecké sněmovny několik stovek lidí, kteří v úpravě vidí ohrožení demokracie. Demonstranti se znovu u dolní komory sešli v úterý, kdy se zákonodárci k jednání o novele vrátili. Tu se nakonec kvůli obstrukcím hnutí SPD podařilo schválit až po dlouhých 37 hodinách.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla úprava pandemického zákona nutná. „Je to rozumné, odpovědné a pro občany bezpečné,“ prohlásil ve středu předseda vlády. Zároveň uvedl, že kabinet nechce využívat nouzový stav, právě proto ale potřebuje pandemický zákon. Jeho platnost však měla původně skončit na konci února.
„Bylo by nezodpovědné od naší vlády, kdybychom neměli v ruce nástroj, který nám umožní jemně reagovat na případnou další vlnu nebo doběh této vlny,“ vzkázal Fiala. „Nikdo si nepřejeme, aby pandemie pokračovala. Všichni věříme v to, že omikronem to úplně, nebo alespoň na nějakou dobu skončí, všichni bychom si to přáli, ale to nestačí. Odpovědná vláda musí mít v ruce nástroj, na základě kterého bude jednat,“ uvedl premiér.
Pandemický zákon bude podle něj sloužit jako pojistka, pokud by Česko čelilo nečekanému nástupu některé varianty covidu. „Dosáhli jsme podoby, která je jednoduchá, nezasahuje do více oblastí, než je nezbytné. Současně poskytuje dostatečný rámec pro to, aby se bránilo šíření covidu,“ dodal Fiala. „Pandemický zákon je příprava na to nejhorší, nic víc, nic míň,“ připojil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Odborníci se shodují
„V okamžiku, kdy by nebyl novelizován, vláda by musela buď vyhlásit nouzový stav, nebo znovu natahovat na skřipec zákon o ochraně veřejného zdraví. Z hlediska ústavnosti i ochrany lidských práv a svobod jsou tyto dvě varianty horší než prodloužení pandemického zákona,“ vysvětluje nutnost úpravy právník neziskové organizace Rekonstrukce státu Věnek Bonuš. „Určitá novela nutná je. Už jen k tomu, aby zákon reflektoval poměrně přísnou judikaturu Nejvyššího správního soudu,“ doplňuje jeho slova ústavní právník Ondřej Preuss.
Samotný pandemický zákon je podle právníků jen právní rámec, neznamená automaticky žádná opatření. Naopak dává jistotu, že když přijdou další problémy, nebude třeba hned využít nouzový stav. „Je škoda, že v rámci novely zákona nedochází k rozšíření povinnosti náhrady škod po vzoru nouzového stavu, jako je ušlý zisk. Pandemický zákon je i přesto nejlepší dostupné, ale stále jen provizorní řešení,“ říká analytik Jakub Černý, který se účastnil konzultacích při vzniku pandemického zákona. Konečným systémovým řešením by podle něj mělo být přijetí novely krizové legislativy.
Podle Josefa Karlického z Rekonstrukce státu se zákon stal pro řadu odpůrců vládních opatření symbolickým terčem veškeré kritiky. „Je to zřejmě přirozené, jelikož zákon pro leckoho pandemická opatření zhmotňuje. Paradoxně je však pandemický zákon pro občany jediným štítem proti svévolnému vydávání opatření vlády. Dává jim totiž do ruky možnost rychlého soudního přezkumu a zrušení opatření. Pokud by pandemický zákon nebyl prodloužen, tato výjimečně silná kontrola by zmizela,“ upozorňuje.
Za výhodu pandemického zákona pak Rekonstrukce státu označuje například to, že je šitý na míru covidu-19. Nedovoluje tak vládě omezit tolik práv a svobod občanů jako nouzový stav. „Vláda má sice k ruce ještě zákon o ochraně veřejného zdraví, ale ten poskytuje jen velmi malý manévrovací prostor, už minulý rok ho natáhla na hranu ústavnosti,“ vysvětluje nezisková organizace. Připomíná také, že pandemický zákon vyžaduje důkladné odůvodnění každého opatření.
„Nejvyšší správní soud minulý rok přezkoumal desítky opatření a mnohá z nich dodatečně zrušil pro jejich nedostatečné odůvodnění. V případě nouzové stavu naopak k přezkumu opatření prakticky nemůže dojít a není tak žádná přímá ochrana proti zneužití,“ dodává Rekonstrukce státu.
Co novela změní?
Novela pandemického zákona prodlužuje platnost vydávání mimořádných protikoronavirových opatření ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic z konce února na konec listopadu. Nově bude možné regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně nebo na tržišti, a to včetně provozní doby.
Úřady budou moci omezit také provoz zoologických a botanických zahrad, muzeí, galerií, výstavních prostor, hradů a zámků nebo obdobných objektů, veřejných knihoven, hvězdáren a planetárií, konání hudebních, divadelních a kinematografických představení, pohybových a tanečních produkcí, slavností, kulturních festivalů a přehlídek nebo jiných obdobných událostí, trhů, veletrhů a prodejních hospodářských výstav, zotavovacích a jiných podobných akcí pro děti včetně příměstských táborů.
Regulaci provozu včetně otvírací doby novela umožní u hudebních a tanečních klubů, diskoték, heren a kasin. Opatření se mohou týkat rovněž činností vykonávaných mimo provozovny, například přímo u zákazníka. Jedná se mimo jiné o kadeřnické služby a kosmetiku. Úřady budou moci omezit také provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku a další činnosti ve všech typech škol včetně předškolních zařízení.
Novela umožňuje nařídit testování na koronavirus například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům. Dosud to bylo možné pouze u zaměstnanců a dalších pracovníků.
Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví oznamovat lidem ústně, například telefonicky nebo písemně, a to třeba i krátkou textovou zprávou. Novela zároveň umožní stanovit mechanismy proti možnému zneužití a zavede lhůtu tří pracovních dnů, v níž má krajská hygienická stanice po námitce prošetřit důvodnost nařízené karantény či izolace. Nově bude možné nařídit takzvanou samoizolaci lidem, kteří se vracejí ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem, a zároveň povinnost vyplnit takzvaný příjezdový formulář.
Hejtmani budou moci po projednání v krizovém štábu vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření i navrhnout jeho znění, hygienická stanice bude muset výzvu projednat.
Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, poslanci snížili podle návrhu vládní koalice na pětinu. Maximální pokuta činí v současnosti tři miliony korun, nově by byla nejvýše 600 tisíc korun. Při opakovaném prohřešku by se nejvyšší možná pokuta snížila ze současného maxima čtyř milionů korun na nanejvýš 800 tisíc korun.
