Komunistka Kateřina Konečná na akci hnutí Stačilo! (Ostrava, 31. 3. 2025). FOTO: Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia
FOTO: Alexandr Satinský / MAFRA / Profimedia
KOMENTÁŘ / Poslaneckou sněmovnou minulý týden prošla novela trestního zákoníku, která kriminalizuje propagaci komunismu, poněvadž stejně jako nacismus usiluje o omezení lidských a občanských práv a svobod. Chybí už jen potvrzení v Senátu PČR a podpis prezidenta republiky a KSČM se bude muset přejmenovat. Soudruzi se teď zlobí, že je prý vládní strany chtějí umlčet, pravda ale je, že se už dávno sami snaží svou komunistickou orientaci zamaskovat. Blíží se přejmenování KSČM? A jaký název by této straně slušel?
Komunistická strana Čech a Moravy, tento pohrobek někdejší státostrany se zkratkou KSČ, je podivnou formací. Ačkoliv má docela silnou pozici v Moravskoslezském kraji, tak po vzoru dávných soudruhů z časů sovětsko-ruské dominance ignoruje existenci Slezska, které nemá ani ve svém názvu. Ale to je pouze drobnost. Dlouhodobým cílem českých komunistů je přece „vytvoření socialistické společnosti“, což je údajně „stěžejním prvkem její komunistické orientace“, jak hlásá stranický program.
Zkrátka čeští komunisté se nám snaží namluvit, že sice mají svou komunistickou stranu, která adoruje KSČ, Sovětský svaz a Rudou armádu, ale komunismus v České republice budovat nechtějí.
Jenže když se blíže podíváte na veřejné působení českých komunistů, tak by člověk skoro řekl, že rozhodnutí zákonodárců o zákazu propagace komunismu je pro český „kmen komančů“ darem z nebe. Ve skutečnosti jsou dnes zejména stranou nacionalistickou, xenofobní, antiekologickou, ba dokonce svého druhu konzervativní, poněvadž se snaží, podobně jako „konzervativec“ Václav Klaus, konzervovat normalizační mentalitu ustrašeného stáda řízeného státním aparátem a pod kuratelou Moskvy.
Proti antikomunistickému ustanovení v novele trestního zákoníku se hned komunisté ohradili v tiskové zprávě: „KSČM nikdo nikdy neumlčí, stejně tak hodnoty, které komunisté zastávají – hodnoty mezinárodní spolupráce, solidarity, pokroku a míru.“ Chtělo by se plakat i smát! Pokrok a mír! Aha! A proč se tedy komunisté stydí za ten svůj komunismus, proč uplácali s ostatními „národními socialisty“ hnutí Stačilo! a v jeho programu vykřikují, že kladou „důraz na tradiční levicovou politiku, národní identitu a hrdost na kulturní dědictví a historickou tradici naší země“?
Za velmi nekomunistickým „důrazem“ na národní identitu se skrývá prostoduché a velmi nebezpečné národovectví čili nacionalismus, který nemá vůbec nic společného s opravdovým vlastenectvím. České komunisty poznáme po ovoci! A tak mezitím předsedkyně KSČM Kateřina Konečná křepčila na sletu českého národoveckého spolku Svatopluk v Bratislavě, k čemuž hrál na saxofon stabilně pomýlený Felix Slováček.
Rudá Kateřina na Slovensku po boku českých a slovenských proruských nacionalistů řečnila před slovenským premiérem Robertem Ficem i někdejším českým ústavním ničitelem Milošem Zemanem. Téma akce znělo „Společně ve střední Evropě“, přičemž jako partneři českých komunistů se tu míhali zástupci Ficova Směru i Slovenské národní strany. Zvláštní parta, kterou spojuje nenávist k západní demokracii a láska k východní bažině…
Čeští komunisté by se mohli rovnou přejmenovat na nacionální či národní socialisty, poněvadž revoluční internacionalismus je jim už dávno cizí. Zároveň trpí i jakousi verzí stockholmského syndromu, poněvadž se stále cítí být osudově spojeni s Moskvou. Jenže ta dnes nezastřeně a bez sovětského kabátu rozvíjí ty nejbrutálnější tradice ruského imperialismu a kolonialismu. Rusko vede genocidní válku proti Ukrajině a čeští komunisté volají po „míru“, který by znamenal ukrajinskou i evropskou kapitulaci před ruskou agresivitou. Hlavně se nebránit svíravé ruské náruči, to je ta jejich „národní identita“ páchnoucí slovanstvím a lacinou vodkou…
Zkrátka, už to stačilo! Věřím, že čeští komunisté nebudou litovat přejmenování, odvážně odhodí vyčichlou značku KSČM a hrdě přijmou přiléhavější název, který lépe vystihuje jejich orientaci. Co třeba Strana proruských nacionalistů a kolaborantů?