Útok na Tchaj-wan? Za pět let by mohla být Čína připravena, odhaduje expertka

Čínský prezident Si Ťin-pching (AdobeStock)

Čínský prezident Si Ťin-pching | FOTO: AdobeStock

Čína by mohla být připravena k útoku na Tchaj-wan za pět let, řekla v rozhovoru pro deník FORUM 24 výzkumná pracovnice Ústavu pro mezinárodní vztahy Alica Kizeková. Podle ní ale záleží na tom, jestli se u moci udrží čínský prezident Si Ťin-pching a v jakém stádiu budou vztahy komunistické země s Ruskem.

Čína, s ohledem na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, zahájila v okolí ostrova vojenské cvičení. Tchaj-wan zároveň posílil bojovou pohotovost. Hrozí nějaké větší vyostření situace, nebo vojenský konflikt?

Vojenský konflikt neočekávám. Očekávám sankce, které už Čína na Tchaj-wan uvalila. Je možné, že je bude stupňovat. Zatím jsou to sankce v potravinářském průmyslu, dovozu písku a sankcionovali také tchajwanské firmy. To je první krok. 

()

Vojenské projevy budou spíše zastrašováním a ukázkou, čeho všeho je Čína schopna dosáhnout. Proběhly také kybernetické útoky. Nějaký čas byly na Tchaj-wanu mimo provoz oficiální stránky. Myslím si, že Čína ukazuje, co všechno by dokázala rychle vytvořit v reakci na takové návštěvy. V tomto stádiu není úplně připravená na dopady vojenského útoku. Takové sebevědomí tam ještě úplně není. Prezident Si je teď ve stádiu, kdy chce být znovu zvolený, takže i to je důležité, aby si upevnil svoji pozici. Něco drastičtějšího můžeme očekávat za pár let. To nevylučuji. V tomto momentě si to ale nemyslím. 

Proč vlastně ta návštěva Tchaj-wanu Číně tak vadí?

Protože dává určitou váhu pozici Tchaj-wanu jako samostatného státu. Existují dohody, kdy Tchaj-wan může ekonomicky, kulturně, ve vzdělávání, ve výzkumu navazovat vztahy, ale na vládní úrovni je to problém. Zatím to jsou parlamentní návštěvy, to se stalo i v České republice, není to návštěva například amerického prezidenta. Už i toto je ale důležitý krok, protože když Pelosiová nejede do Číny a jede na Tchaj-wan, tak ukazuje její preference, koho a jaký systém řízení státu podporuje. Dost vyzdvihovala porušování lidských práv v Číně a na druhé straně podporuje model vládnutí na Tchaj-wanu. To všechno komunistické straně v Číně a vedení Číny vadí.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijian řekl, že by to znamenalo hrubé vměšování do čínských vnitřních záležitostí, vážné narušení čínské suverenity a svévolné pošlapávání principu jedné Číny. Má pravdu, nebo to tak vnímá pouze Čína?

Těžko se mi komentuje, kde jsou ty hranice. Pošlapání jednoty by bylo hlavně v tom, kdyby tam přijela a prohlásila, že podporuje nezávislost Tchaj-wanu. Myslím si, že to by do velké míry porušilo dohody. USA má na svých webových stránkách stále vyvěšené oznámení, že podporuje politiku jedné Číny. Biden o tom v rozhovoru ubezpečil prezidenta Si, ale Amerika se dostala do roviny, kdy se to těžko odděluje. 

Myslím si, že demokratická vláda si řekla, že bude ostřejší a bude více projevovat podporu Tchaj-wanu. Připadá mi, že se přes Pelosiovou posouvá legislativní část a část poradců na stranu větší podpory Tchaj-wanu. Neřekla bych, že to narušuje celistvost Číny. 

Připomíná se návštěva z roku 1997, kdy tam byl republikánský kongresman Gingrich, který řekl, že Čína reagovala stejně, stejnými hrozbami, a dospěli k dohodě, že navštíví Tchaj-wan za podmínky, že pojede i do jiné země. Jel z Číny do Japonska a potom na Tchaj-wan. Pelosiová jela také do Singapuru a měla dohodnuté setkání v Malajsii, dále jede do Japonska, Jižní Koreje, takže Tchaj-wan je jednou ze zemí během její cesty. 

(Týdeník FORUM)

Spojené státy tam dodávají zbraně, podporují demokratický systém, takže si myslím, že z tohoto pohledu je to něco, co mají dlouhodobě nastavené. Je důležité, jak to Číně vysvětlí. Nemyslím si ale, že by to porušovalo politiku jedné Číny.

Experti tvrdí, že je to nejodvážnější diplomatický krok USA od konce studené války. Souhlasíte s nimi?

Je to určitě nejasertivnější gesto, které Spojené státy projevily i ze symbolického úhlu pohledu. Odděluji to, že Pelosiová má tendenci takto reagovat. Od 90. let protestovala proti čínskému porušování lidských práv. Ona dělá taková velká gesta dlouhodobě. Ne všichni se s ní ale v minulosti ztotožňovali. Bush bojkotoval její legislativu a Clinton se od toho také vzdaloval. 

Momentálně si myslím, že Biden byl také asertivnější a řekl, že by nějakým způsobem na napadení Tchaj-wanu reagovali, ale ne všichni jeho poradci se s tím ztotožňují. Určitě je to nejasertivnější gesto, určitě je to největší projev podpory od konce studené války, ale dívala bych se na to i v tom kontextu, co s tím budou dělat dál. Toto se stalo, ale neočekávám, že se to nějak vystupňuje. Region není na konflikt USA a Číny připravený.

Poškodí návštěva americko-čínské vztahy?

Určitě to bude další krok, kdy Čína musí reagovat. Samozřejmě, že bude reagovat v médiích a na sociálních sítích představitelů. Už se vůči tomu kriticky vyjadřují. Mluví o dvojitých standardech, kdy si Čína nedovolí návštěvy teritorií, která by byla citlivá pro USA. Začne taková slovní válka, kdy budou vytahovat příklady, budou to kritizovat. V tom už Čínu podporuje Rusko. 

Co se týká ekonomických dohod, tak si myslím, že tam jsou nedořešené otázky. USA přišly s novým ekonomickým projektem Indopacifický hospodářský rámec, který má být konkurenční čínským projektům, nebo Komplexní a progresivní dohodě pro asijsko-pacifickou oblast, kterou například podporuje Austrálie, Japonsko a Singapur, takže momentálně je ta situace velmi komplikovaná. Spojené státy musí vysvětlovat svoji pozici i partnerským státům.

Ruský prezident Vladimir Putin a srbský prezident Aleksandar Vučić (Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons)

O útoku Číny na Tchaj-wan se ale už mluví poměrně dlouho a často. Jaká je budoucnost Tchaj-wanu?

To se mi těžko predikuje, nevěděli jsme to například ani o Československu. Myslím si, že proces k suverenitě Tchaj-wanu vede, ale může být zpomalený tím, že Čína začne podporovat kandidáty, kteří nepodporují nezávislost, a ovlivňovat volební systém. 

Ve společnosti jsou teď dva silné proudy. Jeden by chtěl zachovat status quo a druhý by chtěl nezávislost. Není tam podpora toho, aby se Tchaj-wan s Čínou sjednotil. To, co by Čína ideálně chtěla, podporu na Tchaj-wanu nemá. Momentálně je ale rozdělená společnost na dva tábory. 

Co se týká vojenského konfliktu, tak jsem viděla predikce, že v roce 2027 by Čína mohla být sebevědomá a připravená zaútočit tak, že by měla všechny operační systémy a scénáře pokryté. Jiné státy jsou teď oslabené. Austrálie si chce vybudovat ponorkový systém, který nemá, Tchaj-wan stále čeká na dodávky F-16 a komponentů na raketový systém Patriot. Čína se bude připravovat, ale zároveň budou státy, které se budou snažit zabránit vojenské reakci. 

Můj odhad je, že za pět let by mohla být Čína připravena, ale záleží na tom, jestli se u moci udrží čínský prezident a v jakém stádiu budou vztahy s Ruskem. Můžou si navzájem nastavit spolupráci tak, aby nedošlo k překvapením. Vidíme, že Rusko má stále podporu některých států a efekt sankcí se snižuje. Čína je opatrná, pozoruje, jak se vyvíjí válka na Ukrajině, a učí se, aby neudělala stejné chyby.

Jak se k ruské agresi na Ukrajině staví Čína?

Čína nemá ráda, když Rusko destabilizuje region. Bylo to vidět, když jsem dělala rozhovory v Číně v době, kdy Rusko napadlo Gruzii. V té době jsem si dělala doktorát a měla jsem možnost bavit se s čínskými generály a tehdy měli pocit, že Rusko destabilizuje region. Místo toho, aby se Rusové soustředili pouze na některé oblasti, tak válku rozšířili na celou Ukrajinu a udělali z toho globální věc, což není dobré pro čínské aktivity, protože používali Ukrajinu jako tranzitní místo. Měli dohodnuté projekty, Huawei tam měl budovat 5G síť, chtěli tam budovat linku metra v Kyjevě nebo rozvíjet přístav v Mariupolu. Pro ně to byly výhodné alternativy. Stejně tak vytvořili plynovody ve střední Asii, které šly mimo Rusko. 

Historik a hungarista Andrej Tóth ()

Tvrdím, že Číně válka nevyhovuje, ale podporuje Rusko v kritice NATO a západních států. Když jsem se dívala na průzkumy účtů na twitteru a facebooku čínských diplomatů, tak nejvíce zveřejňovali prohlášení prezidenta a vládních představitelů, ale na druhém místě byla kritika NATO a západního světa kvůli rozšiřování se a vytváření nějakých představ o fungování světa. V tomto Rusko podporují, ale dlouhodobá válka jim nevyhovuje, protože mezi Ruskem a Čínou není velká důvěra a je to partnerství, které je výhodné, ale není to aliance, která by měla pevné základy. 

Nemyslím si, že by Čína šla do konfliktu automaticky na straně Ruska. Snažila by se spíše vyvažovat, a to teď v podstatě dělá. Číňané nemají rádi, když je druhý stát nevyzpytatelný a když nemají kontrolu. Čína má plán, který je dlouhodobý, a vyhýbají se krátkodobým reakcím, jaké dělají Rusové, kteří bez plánu destabilizují situaci.

Takže nějaká vojenská spolupráce nebo dodávky čínských zbraní pro Rusko nehrozí?

Spíše si myslím, že Čína bude s Ruskem vojensky cvičit. Vojenská cvičení už probíhají v rámci organizace šanghajské spolupráce od roku 2001. Velmi silná vojenská cvičení probíhala od roku 2005. Ve cvičení nemají problém, protože si Čína testuje své zbraně a scénáře, což jim vyhovuje. To všechno chtějí dělat a budou v tom pokračovat. 

Problém je v tom, že Rusové prodávají zbraně Indii, což Číně vadí. Indie a Čína jsou si kvůli pohraničním oblastem navzájem znepřátelené. Rusové mají v Indii podporu, takže si myslím, že otevřeně by Čína Rusko vojensky nepodpořila. Spíše to bude verbální podpora, ale nedovedu si představit, že by to Čína dělala otevřeně.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]