Film Nabarvené ptáče získal na filmovém festivalu v Chicagu ocenění za nejlepší kameru. Film režiséra a producenta Václava Marhoula také získal amerického distributora IFC Films. Marhoul dál objíždí festivaly po celém světě a do začátku příštího roku ho čeká klání o nominaci na cenu Zlatý Glóbus i o nominaci na cenu za Nejlepší zahraniční film udílený při amerických filmových cenách Oscar.

Nabarvené ptáče, autorský dlouho připravovaný snímek Václava Marhoula na základě bestselleru Jerzyho Kosińského, měl světovou premiéru v hlavní soutěži na letošním festivalu v Benátkách a uveden byl také na filmovém festivalu v Torontu. Pozvání producentovi přišlo z festivalů ve Velké Británii, Lucembursku, Turecku, Německu, Polsku, Brazílii, Japonsku, Řecku, Irsku, Španělsku, na Ukrajině či v Egyptě, Bělorusku nebo Indii. V českých kinech je od 12. září, vidělo ho 89 tisíc diváků.

Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zabývající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Přestože dílo od svého vydání v roce 1965 způsobovalo a stále způsobuje silné kontroverze, dostalo se mu světového ohlasu i mnoha prestižních literárních cen.

Film i kniha vypráví příběh malého chlapce, kterého v prvních týdnech druhé světové války poslali rodiče z velkého města ve východní Evropě do zdánlivého bezpečí vzdálené vesnice. Za okupace a ve válečném zmatku, kdy docházelo k neustálým přesunům obyvatelstva, však ztratili spojení s člověkem, který jejich dítěti našel prozatímní domov. Mezitím chlapcova pěstounka zemřela a dítě je nuceno putovat samo od vesnice k vesnici. Někdy mu lidé poskytnou přístřeší, jindy ho odeženou.

Kameraman Vladimír Smutný natáčel na černobílý pětatřicetimilimetrový negativ ve formátu Cinemascope. Ve filmu se vedle hlavní role, kterou ztvárnil Petr Kotlár, objevilo mezinárodní herecké obsazení v čele s hvězdami, jako jsou Harvey Keitel, Stellan Skarsgard či Udo Kier.

Kosiński tvrdil, že v Nabarveném ptáčeti čerpal ze svých vlastních válečných zkušeností. Přestože bývá řazen mezi postholokaustová beletristická díla, v příběhu nehrají významnou roli ani nacisté, ani systematická perzekuce židovského národa. Román se nejvíce zaobírá brutalitou, pověrami a perverzí vesničanů a měšťáků a schopností člověka páchat nejneuvěřitelnější krutosti.