KOMENTÁŘ / Evropa potřebuje novou šťávu. Stačí se podívat na vývoj HDP. Spojené státy utíkají Evropské unii o desítky procent a rozhodně se to nezlepšuje, spíše naopak. Byly přitom doby, kdy EU byla přinejmenším o krok napřed. Teď už nás dohání i Čína. V covidovém roce 2022 nás dokonce na chvilku předběhla.
Můžeme se samozřejmě dohadovat, jestli je to tím, že Čína vsadila na elektromobily a vytlačuje tradiční evropské automobilky, nebo jestli je to tím, že USA vévodí startupové scéně a těží z internetové ekonomiky. Podstatné je, že to všechno jsou symptomy, nikoli příčiny. Evropským firmám se nedaří, jak by mohlo, respektive, jak se jim dařilo v minulosti, a my se musíme ptát proč.
Obávám se, že je to systémový problém, který se může časem prohlubovat. Proto je potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu. Ale to samo o sobě nestačí. Je potřeba podpořit konkurenceschopnost a růst evropských firem na globálním trhu. Jak na to?
Méně byrokracie
Předně, je potřeba zásadním způsobem snížit byrokratickou zátěž firem. Všichni víme, o čem je řeč. A v takovém Německu to pociťují velmi bolestivě. To, když v minulém roce oznámil tradiční německý výrobce domácích elektrospotřebičů Miele odchod do Polska, nebo když svou centrálu přesunul z Německa do Švýcarska výrobce motorových pil Stihl. Zatím jsou to přesuny v rámci regionu, ale může být hůř. Proto je potřeba neprodleně zahájit proces snižování byrokratické zátěže a udělat revizi platných regulací.
Podpora digitalizace
Toto souvisí se zlepšováním infrastruktury; budování vysokorychlostních sítí, posilování kapacit datových center, zvyšování kyberbezpečnosti. Je to ale také o zpřístupnění úřadů přes internet, a to včetně evropských agend. Jde o to zjednodušovat firmám (a samozřejmě i občanům!) život. Pokud po nich byrokratický aparát něco vyžaduje, měl by jim umožnit vše vyřídit online, ale především si maximum podkladů zajistit samostatně díky propojenosti agend.
Daňové úlevy pro strategická odvětví
Druhá a neopominutelná stránka konkurenceschopnosti je soběstačnost. Nemluvím pouze o neustále skloňované potravinové soběstačnosti, v jejímž případě máme zejména obrovský vnitřní dluh, kdy si jednotlivé státy uvnitř EU konkurují, ovšem nesprávným způsobem kvůli zvýhodňování některých výrobců na úkor jiných (typicky francouzští zemědělci). Já mluvím o produkci léků, obranných a zbrojních systémů nebo kyberbezpečnosti.
Inovace, věda a výzkum a podpora vzdělávání
To vše spolu souvisí. Pokud mají firmy inovovat, potřebují pro to mít dostatek financí, ale hlavně kvalifikovaných odborníků. Musí probíhat spolupráce mezi vysokými školami a výzkumnými ústavy na jedné straně a firmami na druhé. Dávalo by mi smysl, kdyby v jednotlivých zemích vznikly jakési specializované klastry na určitou oblast. V tom vidím sílu EU, může strategicky koordinovat prostřednictvím incentiv, tedy dotací a daňových úlev, rozmístění požadovaných center pro dané oblasti. A samozřejmě z pozice EU masivně podporovat vzdělávání, v tomto případě především v technických a technologických odvětvích.
Otevírání nových trhů
Podpora exportních aktivit musí být včleněna do DNA orgánů unie. Teď jsou tam převážně regulace ve všech podobách. A to musíme změnit. I proto oceňuji nejnovější prohlášení předsedkyně EK Ursuly von der Leyenové, která řekla, že „Evropa musí být jednodušší, rychlejší a levnější“. Naprostý souhlas. Teď ale musíme přejít od slov k činům. Nové funkční období k tomu vybízí.
Autorkou je kandidátka do Evropského parlamentu za koalici SPOLU.