
Rozzlobená švédská eko-misionářka Greta Thunberg na klimatickém summitu OSN v New Yorku (23. 9. 2019) FOTO: ČTK/PA/Jason DeCrow
FOTO: ČTK/PA/Jason DeCrow

Švédská aktivistka Greta Thunbergová je obžalována za účast na protestech proti Izraeli u Královského technologického institutu ve Stockholmu (KTH) loni na konci května. Podle obžaloby Thunbergová křičela, dělala hluk, bušila do oken a neuposlechla policii, informoval v úterý deník Expressen.
U KTH se 29. května 2024 sešlo asi 20 protestujících, kteří skandovali hesla na podporu Palestiny. Na místo brzy dorazila policie, protože shromáždění nebylo povolené.
Někteří z protestujících měli na sobě masky, měli „křičet a ječet“, jak v souvislosti s incidentem napsala policie na svých internetových stránkách. Téměř všechny demonstranty policie na místě zadržela. Sedm z nich včetně Thunbergové je nyní stíháno za neuposlechnutí výzvy policie.
Demonstranti na místě televizi SVT sdělili, že protestují proti izraelskému válčení v Gaze, a to v souvislosti s návštěvou předsedkyně Křesťanských demokratů a místopředsedkyně vlády Ebby Buschové ve škole.
Na sociálních sítích Švédové stíhání aktivistky vítají. „Už dávno měla být pod zámkem.“ „Už není dítě. Za opakovaný zločin má jít do vězení.“ „Jde to s ní z kopce. Asi byla velká chyba místo školy stávkovat.“
Veřejné mínění ve Švédsku není Thunbergové nakloněno kvůli jejím excesům během klimatických protestů, a zejména kvůli jejímu angažmá ve prospěch Palestiny po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.
Loni v říjnu poslanci německé CDU/CSU přišli s požadavkem zakázat Thunbergové kvůli jejím protižidovským postojům vstup do země. „Každý, kdo sem přijíždí agitovat proti Izraeli a očerňovat naši policii, nemá v Německu co dělat,“ řekl deníku Bild mluvčí parlamentní frakce CDU/CSU pro vnitřní politiku Alexander Throm. „Myslím, že je nejen vhodné, ale dokonce nutné, aby spolkový ministr vnitra vydal této antisemitce do budoucna zákaz vstupu,“ dodal.
Není to poprvé, co Thunbergová čelí obžalobě. Soud v Malmö jí v červenci 2023 udělil pokutu za to, že během blokády ropného terminálu neuposlechla příkaz policie opustit místo. Loni v květnu byla odsouzena k denní pokutě ve výši zhruba 110 korun po dobu 120 dní za to, že v březnu dvakrát s dalšími aktivisty blokovala vchod do švédského parlamentu. Policie je musela z místa odnést. V minulosti byla již dvakrát odsouzena k denním pokutám za stejný delikt.