Ačkoli nová vláda měla být sestavena už před čtrnácti dny, Andrej Babiš si místo řešení politických problémů vzal dovolenou a odjel k moři. Jak víme, sestavování kabinetu se zadrhlo zejména kvůli jménu Filipa Turka a jeho rasistickým, homofobním a sexistickým názorům. Vlna nevole se zvedla také proti dalším uvažovaným ministrům za Motoristy, ať už jde o Petra Macinku na postu ministra životního prostředí, nebo spolupracovníka StB Otu Klempíře na funkci ministra kultury. Naproti tomu jména kandidátů na ministra obrany za SPD prošla prakticky bez protestů. 

Už jsme psali o nominantovi na post ministra zemědělství Martinu Šebestyánovi, který má blízké vazby k Agrofertu. Stranou ale zůstala další jména SPD pro klíčový resort obrany. Momentálně se mluví o dvou kandidátech: generálovi Jaromíru Zůnovi a Jiřím Hynkovi, předsedovi Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Hynek je bývalý nevýrazný prezidentský kandidát, který se po neúspěchu v prezidentských volbách pokusil v politice prorazit ještě jednou – v roce 2021 kandidoval do sněmovny za hnutí Přísaha Róberta Šlachty. Působil jako pražský lídr, ale strana nepřekročila hranici 5 procent a zůstala za parlamentními branami.

Hynkovy názory jsou díky jeho četným vystoupením v médiích vcelku dobře známé: kritika Evropské unie, zachování národní suverenity, „ochrana tradičních hodnot“, posílení obranyschopnosti státu a podpora domácího obranného průmyslu. To, co bylo v minulosti vnímáno jako lobbing šéfa asociace obranného průmyslu, tedy zvyšování výdajů na obranu a podpora domácích zbrojařů, zní v dnešní mezinárodní situaci přijatelně a logicky.

Dále čtěte

Nad nominací ministra zemědělství za SPD se vznáší stín Agrofertu. Jde přitom o miliardové dotace 

KOMENTÁŘ / Zatímco kolem jména Filipa Turka, kandidáta Motoristů na post ministra zahraničních věcí, panuje napětí, spolupráce mezi SPD a…

Komunista v jednadvaceti letech

Zůna je naproti tomu z veřejného pohledu spíše nepopsaným listem. Prošel západním výcvikem, zastával významné velitelské a diplomatické funkce, ale část jeho kariéry zůstává zcela utajená. Ministryně obrany Jana Černochová deníku FORUM 24 prozradila, že byl kandidátem Miloše Zemana na post šéfa generálního štábu, ale ona se postavila proti, což nakonec vedlo k tomu, že do čela armády byl jmenován Karel Řehka.

Zajímavá je však kapitola Zůnovy minulosti, kterou až dosud nikdo neotevřel. V jeho životopisech o ní nenajdeme ani zmínku, ale lze se poučit v archivech. V archivu bezpečnostních složek (ABS) se dochoval spis o jeho zájmu působit v osmdesátých letech ve vojenské zpravodajské službě čili rozvědce. Spis „kandidáta“ obsahuje zhruba třicet stran a dokládá Zůnův vzorný kádrový původ, loajalitu ke komunistickému režimu a členství v KSČ od roku 1981, tedy vstoupil v pouhých 21 letech. Ve svém motivačním dopise píše, že v letech 1983-84 vykonával funkci předsedy základní organizace KSČ. Tato skutečnost dnes v jeho oficiálním životopise chybí.

Minulost zalitá sluncem

V roce 1985 byl na vlastní žádost vyslán na tříletý kurz arabského jazyka, který ukončil v roce 1988 zkouškou. Právě tahle kvalifikace byla jedním z předpokladů pro přijetí do postgraduálního studia Správy vojenské rozvědky Generálního štábu Československé lidové armády, jak se oficiálně za socialismu rozvědka jmenovala. Podle badatele z ÚSTR Daniela Povolného, kterému jsme spis ukázali, vypadal Jaromír Zůna jako velmi vhodný kandidát. Hýřil aktivitou v SSM, byl výborný student, měl aktivní rodiče s členstvím v komunistické straně atd.: „Všechno to vypadalo růžově a zalité sluncem, ale není jasné, proč se nakonec do té rozvědky nedostal. Píše se tam, že měl ještě projít nějakými testy, a není jasné, zda se to nestihlo, protože přišel pád režimu v roce 1989, nebo tam byl nějaký jiný důvod.“

Jaromír Zůna sám na otázky ohledně své minulosti příliš sdílný nebyl. Na dotaz, zda působil ve zpravodajské službě generálního štábu, řekl: „Ne, nikdy.“ Ale pravdou je, že působit chtěl – jeho spis o tom svědčí. Po dalších dotazech na svou skrytou minulost položil telefon. Ohledně toho, zda by přijal nabídku stát se ministrem obrany v budoucí vládě, řekl: „Pokud bych byl osloven, tak bych tu výzvu přijal.“ 

Dále čtěte

Jednání o vládě pokračují. Motoristé mají několik nominantů na každé ministerstvo, tvrdí Turek

Motoristé mají několik nominantů na každé ministerstvo, ale u některých je to jasnější, u některých ne. Novinářům to v pátek…

Jen pro srovnání: Tomio Okamura prezidentu Petru Pavlovi vyčítal, že byl kariérní komunista a člen vojenské rozvědky. Jaromír Zůna mu ovšem nevadí; absolvoval za komunismu Vojenské gymnázium v Opavě a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Po pádu režimu prošel řadou zahraničních kurzů, například kurz pozorovatelů OSN (1993), kurz v Kanadě (1993-1994), další vojenské vzdělávání ve Spojených státech. Pracoval jako zástupce náčelníka generálního štábu a v lednu 2023 byl jmenován vojenským přidělencem na české ambasádě v Pekingu. Dosáhl vojenské hodnosti generálporučík.