Ústavní soud řešil stížnost na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, který zneplatnil výsledky komunálních voleb ve Strakonicích kvůli údajnému narušení svobodné politické soutěže. Pokud by při tom zůstalo, čekaly by letos město Strakonice nové volby.

Tříčlenný senát Ústavního soudu však rozhodnutí krajského soudu zrušil a vrátil mu případ k novému projednání. Soudce Zdeněk Strnad, který měl tuto kauzu na starosti, se totiž podle názoru ústavních soudců dostatečně důkladně nezabýval mírou, v jaké mohlo narušení politické soutěže ovlivnit výsledek voleb a rozdělení mandátů. 

Zákon pro takto razantní zásah soudu vyžaduje hrubé a reálné ovlivnění výsledku voleb. „Nestačí pouze teoretická možnost, že ta pochybení nebo nezákonnosti mohly vést k ovlivnění výsledku,“ uvedl předseda senátu David Uhlíř. 

Městu vznikly škody

Definitivní řešení tedy závisí na novém rozhodování krajského soudu, který musí vzít v potaz připomínky ústavních soudců. Vedení města, reprezentované vítězným hnutím Strakonická Veřejnost v čele se starostou Břetislavem Hrdličkou, které stížnost podalo, jakékoli pochybení nebo účelový postup vůči konkurenci odmítá. Nebojí se ani případných opakovaných voleb. 

„Určitě bychom je znovu vyhráli. Lidi za námi stojí masivně. Proto jsme ty volby vyhráli takovým způsobem, to není kvůli plakátům, ale naší práci za čtyři roky,“ řekl Hrdlička v reakci na výsledek jednání Ústavního soudu.

Nový termín voleb už byl stanoven na březen, nicméně se čekalo na výsledek stížnosti u Ústavního soudu. Město zatím vede původní rada s omezenými pravomocemi. Nemohla schválit rozpočet na letošní rok a hospodaří v rozpočtovém provizoriu. Podle starosty tak město přišlo o možnost požádat o dotace v objemu desítek milionů korun, které budou chybět.

Soudce ve střetu zájmů?

Loňské komunální volby ve Strakonicích vyhrálo hnutí Strakonická Veřejnost drtivým rozdílem, ziskem 51 procent hlasů. Obhájilo tak vítězství v roce 2014, když svůj výsledek téměř zdvojnásobilo. 

Karel Jánský, lídr jedné z neúspěšných stran Změna pro Strakonice, která získala 4,2 procenta hlasů a nepronikla do zastupitelstva, se po volbách obrátil na krajský soud. Dožadoval se zrušení voleb kvůli nastavení podmínek propagace na výlepových plochách a v městském zpravodaji, které měly zvýhodňovat vítězné hnutí.

Tento nepříliš obvyklý případ je však pozoruhodný ještě z jiného důvodu. Vedení města obviňovalo soudce Strnada, který rozhodl v jeho neprospěch, z potenciální podjatosti.

Zdeněk Strnad pracoval v letech 2001 až 2009 na ministerstvu zemědělství jako právník a od roku 2005 jako šéf státní správy ve vodním hospodářství. Tedy v době, kdy zde působil současný ministr zemědělství Miroslav Toman mladší jako první náměstek v éře sociálnědemokratických ministrů Jaroslava Palase a Petra Zgarby. 

Konflikt s firmou Tomana staršího

Jak to souvisí se Strakonicemi? Strakonická radnice loni definitivně zamítla stavbu malé vodní elektrárny na řece Otavě. V blízkosti hradu, národní památky ze 13. století, ji chtěla vybudovat za 55 milionů korun společnost Landreal, ovládaná právě Miroslavem Tomanem starším. Vedení města proti této kontroverzní stavbě od počátku protestovalo a podnikalo právní kroky k jejímu zastavení.

Stavba měla sice parametry malé vodní elektrárny, ale ve skutečnosti by se jednalo o rozsáhlý technologický projekt s negativním vlivem na okolní přírodu a na odpočinkovou a klidovou zónu poblíž hradu.

Hrdlička se proto domnívá, že se měl nechat soudce Zdeněk Strnad z případu vyloučit kvůli podezření z konfliktu zájmů. Svoje pochybnosti doložil průběhem soudního líčení, kdy čelil nestandardně přísným reakcím a otázkám. 

Jednostranný přístup soudce

Podobně reagoval ve svém odlišném stanovisku ústavní soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk, který byl svými dvěma kolegy v senátu přehlasován. „Přístup soudce Strnada k hodnocení důkazů byl poněkud jednostranný, částečně spekulativní, řekl bych až mravokárný,“ uvedl.

Podle jeho názoru krajský soud dostatečně neprokázal protiprávnost volební kampaně, a proto bylo jeho rozhodnutí o zrušení voleb nedostatečně odůvodněné. 

„Krajský soud by se v dalším řízení měl otázkou protiprávnosti volební kampaně znovu zabývat, neboť následné zpochybňování výsledků voleb bez řádného prokázání závažných volebních vad hrozí podrýváním demokratické legitimity zvolených zastupitelských orgánů a aktů, které přijímají,“ apeluje Fenyk ve svém disentním stanovisku. 

Neobvyklé situaci ve Strakonicích se loni na podzim věnoval deník Mladá fronta DNES. Současný ministr zemědělství Miroslav Toman si prý na Zdeňka Strnada nevzpomíná, ale nevylučuje, že se s ním scházel z pracovních důvodů. Soudce Strnad pochybnosti o možném konfliktu zájmů kvůli jeho působení na ministerstvu označil za spekulace.

Odpovědi na konkrétní otázky, zda se zná osobně s ministrem Tomanem, zda může vyloučit svou zaujatost a zda nezvažoval vyloučit se z rozhodování o neplatnosti voleb, však nechal bez odezvy. Udělal by lépe. Stále se tak nemůže se vyhnout podezření, zda neoplatil městu úder za zrušený projekt firmy, kterou ovládá Tomanův klan.

Vlivný soudce podezřelý z podjatosti

V profesní kariéře Zdeňka Strnada je podobných karambolů víc. Soudce, který má ambice stát se předsedou českobudějovického čelí také vážnému podezření z podjatosti a možného porušení zákona. Nevyloučil se z rozhodování o návrhu na insolvenční řízení s firmou, která v té době stavěla jeho rodinný dům.

Podle vyjádření renomovaných právníků řeší judikatura podjatost soudce a jeho následné vyloučení z projednávání věci poměrně košatě. „Existuje bezpočet rozhodnutí Ústavního soudu, i Nejvyššího soudu ČR, které se touto otázkou zabývají. Ústavní soud jasně judikoval, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti,“ tvrdí advokát JUDr. František Vyskočil.