Žádná sleva není zadarmo. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje nižší přímé daně zaměstnancům a úlevy živnostníkům, ale současně jim chce zvýšit zdravotní odvody stejně jako firmám. Pokud vláda tyto plány schválí, mohou být celkové odvody státu dokonce vyšší než dnes.
Schillerovou těší, že EET podporují významní podnikatelé. Koho má na mysli?
číst článek »Ministryně financí ambiciózně oznamuje, že chce v rámci daňové reformy snížit přímé daně zaměstnancům více, než původně očekávala. Chystá prý i úlevy drobným živnostníkům, kterým umožní platit paušální daň zahrnující všechny odvody (daně, sociální a zdravotní pojistné) výměnou za to, že se nezapojí do EET. Tyto zdánlivě bohulibé plány však mají jeden podstatný háček. Jak dnes vychází najevo, Schillerová chce současně výrazně zvýšit platby zdravotního pojistného.
Ambiciózní plány
„Chtěla bych, aby ta daňová zátěž byla mnohem nižší, než jsme zamýšleli, ale chci to spojit kompletně s reformou veřejného zdravotního pojištění,“ uvedla ministryně Schillerová, když v obecné rovině komentovala plány související s o rok odloženým zrušením superhrubé mzdy.
Počátkem února ji podpořil i premiér Andrej Babiš. „Přijdeme s celkem zajímavým řešením, které bude ještě významnější snížení daní, než jsme si původně mysleli,“ prohlásil. Co si pod touto reformou vládní politici ANO představují?
Stát by podle představ Schillerové přestal platit zdravotní pojištění za nevýdělečné státní pojištěnce jako dosud, tedy za seniory, děti, nezaměstnané nebo vězně. Současně by se ovšem zvedly zdravotní odvody zaměstnanců, firem i živnostníků. Nejde přitom o malou částku, která se navíc každý rok navyšuje o několik miliard korun.
Vybrat navíc přes 70 miliard?
Situace je dnes taková, že zdravotní pojišťovny vyberou na zdravotním pojištění celkem 323 miliard korun. 250 miliard z této částky do systému vloží zaměstnanci, firmy a živnostníci, zbytek dodá stát. Letos dosáhnou náklady na státní pojištěnce 73 miliard korun. Tvoří přitom 60 procent všech obyvatel země, jejich celkový počet dosahuje 5,9 milionu.
Jednání mezi zástupci rezortů financí a zdravotnictví o zrušení plateb za státní pojištěnce, jejichž výpadek by pokrylo zvýšení zdravotního pojistného, potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozhovoru pro Českou televizi.
„Návrh ministerstva financí je nyní předmětem jednání na expertní úrovni. Je nutné, aby zdravotnictví mělo zajištěné, že zdroje veřejného zdravotního pojištění budou růst,“ uvedl Vojtěch. I když pohledu Schillerové rozumí, sám zatím preferuje automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, které považuje za stabilnější.
Bezedný systém
To ovšem na druhou stranu znamená pokračovat v nalévání peněz do „bezedného“ systému, aniž by se vláda zmohla na skutečnou reformu podfinancovaného zdravotnictví. Náklady na něj přitom musí logicky růst kvůli demografickému vývoji, prodlužování délky života a stále kvalitnějším léčebným postupům.
Co by to znamenalo, kdyby plány ministryně Schillerové ve vládě prošly? Zatím nejsou známy žádné parametry ani avizovaného snížení daní, ani oné „reformy“ veřejného zdravotního pojištění. Pokud by současný objem 73 miliard korun neplatil stát, musely by se sazby zdravotního pojištění zvýšit zaměstnancům ze současných 13,5 procenta na 17 procent hrubé mzdy, částečně placených zaměstnavateli.
Diskusi s ministerskými úředníky o růstu zdravotních odvodů pro živnostníky přiznal předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, který je považován za trojského koně vlády mezi malými podnikateli. Už jen tím, že od počátku podporoval zavedení EET a nebránil zavedení dalších kroků zvyšujících byrokracii v podnikání, včetně drakonických sankcí.
Utajená „blbost“
Tato „revoluce“ vyvolala už dnes drtivý odpor opozice a expertů zabývajících se zdravotnictvím. Nelíbí se jim, že se tyto změny připravují už nějaký čas v utajení, přitom by se jednalo o zásadní zásah do systému veřejného pojištění. Jaké k němu mají další výhrady?
Fakticky by došlo ke zvýšení celkové odvodové zátěže a nákladů práce, které jsou už dnes jedny z nejvyšších v Evropě. Takový systém je nestabilní, jelikož jej může rozkolísat hospodářská krize, která by vedla ke snížení výběru pojistného.
Schillerová zcela pomíjí, že by se opět a zdaleka nikoli poprvé zvedly náklady zaměstnavatelů, což by mohlo podvázat jejich rozvoj a ekonomický růst. Nejradikálnější odpůrci považují nápad Schillerové za „blbost“ a diví se, že jej vláda vůbec zcela vážně projednává. Je to podle nich jen improvizovaná a nepromyšlená snaha ušetřit peníze poté, co se vládní koalice dostává do finančních problémů s vlastní antireformní a rozhazovačnou politikou.
Vládní bezradnost
Vlády s účastí ANO se do současných potíží do jisté míry vmanévrovaly samy. Předchozí Sobotkův kabinet zrušil poplatky u lékaře v řádu desítek korun, které plnily svoji regulační funkci a šetřily miliardy korun ročně.
Babišova vláda zase zrušila karenční dobu, běžnou ve většině vyspělých evropských zemí, tedy neplacení náhrady mzdy za první tři dny nemoci. Tento populistický krok povede nejen ke zvýšeným nákladům zaměstnavatelů, ale i k navýšení krátkodobé nemocnosti a tudíž čerpání lékařské péče. To jsou další miliardy navíc ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Jak šetří Babišův kabinet? Státních úředníků nebude míň, ale o 133 víc
číst článek »Problém českého zdravotnictví spočívá i v tom, že má jednu z nejnižších spoluúčastí pacientů v Evropě vůbec, například dvojnásobně nižší než ve vyspělém Švýcarsku, a výše uvedenými zásahy se naopak ještě snižuje. Navýšení soukromých zdrojů ve zdravotnictví doporučuje i Mezinárodní měnový fond. Loni upozornil, že Česká republika bude stále více čelit tlaku stárnoucí populace a zvýšení podílu spoluúčasti pacientů je nezbytné. Za hospodárné považuje mimo jiné znovuzavedení poplatků u lékaře.
Jenže Babišova vláda se rozhodla, že spoluúčast pacientů zvyšovat nebude. Z tohoto podhoubí vyplývají plány ministryně Aleny Schillerové ždímat daňové poplatníky a firmy výrazným plošným zvyšováním zdravotního pojištění.
Znepokojující úvahy
Experti ministerstev financí a zdravotnictví mají dodat propočty do měsíce. Opatrnější je najednou i premiér Babiš. „Řešíme to interně, není to k zveřejňování. Je to v rámci našich snah naplnit naše přísliby snižovat daně. Jsme v rovině úvah a nemá to jiné obrysy, takže já to tady ani nechci komentovat,“ řekl po posledním jednání vlády.
Už jen samotné úvahy tohoto typu však vzbuzují velké znepokojení a další vážné zamyšlení nad kompetentností „odborníků“ vlády Andreje Babiše.
