Jenom velice naivní člověk by mohl vložit osud české demokracie do rukou Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Přesahuje to nejen jeho možnosti a osobní vlastnosti, nýbrž i jeho kompetence, na něž se může odvolávat, když nemůže či nechce veřejnosti nic podstatného říct. Jeho mlhavé sdělení o pokračování kauzy Čapí hnízdo nezvýšilo ani důvěru ve státní zastupitelství a také ani důvěru v právní stát.

Jestli ale někdo čekal na jeho tiskovou konferenci jako na rozetnutí gordického uzle, nebylo to moudré. Uzel je nadále uzlem, protože Pavel Zeman nemá meč, kterým by ho rozetnul. A to proto, že náš gordický uzel, tedy náš problém s Andrejem Babišem, je stokrát vážnější než jen jeden dotační podvod. Pavel Zeman pouze sdělil, že trestní stíhání Babiše pokračuje, protože jiné rozhodnutí neobdržel. Sám ve věci zatím rozhodovat nemůže a věc se nadále povleče. Slibované rozhodnutí tedy vyšumělo.

Jestliže se po formální stránce nesly masové protesty proti Andreji Babišovi v tónu obrany nezávislé justice a tím i obrany státních zástupců, pak to odráželo chiméry řečníků o svatých státních zástupcích. Bylo nesmyslné postavit odpor vůči autoritativnímu politikovi na jedné kauze a na technickém posuzování trestněprávní roviny jednoho dotačního podvodu státními zástupci. Takový projekt byl postavený na hliněných nohou. Drtivé většině protestujících občanů naštěstí vadí celý Babišův mocenský systém a nikoli jen jedna kauza, byť velmi charakteristická.

Celá sázka na státní zástupce je absurdní. Oni nejsou řešením našeho problému. Oni jsou součástí našeho problému. A podstata problému tkví v tom, že tu prakticky celá společenská elita kapitulovala před miliardářem Andrejem Babišem v daleko závažnějších útocách na pravidla, než je jeden dotační podvod. Kapitulovala před brutálním překreslením norem politického systému, před ovládnutím médií a před kumulací moci v rozsahu, který narušuje férovou politickou soutěž.

Naše politické strany nechtěly jít do vlády s trestně stíhaným premiérem. To ale není žádné hrdinství. Naše demokratické strany neměly hlavně jít s hnutím ANO do koalice proto, že je to vůdcovský projekt, jenž likviduje základní normy a pravidla demokratické politiky a svobodné společnosti. Demokracie není nic abstraktního, co by voliči nepochopili. Když si někdo nakoupí kvůli cestě k moci dosud liberální média, tak jasně ukázal své úmysly a má být diskvalifikovaný. Jenže naše demokratické strany se místo toho bály, aby neměly nálepku negativistického programu „antibabiš“. Nechaly si tím vnutit Babišovy pravidla hry, jeho marketing a jeho optiku. Ten údajný „antibabiš“ je pozitivní program, který v překladu znamená obranu pravidel hry a osvobození společnosti od autoritářského vetřelce.

Kauza Čapí hnízdo je jen symptomem Babišovy éry. Nikoli její podstatou. Tou podstatnější věcí je legitimizace komunistů,  zastrašování oponentů, podrývání parlamentního systému, hrubý  nátlak na kritiky, neustálé obviňování kritiků z korupce a označování kritických lidí za psychopaty. Babiš otevřel stavidla xenofobie, populismu a ruské dezinformační propagandy. Proto ho podporují všechny proruské weby a proto ho drží prezident Miloš Zeman. Proruská propaganda je dnes přítomná i v premiérových médiích. Babiš zničil kdysi silná prozápadní a liberální média. Za to by měl být poražen v politické soutěži. Jenže k tomu potřebujeme politické vůdce a politické síly, které budou stát na straně svobodného světa, který je dnes mnohem křehčí než dříve a potřebuje mnohem více naši energii a vytrvalost, aby přežil.

Je nezodpovědné, když obranu demokracie klademe do rukou jednoho státního zástupce. Nejspíše jde o slabého člověka, ale klidně může jít i o člověka vnitřně poctivého, který nevidí pádné argumenty pro to, aby postavil premiéra před soud. Naše společnost ale vůbec nepotřebuje očištění od kriminálních deliktů tolik, jako potřebuje obranu elementárních pravidel demokracie a svobody. To není úkol státních zástupců a není na místě se na ně spoléhat. Je to úkol nás všech, kteří chceme žít v demokratické zemi. S Babišem v čele naše země demokratická být nemůže. Může být pouze a nanejvýš smutnou parodií na demokracii.

Revue Forum Banner
Pavel Šafr
Pavel Šafr
Šéfredaktor deníku FORUM 24
Další články autora