Úředníci věděli, že na nedělní shromáždění pořádané na Staroměstském náměstí v Praze Iniciativou Martina Konvičky přijedou herci-vojáci, další podrobnosti ale neznali. Zakázat proto shromáždění nemohli, vyzvali ale k jeho ukončení. Pražský magistrát o tom dnes ČTK informoval v tiskové zprávě. Iniciativa přijela na náměstí v maskáčích s vojenským vozidlem, velbloudem a vlajkou Islámského státu. Mezi přihlížejícími, zvlášť zahraničními turisty, vyvolali paniku.

„V případě shromáždění svolavatele Martina Vítka úředníci magistrátu znali pouze základní rámec akce, tedy že půjde o divadelní představení s příjezdem herců vojáků, podrobnosti úředníkům nebyly oznámeny,“ uvedl magistrát. Pokud by z oznámení bylo jasné, že by mohlo vyvolat násilí nebo ohrozit skupinu obyvatel, pak by ho úřad zakázal. „Z oznámení tyto skutečnosti však nebyly patrné,“ napsal úřad.

Stejný svolavatel, Martin Vítek, má na úřadě ohlášené už další shromáždění. Na 11. září plánuje na chodníku před velvyslanectvím Saúdské Arábie v Korunovační ulici akci „s humorem do Mekky – akce proti terorismu a za demokracii“. Vyjádření magistrátu k této akci ČTK zjišťuje.

Úřad veřejná shromáždění nepovoluje, jejich svolavatelé mají jen povinnost akci předem oznámit. Oznámení musí kromě informací o svolavateli a místě obsahovat účel setkání, čas jeho začátku a ukončení, odhadovaný počet účastníků a počet pořadatelů. Na úřad musí dorazit nejpozději pět dní před akcí. Podrobné informace uvádí magistrát na webu.

„Vybraných akcí se dle rozsahu a charakteru účastní zpravidla jeden až čtyři úředníci magistrátu,“ uvedl dále magistrát. Úředníci pak mají právo vyzvat pořadatele k ukončení akce nebo povolat policii. „V případě nedělního shromáždění úředníci vyzvali svolavatele k ukončení akce okamžitě, jakmile jednání účastníků začalo způsobovat paniku a naplňovalo znaky možného ohrožení skupiny obyvatel,“ doplnil.

Zakázat shromáždění předem může úřad jen ze zákonem vymezených důvodů. Nejčastěji je to kvůli souběhu dvou akcí na jednom místě. Dále také v případě, že by účel shromáždění směřoval k popírání nebo omezování práv občanů pro jejich národnost, rasu, politické názory či víru. Důvodem k zákazu by byl také záměr dopouštět se násilí, hrubé neslušnosti či porušovat zákony nebo shromáždění v místě, kde by hrozilo účastníkům nebezpečí.