Ústavní právník Jan Kysela FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Experti na ústavní právo, které dnes oslovila ČTK, se neshodli na tom, zda je v souvislosti s obstrukcemi ve sněmovně vhodné měnit její jednací řád. Zatímco Jan Kysela míní, že se lze inspirovat v Rakousku a například redukovat počet přednostních řečníků, podle jeho kolegy Jana Kudrny by bylo sporné provádět změny „uprostřed nynější sněmovní bouře“. Podle politologa Lubomíra Kopečka je úprava jednacího řádu možným budoucím řešením.
Aktuální obstrukce v dolní komoře parlamentu se týkají sporné vládní pandemické novely. Poslanci SPD zhruba 23 hodin bránili schválení programu schůze a celou noc navrhovali, jak by se podle nich měl její program doplnit.
Oba právníci upozornili na to, že přepracování pravidel pro jednání poslanců je častým tématem. „O zásadní změně jednacího řádu poslanecké sněmovny se mluví periodicky, typicky na začátku volebního období, když se vymění vládní a opoziční strany. Ke změně ale nikdy nedošlo, tedy zřejmě není nezbytná,“ míní Kudrna.
„O nedostatcích jednacího řádu se mluví již roky. Vychází z důrazu na jednotlivé poslance, což bylo v první polovině 90. let pochopitelné, neodpovídá to však zahraničním zkušenostem. Problémy se umocňují za přítomnosti antisystémových nebo protestních stran, jimž nejde o společný zájem,“ konstatoval Kysela. „Paralyzovaný Parlament je špatnou vizitkou každé demokracie, je pozvánkou pro vládu silné ruky,“ poznamenal.
Kysela by ke změně pravidel hledal inspiraci v Rakousku a zčásti v Německu. „Znamená to větší důraz na poslanecké kluby, plánování času, redukci počtu privilegovaných řečníků a podobně,“ nastínil.
Podle něj by účelem takové změny nebylo umlčet opozici. „Podstata činnosti Parlamentu nespočívá v tom, že všichni poslanci libovolně mluví téměř o čemkoliv. Debaty mohou být časově omezeny a moderovány, opozice může mít vyhrazeny časy na své návrhy a tak dále,“ podotkl. „Změna jednacího řádu by jistě byla spojena s obstrukcí, ale lepší prožít jednu, než je zažívat celé volební období,“ uvedl Kysela.
„Změna spočívající v omezení řečnické doby by znamenala opuštění dosavadní zhruba 150leté tradice a jistě je možná, ale měla by být následována dalšími systémovými změnami,“ upozornil Kudrna. „Je otázkou, zda máme zažitou německou kulturu důkladných konzultací, které jsou velmi časově náročné, ale díky nim může být zákonodárný proces nakonec velmi svižný,“ zmínil.
„Každý by si měl uvědomit, že bez důkladného vyjednávání mimo parlament by důsledkem bylo jen rychlé schvalování zákonů, na což patrně není mnoho lidí připraveno a kritizují takové postupy, když jsou občas k vidění například ve Francii nebo Polsku,“ poznamenal.
Provádění případných změn nyní podle Kudrny „těžko může pomoct hledání vyváženého řešení“. Míní, že v současné situaci je spíše na místě diskuse, nikoliv její omezování. „Vyjadřování zejména ministra zdravotnictví a jeho expertů jsou mimořádně sporná. Z jedné strany vláda nechce povinné očkování, hovoří se o brzkém rušení covidpasů a zrušení restrikcí v řádu měsíce, s tím, že pandemický zákon je nutný až pro podzimní vlnu nákazy. Z druhé strany má být pandemický zákon podle týchž politiků projednán během jednoho nebo možná dvou dní. To vyvolává zmatky a nedorozumění,“ podotkl právník. Politici by podle něj měli vyjasnit tyto věci pro veřejnost, a až potom s klidnou hlavou uvažovat o pravidlech, podle kterých mají jednat.
Další ústavněprávní expert Aleš Gerloch uvedl, že východiskem pro posouzení situace je článek 6 ústavy. Ten stanoví, že „politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním“ a že „rozhodování většiny dbá ochrany menšin“.
„Zákon o jednacím řádu poslanecké sněmovny a zejména i dosavadní praxe dává pro aktuální politickou menšinu široký prostor, včetně obstrukcí při jednání. Přiklání se tedy k rozsáhlé ochraně menšinových názorů, což by mělo vést k úsilí o konsenzuální přístup v jednání a rozhodování sněmovny,“ shrnul. Připomněl také, že obstrukce jsou dlouhodobě považované za legitimní. „Je zřejmé, že může sílit tlak na konsenzuálnější postup v jednání poslanecké sněmovny. Na tom by měla být založena i diskuse o možných úpravách jednacího řádu,“ dodal.
Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně dnes ČTK sdělil, že možným řešením do budoucna je úprava jednacího řádu v podobě striktnějšího omezení možnosti poslanců vystupovat k projednávanému, a to včetně omezení předsedů poslaneckých klubů a předsedů stran. Prosazení takové změny ale bude podle něj docela obtížné, očekávat by se daly další obstrukce. Aktuální situace podle Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy závisí na tom, „jakou bude mít Tomio Okamura či další jemu podobní výdrž“.
Nad možností, jak překonat obstrukce SPD, se dnes zamýšleli i politologové, kteří zasedají u doktorských zkoušek na brněnské Masarykově univerzitě i dalších vysokých školách. „Ale k žádnému závěru jsme nedospěli, i když nás bylo devět. Otázkou je změna jednacího řádu sněmovny, ale to není otázka hodin, dnů ani týdnů, ale spíše měsíců,“ míní politolog Michal Pink. Podle něj musejí poslanci situaci zvládnout se současným jednacím řádem a jeho maximálním využitím. „Kdo by měl mít know-how, jak za pomoci kliček v současném jednacím řádu vstoupit do procesu tak, aby se to podařilo nějakým způsobem zlomit, je matador sněmovny Marek Benda (ODS),“ dodal. Poslanec zatím na dotaz ČTK neodpověděl.
