Původně osmdesátitisícový Bachmut byl během dlouhotrvajících bojů takřka kompletně zničen FOTO: Wikimedia Commons / volné dílo
FOTO: Wikimedia Commons / volné dílo
Navzdory prohlášení Jevgenije Prigožina o úplném „ dobytí“ Bachhmutu pokračují ukrajinské jednotky v boji o některé části města. Agresoři však od srpna, kdy bitva začala, dokázali celé město takřka kompletně zničit. I proto, že se bitva pravděpodobně chýlí ke konci, začínají vojenští analytici situaci hodnotit.
Prigožinovo prohlášení, které bylo jen dalším v řadě, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu v Hirošimě popřel, zároveň však zmínil, že město je totálně v troskách. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová pak potvrdila, že ukrajinské jednotky jsou ve městě stále přítomné a mají pod kontrolou některé pozemky na jihozápadě města.
Plukovník Roman Kostenko, tajemník ukrajinského výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajskou činnost Nejvyšší rady Ukrajiny, v rozhovoru pro Radio NV vyzval Ukrajince, aby situaci chápali realisticky. „Centrum Bachmutu je většinou pod kontrolou Ruské federace. Pokud jsme někde na periferii, tak to nesvědčí o ovládání. Svědčí to jen o tom, že jsme ještě zcela neopustili město,“ zdůraznil Kostenko.
Zahraniční analytici pak situaci okolo Bachmutu shrnují do několika bodů, v nichž hodnotí, co které z bojujících stran bitva přinesla a co výsledky bojů znamenají pro průběh celé války.
Není to žádná výhoda
Ani úplné dobytí Bachhmutu nepřinese Rusům taktické, ani žádné jiné operační výhody. Pokud se podaří dobýt poslední čtvrti trosek kdysi osmdesátitisícového města, bude to čistě symbolické vítězství, uvedli analytici Institutu pro studium války ISW. Jeho experti jsou přesvědčeni, že obsazení celého města „nedává ruským silám přístup do operačně důležitého terénu pro pokračování útočných operací a neposkytuje jim žádnou zvlášť silnou pozici k obraně proti případným ukrajinským protiútokům“.
Z pohledu Ukrajiny splnila dlouhá obrana Bachmutu minimálně tři důležité cíle. Rusové nemohli prolomit ukrajinskou obranu, zničit bojové formace a obklíčit město, nebo donutit jednotky ozbrojených sil k ústupu. Zároveň se podařilo silně vyčerpat ruské jednotky, které na Bachmut útočily, a to tak, že některé přestaly být schopné bojového nasazení. Americký prezident Joe Biden hovořil o tom, že okupanti zde ztratili až 100 000 vojáků. Za třetí Bachmut na sebe vázal po dlouhou dobu pozornost ruského velení, a tak měly další ukrajinské jednotky dostatek času na výcvik v zahraničí a na přípravu protiofenzivy. Díky tomu se v následujících akcích podaří podle ukrajinského velení snížit vlastní ztráty na minimum.
Míří zálohy do pasti?
Ukrajinská armáda však převzala v posledních dnech iniciativu na křídlech v okolí Bachmutu, což pro Rusy v oblasti představuje poměrně značné riziko obklíčení. Bachmut by se tak stal jakousi pastí, ze které by nebylo možné uniknout. Proto Rusové nasazují v místě zálohy, které by jinak byly použity na jiných místech fronty. „Ruští vojáci budou pravděpodobně potřebovat další posily, aby Bachmut a jeho křídla vůbec udrželi, a to na úkor operací v jiných směrech,“ popisují situaci analytici ISW.
Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová zdůraznila, že ukrajinským silám se podařilo Bachmut „poloobklíčit“, když se zmocnily „dominantních výšin“ v okolí města. „Nepřítele vidíme shora jako na dlani. A pro nepřítele bude nemožné ovládnout ruiny města bez kontroly dominantních výšin. Zůstat ve městě bude sebevražda,“ zaznělo od ukrajinských vojáků.
Postup dále se odkládá
Vyčerpání ruských sil v Bachmutu snížilo podle expertů hrozbu dalšího postupu ve směru na Slavjansk, Kramatorsk, Kostiantynivku a další města Donbasu. „Protože ukrajinské ozbrojené síly pokračují v protiútoku na nepřátelské síly na sever, západ a jihozápad od města, zkomplikuje to v blízké budoucnosti jakýkoli další ruský postup za Bachmut,“ konstatuje ISW. Podobně to podle analytiků vypadalo v červnu a červenci 2022 po „velmi vyčerpávajících útocích pěchoty v Severodoněcku a Lysyčansku“.
Navíc další postup výrazně omezí i ohlášené stažení Prigožinových žoldáků, kteří v bojích utrpěli zdrcující ztráty, a jejich nahrazení jednotkami pravidelné armády, které „nebudou tak efektivní, protože jim chybí kázeň a motivace“.
Bachmut jako synonymum hanby
Bachmut se navíc podle expertů stal pomníkem hanby pro ruskou armádu a Pyrrhovým vítězstvím pro Putina. Ruský diktátor totiž musel oficiálně přiznat, že jeho armáda není tak schopná jako Prigožinovi wagnerovci. Analytici ISW se domnívají, že Prigožin Putina de facto přitlačil ke zdi, když neustále informoval o svých mužích a jejich boji v Bachmutu, takže nakonec Putin musel pomoc soukromých žoldáků oficiálně přiznat. Což bylo podle ISW zvláště ponižující, když ruská armáda utrpěla výrazné porážky, jako například v Charkově, Chersonu, v útoku na Kyjev a na dalších místech.
„Umíte si představit, jaká je to ostuda? Prezident teritoriálně největší země světa, obrovské co do velikosti armády, vítá pomoc organizace skládající se ze zločinců, která je v jurisdikci samotné Ruské federace i světa naprosto nezákonná,“ pokládá řečnickou otázku ISW a dodává, že i tak boje o nepříliš velké a málo důležité město trvaly devět měsíců. ISW tak připomíná, že tímto pro Rusy už definitivně neexistuje žádné obsazení Kyjeva za tři dny či Doněcké oblasti do konce března. „Smyslem jejich života se stalo obsazení okresního města,“ konstatuje ISW.
