Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Polská centrální banka (NBP) začátkem října zvýšila základní úrokovou sazbu o 40 bazických bodů na 0,5 %. Jednalo se tak o největší navýšení od roku 2012. Zároveň vzrostla lombardní sazba o 50 bazických bodů na 1 %, rediskontní sazba byla zvýšena o 40 bazických bodů na 0,51 % a diskontní míru centrální bankéři navýšili na 0,52 %. Reagovaly na to sazby na peněžním trhu, kdy se úroková míra 3letého kontraktu dostala na čtyřleté maximum (1,95 %).
Celý tento proces proběhl vcelku nečekaně, vezmeme-li v potaz vyčkávací taktiku a holubičí rétoriku NBP. Trhy proto předpokládaly utažení měnové politiky až v prosinci. Přestože se naši polští sousedé odhodlali k tomuto kroku, tamní reálná úroková sazba zůstává hluboce záporná, jak lze vidět na grafu níže.
Zdroj: bne InteliNews
Proč se Poláci odhodlali k tomuto kroku?
Zvýšením úrokových sazeb reaguje Polská centrální banka na významné proinflační tlaky, které se postaraly o nárůst všeobecné cenové hladiny v září meziročně o 5,8 %. Tamní inflace se vymkla kontrole, vezmeme-li v potaz asymetrický inflační cíl NBP v rozsahu 1,5 – 3 %. Donedávna guvernér Glapinski tvrdil, že se jedná pouze o přechodnou inflaci.
Názor zřejmě změnil pod vlivem statistik tzv. jádrové inflace (tzn. inflace očištěné o sezónní vlivy, vlivy změn regulovaných cen a vliv daňových úprav), která vyšplhala nad 4 %. Ukazuje se tedy, že se nejedná pouze o vzrůstající ceny energií a potravin, které právě jádrová inflace neobsahuje. Svým holubičím postojem by banka ztratila anti-inflační kredibilitu a musela by si ji znovu získat výrazným utažením měnové politiky v příštích měsících.
Polský růst
Světová banka nově zlepšila odhad polského růstu pro letošní rok. Tamní ekonomika má dosáhnout výkonu +4,5 % místo dříve předpokládaných +3,8 %. Příští rok má být ve znamení ještě silnějšího růstu +4,7 %. Ze střednědobého horizontu však banka svůj výhled snížila o půl procentního bodu, kdy má výkon HDP našich severovýchodních sousedů mírně přesáhnout tříprocentní hranici (3,3 %).
Reakce polského zlotého
Zlotý poměrně rychle posílil pod 4,55 za euro, avšak kvůli holubičím tónům ze strany guvernéra Glapinskeho své zisky znovu dorovnal, když se skokově dostal zpět na hodnotu 4,59 PLN/EUR. Aktuálně se na devizovém trhu obchoduje okolo 4,57 za euro. Glapinski se liší od svých kolegů z MNB (Maďarská centrální banka) a ČNB, kteří veřejně deklarují postupný proces normalizace úrokových měr. Může se jednat o promyšlený a taktický krok, jelikož NBP podporuje slabší kurz polské měny, která podle nich podporuje polskou ekonomiku.
Zdroj: Investing.com
Další jestřáb v hejnu
Polská centrální banka zpřísňuje měnovou politiku stejně jako okolní státy mající nezávislost ohledně výše úrokových sazeb, jelikož nepodléhají radě guvernérů v rámci ECB. Maďarská centrální banka již utahuje měnovou politiku a Česká národní banka také není pozadu. Na svém předchozím měnověpolitickém zasedání totiž zvýšila 2T repo sazbu (základní úroková sazba) o 75 bazických bodů na 1,5 %.
Ve Skandinávii můžeme též vidět jestřába – Norskou centrální banku. Velcí hráči v podobě již zmíněné Evropské centrální banky či amerického FEDu však stále razí vyčkávací taktiku, i když i v jejich řadách se začínají množit hlasy o zpřísňování měnových podmínek (např. Jens Weidmann – guvernér Bundesbank). I FED již oznámil možný tapering (tzn. omezení kvantitativního uvolňování), který by mohl začít během listopadu.
Společnost Erste očekává na příštím zasedání NBP zvýšení úrokových sazeb o dalších 40 bazických bodů a jejich nárůst až o 140 b. b. do poloviny roku 2022. Po přestřelkách mezi centrálními bankéři v polských médiích tak očividně nastává konsensus o postupu při tvorbě měnové politiky NBP.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
