Ústavní soud by neměl být tím, kdo sám sebe chápe jako jediného vojáka v poli, který má vyřešit všechny otázky a problémy světa, říká Jan Kysela, ústavní právník a člen poradního týmu prezidenta Petra Pavla. V rozhovoru pro Týdeník FORUM hodnotí nový styl prezidenta při výběru ústavních soudců a představil kritéria, na základě kterých by se měl Petr Pavel při své volbě rozhodovat. Podle Kysely je důležité, aby Ústavní soud nebyl soudem imperiálním, válcujícím celý institucionální terén, ale stejně tak aby nebyl oukropkem sedícím v koutě.

Jak hodnotíte aktuální atmosféru kolem Ústavního soudu v jeho aktuálním zastoupení před volbou nových ústavních soudců?

Podle mého je u nás Ústavní soud od počátku 90. let institucí velmi věrohodnou a respektovanou a bylo by dobré, aby tomu tak zůstalo i nadále. To je první teze. Druhá teze – jeho složení je po stránce profesí nebo odborností spíše vyvážené, respektive nevyvolává žádné problémy.

Předmětem kritiky byl po celou dobu prezidentského období Miloše Zemana, respektive ve vztahu ke složení takzvaného třetího Ústavního soudu, poměrně nízký počet žen, tedy dvě. Teď už je tam jen jedna, která skončí na začátku května. Tím, jak se mění představy společnosti o tom, jak mají vypadat vrcholné soudy, je počet dvě nebo jedna žena vnímán jako nevyhovující, takže tady je prostor pro zlepšení.

A poslední poznámka, zdá se mi, že se na Ústavním soudu nepodařilo po celou dobu udržet úplně dobré mezilidské vztahy, což se projevuje v kauzách, respektive v rozhodovací činnosti.

Můžete být konkrétnější?

Odrazilo se to v tom, že už několik měsíců probíhá poměrně vleklý spor mezi jedním senátem, v němž většinu mají soudci pan profesor Fiala a pan doktor Suchánek, a zbytkem Ústavního soudu. Spor se týká toho, zda by se mělo na jiného soudce, pana docenta Šimíčka, pohlížet jako na podjatého. Jde o řadu kauz, které souvisely se zpřístupňováním registru střetu zájmů u komunálních zastupitelů. Stěžovatelé dospěli na základě dle mého nepřesných a posléze dementovaných informací k závěru, že pan docent Šimíček poskytoval ministerstvu spravedlnosti rady a na základě toho ho namítli coby soudce podjatého, který by v jejich řízeních neměl…