Ilustrační foto FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ústavní soud ve středu zamítl ústavní stížnost opozičního hnutí ANO a návrh na zrušení zkrácené valorizace důchodů. Zákonná úprava tak zůstává v platnosti a důchodci si po dnešku finančně nepolepší. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“. Podle Ústavního soudu existovaly mimořádné okolnosti. Odlišná stanoviska uplatnili 3 soudci z 15, a to původní zpravodaj Jan Svatoň, Josef Fiala a Pavel Šámal . Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Výrok oznámil předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění pak přečetl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který po opakovaných poradách ústavních soudců nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně.
Šimíček zdůvodnil, proč vláda v souvislosti s vysokou inflací, která ovlivnila povinnou valorizaci, podle Ústavního soudu neporušila svou právní povinnost. Podotkl, že mohla mnohem lépe a zodpovědněji pracovat s predikcemi. Inflace přesáhla zákonných 5 procent v lednu 2023, přičemž Český statistický úřad zveřejnil informaci 10. února.
Co se týče možnosti přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, Šimíček uvedl, že nelze přehlížet, že se ho vláda pokusila schválit v prvním čtení. Předsedové poslaneckých klubů se na tom shodli, ale opozice ovšem tento postup zablokovali, když zaujali postoj, že pokud se k tomuto řešení přistoupí, využijí svého práva veta. Vyhlášení stavu legislativní nouze tedy v tomto případě nebylo protiústavní. Existovaly mimořádné okolnosti a opozice měla možnost se vyjádřit.
Šimíček dal za pravdu Aleně Schillerové (ANO), podle které má mít opozice možnost vládu kontrolovat a připomněl, že schůze poslanecké sněmovny tehdy trvala více než 95 hodin, přičemž předseda SPD Tomio Okamura hovořil déle než 7 hodin a předseda hnutí ANO Andrej Babiš déle než 3 hodiny. „Jednotliví poslanci měli dostatek času se k návrhu zákona vyjádřit,“ zhodnotil tedy s tím, že výstupy opozice měly obstrukční charakter. Opozice podle něj nevyužila svou možnost kvalifikovaně se vyjádřit.
Námitku retroaktivity Ústavní soud také zamítl. O pravou retroaktivitu by podle Šimíčka šlo v případě, pokud by vláda vybírala důchody zpět. V tomto případě ovšem ke snížení mimořádné valorizace došlo před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Vláda tedy rozhodovala o důchodech budoucích. „Samotné určení měsíce, od něhož se odvozuje následně stanovené mimořádné zvýšení důchodů, totiž ještě nepředstavuje vznik právního nároku na jeho výplatu. Tento nárok vzniká teprve splatností konkrétní dávky,“ uvádí tisková správa o rozhodnutí.
„Zákonodárce změnil právní úpravu ještě předtím, než příjemcům důchodů vznikl subjektivní veřejnoprávní nárok na výplatu vyšší měsíční výše důchodu, a to s určitým předstihem, přičemž jak původní, tak i nový nárok vznikl až v červnu roku 2023,“ řekl Šimíček a uznal, že v určité míře došlo k zásahu do legitimního očekávání příjemců důchodů, ale pouze v krátkém období.
Šimíček řekl, že stabilita a vyrovnanost státního rozpočtu a veřejných financí jsou především právní povinností vlády, a ne pouze jejím politickým cílem. Ústavní soud tento postup tedy vnímá jako konsolidaci veřejných financí, které jsou v zájmu především sociálně slabších a zranitelných osob. „Právě ty jsou do značné míry závislé na pomoci ze státního rozpočtu,“ dodal Šimíček.
„Ústavní soud dodává, že velmi intenzivně vnímá nelehkou situaci, v níž se aktuálně nacházejí někteří příjemci důchodů jako zranitelné osoby. Současně si je Ústavní soud vědom specifik skladby životních nákladů důchodců a intenzivního dopadu inflace právě na ně,“ uvedl Šimíček na závěr a vyzval k mezigenerační solidaritě. Systém by měl být podle něj spravedlivý a vyvážený i v budoucnosti.
„Je dobře, že Ústavní soud odmítl opoziční návrh na zrušení úpravy mimořádných valorizací penzí,“ okomentoval verdikt premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že je rád, že argumenty jeho vlády před Ústavním soudem obstály. „Je to důležité pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity v naší zemi,“ dodal.
Ústavní soudci se návrhem zabývali na více než deseti uzavřených jednáních pléna, tedy sboru všech 15 soudců a soudkyň. Svolali také veřejné ústní jednání, první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dotazy soudců před 14 dny směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.
Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Vláda to zdůvodňovala hlavně rozpočtovou odpovědností, jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Poslanci ANO, za které k soudu přišla bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se domnívali, že vláda zasáhla do práv důchodců. Kvůli inflaci prý měli nárok na výraznější růst penzí. Navíc podle ANO vládní většina zneužila stav legislativní nouze.
