Německé zpravodajské služby údajně u malé skupiny migrantů na svém území odhalily falešné syrské cestovní pasy podobné těm, které se našly na místech pařížských teroristických útoků z 13. listopadu. S odvoláním na zdroj ze spolkové vlády o tom informuje německý deník Bild.
Na území Německa se v současnosti nachází 12 lidí, kteří se prokázali pasy z padělatelské dílny ve východosyrském městě Rakka. Tyto cestovní doklady prý přitom vykazují stejné padělatelské postupy jako ty, které se nalezly u těl dvou sebevražedných atentátníků z Paříže.
Podle deníku Bild němečtí zpravodajci v současnosti netuší, kde se majitelé falešných pasů nacházejí. Úřady prý nemají k dispozici ani jejich otisky prstů, které se u většiny příchozích běženců odebírají při registraci.
Podle zářijových informací Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) se při vstupu do země nepodařilo zaregistrovat zhruba 290.000 lidí. Hlavním důvodem je přetížení příslušných úřadů. Do Německa letos dorazil už více než milion uprchlíků.
Islámský stát ukořistil desetitisíce pasů
V neděli informoval německý deník Welt am Sonntag, že radikálové z organizace Islámský stát získali v Sýrii, v Iráku a v Libyi z úředních budov desetitisíce cestovních dokladů, pomocí nichž by se mohli islamisté pokusit dostat do Evropy. Před touto možností varoval o víkendu i šéf evropské agentury na ochranu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri.
Falešné syrské pasy na jména Ahmad Muhammad a M. Mahmúd se našly u dvou sebevražedných atentátníků, kteří se 13. listopadu odpálili u stadionu Stade de France na pařížském předměstí Saint-Denis. Fotbalový zápas Francie s Německem v tu dobu na místě sledoval i francouzský prezident François Hollande. Celkem si listopadové teroristické útoky v Paříži vyžádaly životy 130 lidí.
Falešné doklady se množí i na Balkáně
Podél balkánské migrační trasy se v rostoucím množství objevují falešné dokumenty a zločinci je stále častěji nabízejí přes internet. „Dílny“, v nichž se tyto padělky vyrábějí, jsou v Česku, Rumunsku, Bulharsku a na Ukrajině, napsal srbský list Večernje novosti.
„Jsme tým profesionálů s dlouholetou zkušeností s výrobou věrohodných falešných dokumentů nejlepší kvality. Jsme výrobci padělaných i autentických dokumentů. Ve světě je přes deset milionů našich dokumentů. Děláme pasy, řidičské průkazy, občanské průkazy, platební karty, rodné listy, vysvědčení, mezinárodní diplomy…“ To je jen jedna z mnoha reklam objevujících se na specializovaných stránkách, které nabízejí obyvatelům Balkánu falešné dokumenty nejrůznějšího druhu.
Nejžádanější jsou doklady USA, Austrálie, Belgie, Brazílie, Norska, Kanady, Francie, Německa, Izraele, ba i Mexika. Na seznamu je na sto zemí a mezi nimi dokonce i řidičské průkazy Kamerunu nebo Kambodže, jakož i čínské občanské průkazy.
E-shopy s padělky
Padělané doklady si lze objednat přes internet nebo telefonicky. V nabídce se dokonce nacházejí diplomatické cestovní doklady. Tyto weby jsou ve všech balkánských zemích, nejvíce v Chorvatsku, a pokrývají prakticky celou bývalou Jugoslávii.
Po falešných dokumentech byla vždy poptávka, ale poprvé v dějinách představují globální bezpečnostní hrozbu vzhledem k nepřehlednému proudu uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, a k neustále rostoucímu počtu členů teroristických organizací.
Padělá se všechno, na čem se dá vydělat, říkají na srbském ministerstvu vnitra. Etikety různých produktů, pasy, občanské průkazy, rozličná dopravní povolení, řidičské průkazy, peníze… Snaží se falšovat i čipované dokumenty, diplomy a indexy. Pokud jde o falešné peníze, nejčastěji jsou v oběhu bankovky 500 a 1000 dinárů.
Podle operativních údajů policie dobré „falešné označení“ stojí 2500 až 5000 eur (67.500 až 135.000 korun) a za diplomatické doklady se platí až 10.000 eur. Osobní dokumenty jsou za 50 až 500 eur. Na 500 eur přijdou řidičské průkazy zemí Evropské unie, s nimiž lze svobodně cestovat v schengenském prostoru volného pohybu.
Falzifikáty vznikají i v Česku
Dílen“, kde se vyrábějí padělky, je podle některých odhadů nejvíce v Česku, Rumunsku, Bulharsku, ale i na Ukrajině. Tam se dělají nejrůznější dokumenty včetně srbských podvrhů.
V posledních třech letech bylo v Srbsku zahájeno trestní stíhání kvůli padělání proti 5025 osobám. Odsouzeno z nich bylo 3863.
Obchodu s falešnými doklady věnují bezpečnostní pracovníci zvýšenou pozornost od té doby, co se bojovníci pro Sýrii začali rekrutovat v Kosovu, Sandžaku (oblast na pomezí Srbska a Černé Hory se silnou muslimskou populací) a Bosně. Vzhledem k tomu, že Srbsko přijalo zákon, který označil účast ve válečných konfliktech v zahraničí za trestný čin, se předpokládá, že by navrátilci mohli k příjezdu do země využít falešné dokumenty, aby se vyhnuli zadržení.
V krizových situacích, jako je ta nynější, může být obchod s padělanými dokumenty velmi vážný bezpečnostní problém, potvrzuje děkan bělehradské Fakulty bezpečnosti Radomir Milašinović.
Prodej falešných dokumentů na černém trhu je ve světě vzkvétajícím byznysem. V posledních měsících, kdy se pro ekonomické migranty zavírají hranice EU, jsou nejžádanější syrské pasy a mezinárodní řidičské průkazy, s nimiž lze získat azyl v evropských zemích. Prodávají se přes zvláštní, uzavřené facebookové skupiny. Ceny těchto pasů se liší a pohybují se od 1000 do 5000 dolarů (25.000 – 125.000 korun). Britský pas stojí kolem 650 eur (17.500 korun), stejně jako norský. K nejlevnějším patří portugalský a finský, které lze pořídit za 500 dolarů.
