ANALÝZA / Každoroční řeč, kterou prezident Spojených států amerických přednáší před společným zasedáním obou komor Kongresu – Zpráva o stavu Unie – v roce 2002 rezonovala ve za oceánem i v Evropě. Tehdejší prezident George W. Bush během projevu varoval před Severní Koreou, Íránem a Irákem, které označil za osu zla. „Tyto státy a jejich terorističtí spojenci tvoří osu zla, která se vyzbrojuje, aby ohrozila mír ve světě,“ řekl tehdy.

O více než dvě desetiletí později osa zla opět spatřila světlo světa. Toto označení a jemu podobná se znovu vžila do myslí politiků, analytiků a politických pozorovatelů v západním světě, když popisují to, co považují za rostoucí spojenectví Číny, Ruska, Íránu a Severní Koreje v boji proti svobodnému a demokratickému Západu.

Dále čtěte

Rusko jde tak daleko, jak mu to dovolíme. Rozhovor s režisérem dokumentu Putinovo hřiště

"Rusko jde tak daleko, jak mu to dovolíme. Je to stejný mechanismus jako v nacistickém Německu," říká v rozhovoru pro FORUM 24+ polský…

Putinovo Rusko po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajině v roce 2022 přišlo o svoji židli u diplomatického stolu a ocitlo se na okraji mezinárodního společenství. Rychle si ale našlo vlčí smečku, jež Vladimiru Putinovi umožňuje zůstat v boji, který i většina Rusů vnímá jako konflikt se Západem. Bezpečnostní výzvy, které představuje Rusko pro Evropu a pro Indo-Pacifik Čína, jež si do budoucna vytyčila cíl dobýt Tchaj-wan, se liší od těch, které představují Írán a Severní Korea.

Spojuje je ale boj proti Západu, chaos, který vytvářejí ve svém okolí, i to, že všechny jsou nebo možná brzy budou jadernými mocnostmi. Spolupráce této vlčí smečky – Číny, Ruska, Severní Koreje a Íránu – by měla znepokojovat celý, nebo alespoň demokratický a svobodný svět.

Čína: nejdůležitější spojenec Ruska

Navzdory formálně spojeneckým vztahům s Ruskou federací zatím nic neukazuje na přímou materiální a technickou podporu Čínské lidové republiky ruským ozbrojeným silám ve válce na Ukrajině. I tak je ale Čína tím nejdůležitějším spojencem Ruska. Nejde přitom pouze o vojenskou stránku věci. Čína se činí, i pokud jde o diplomacii.

Je to právě Čína, která je ve vlčí smečce klíčovým dodavatelem vojenských produktů a produktů dvojího užití, které můžou využívat civilisté i vojáci na frontě. Podle Washingtonu pocházelo v roce 2023 z Číny přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky. Čínské a ruské společnosti podle Spojených států spolupracují na společné výrobě bezpilotních letounů na území Ruska a další čínské společnosti pravděpodobně dodávají Rusku nitrocelulózu používanou při výrobě munice.

Kromě toho v Rusku skončila i čínská vojenská optika pro použití v tancích a obrněných vozidlech. Čína dodává Rusku i motory pro bezpilotní letouny a proudové motory pro řízené střely. Existují důkazy o nárůstu dodávek vysoce přesných přístrojů a zařízení, navíc většina zboží, na které byly uvaleny západní sankce, se do Ruska dostává přes Čínu.

Čínská pomoc se ale netýká pouze komponentů využívaných ve válce na Ukrajině. Agentura AFP už dříve napsala, že Wagnerova skupina už v listopadu 2022 koupila dva čínské komerční satelity a snímky z nich využila k přípravě operací na Ukrajině, v Africe i k neúspěšné vzpouře v Rusku v červnu 2023.

Spolupráce mezi Pekingem a Moskvou tím ale nekončí. Po odstřižení dodávek ruské ropy do Evropy Čína využila ruskou potřebu prodávat ropu na jiných trzích. A znovu je to právě Čína, která v roce 2023 překonala Saúdskou Arábii a stala se jejím největším odběratelem. Objem ruské ropy dodané do Číny se v roce 2023 zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 24 procent na více než 107 milionů tun. Celkové výdaje na ruské černé zlato přesáhly v loňském roce 60 miliard dolarů. Petrodolary pak Rusko využívá k pokračování ve válečném tažení na Ukrajině.

Válku na Ukrajině Peking ve svůj prospěch využívá i na diplomatické scéně. V červnu se ve Švýcarsku sešlo 92 zemí a 8 mezinárodních organizací na mírovém summitu pořádaném Ukrajinou. Moskva pozvánku nedostala, Peking na druhé straně koncem května prohlásil, že na konferenci do Švýcarska nepřijede, protože nesplňuje jeho očekávání ohledně jednání o míru, tedy účast Ukrajiny i Ruska.

Dále čtěte

Rusko jde cestou imperialismu. Rusové si musí uvědomit, že jako národ nesou spoluzodpovědnost

KOMENTÁŘ / Zájmy ruské protiputinovské opozice nejsou vždy totožné se zájmy Ukrajinců. Už vůbec nejsou totožné se strategickými a bezpečnostními…

Podle Zelenského Rusko využívalo vliv Číny a snažilo se mírový summit sabotovat. „Bohužel tak velká, nezávislá a mocná země, jako je Čína, je nástrojem v Putinových rukou,“ zdůraznil v reakci na neúčast čínských představitelů. Čínu jako nástroj v Putinových rukou potvrzují i výpovědi desítek diplomatů, kteří ještě před začátkem summitu agentuře Reuters řekli, že Čína lobbuje za svůj alternativní mírový plán pro Ukrajinu.

Peking se v budoucnu může stát tím, kdo válku na Ukrajině ukončí. Využije přitom svého vlivu na Vladimira Putina. Společně s Brazílií totiž už v květnu přišla Čína se svým vlastním řešením konfliktu na Ukrajině. Na summitu ve Švýcarsku nevadilo Číně pouze to, že Vladimir Putin neobdržel pozvánku, ale to, že se „ignorovaly ostatní mírové iniciativy“. Jako je shodou náhod právě ta čínsko-brazilská.

V nastolování míru na Ukrajině chce mít Čína hlavní slovo, nechce jen sedět u stolu a čekat, co vymyslí Západ. Peking chce být v centru dění. Proto bude pravděpodobně i nadále pomáhat Rusku a sabotovat mírové návrhy Západu. A až přijde čas, využije svůj vliv na Rusko a pokusí se přivést obě strany konfliktu k jednacímu stolu.

Pokud se ale postoj Číny o vojenských dodávkách Rusku změní, může ruská armáda získat obrovské množství nejrůznějších zbraní – od zastaralých až po supermoderní – a to zejména díky tomu, že obrněná vozidla a dělostřelectvo Čína sotva naléhavě potřebuje pro válku proti Tchaj-wanu a další konflikty v tichomořském regionu.

Írán: starý dobrý známý

Rusko-íránská vojensko-technická spolupráce není ničím novým. Začala ještě v dobách Sovětského svazu skromnými dodávkami zbraní a vojenského vybavení během íránsko-irácké války v 80. letech 20. století. Po rozpadu ruského impéria se dodávky mířící do Teheránu zvýšily a zastavily se až po zavedení mezinárodních sankcí na íránský jaderný program.

Po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajině však Rusko potřebovalo spojence. Rusové měli zájem o rozvinutý průmysl bezpilotních letounů. Ten Teherán vytvořil v reakci na sankce a nemožnost nakoupit plnohodnotné bojové letouny. Impozantní flotila bezpilotních letounů teď den co den míří na ukrajinská města.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Írán dodává Rusku munici, dělostřelecké granáty a bezpilotní letouny série Šahed-131/136 a modernější Mohajer-6. Spolupráce zahrnuje i zřízení celé továrny na výrobu bezpilotních letounů íránského typu na ruském území. Podle dohody se Írán v roce 2022 zavázal k dodání šesti tisíc souprav pro montáž bezpilotních letounů během následujících dvou a půl let.

Írán ale dostal i něco nazpátek. V listopadu minulého roku Teherán oznámil, že dostane ruské stíhačky Su-35 a bojové vrtulníky Mi-28. Tato technika se bude režimu ajatolláhů tváří v tvář rostoucímu napětí na Blízkém východě jistě hodit. Oznámení z letošního ledna o rozhodnutí Íránu poslat balistické rakety do Ruska potom poukazuje na rostoucí úroveň spolupráce mezi oběma zeměmi.

Spolupráce zatím vygradovala v úterý, kdy americký deník New York Times s odkazem na dva íránské představitele napsal, že Teherán požádal Moskvu o moderní systémy protivzdušné obrany, protože se připravuje na možnou válku s Izraelem. Dodávky už údajně probíhají.

Dlouhodobé vyhlídky spolupráce mezi Ruskem a Íránem se zdají být slibné. Rusko, na které po začátku války na Ukrajině Západ uvalil bezprecedentní sankce, se stále více obrací k Blízkému východu a Asii. Na východ hledí i Írán. Vzhledem k tomu, že v čele Moskvy i Teheránu stojí zastánci tvrdé linie a že je vysoce pravděpodobné, že konfrontace se Západem bude pokračovat, obě země vidí potřebu zintenzivnit bilaterální vztahy.

Írán tradičně váhal s předáním balistických raket Rusku, protože se obával odvety nejen ze strany Spojených států, ale i evropských zemí. Íránské balistické rakety se zatím na Ukrajině neobjevily. Pokud by ale zprávy o jejich dodávkách byly pravdivé, znamenalo by to kvalitativně jinou úroveň spolupráce a také změnu dynamiky na Blízkém východě, která mohla být hnací silou rozhodnutí Teheránu.

Severní Korea: diktátoři v objetí

Diplomatické vztahy mezi Kremlem a režimem severokorejského vůdce Kim Čong-una byly poměrně vřelé už před začátkem plnohodnotné invaze na Ukrajině. Severní Korea jako jedna z mála zemí uznala anexi Krymu v roce 2014 a zhruba o osm let později i anexi dalších čtyři oblastí Ukrajiny. Se společnou vojensko-technickou spoluprací ale obě země vedené autoritářskými režimy neměly od sovětských dob téměř žádné zkušenosti.

To změnil rok 2023, kdy Rusko potřebovalo výraznou pomoc, protože jeho výrobní kapacity dělostřelecké munice a balistických raket neodpovídaly potřebám fronty. KLDR, která disponovala obrovskými zásobami dělostřeleckých střel sovětské ráže, dokázala na ruskou poptávku odpovědět. S rozvojem jaderného programu totiž Pchjongjang získal účinnější formu odstrašení před Jižní Koreou a potřeba dělostřelecké munice se snížila, možná i zmizela. Zároveň KLDR aktivně rozvíjela raketový program.

Obavy z prohlubující se vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi přetrvávají od loňské návštěvy severokorejského vůdce Kim Čong-una v Rusku. Podle investigativní organizace OSINT je dělostřelecká munice převážena kontejnery ze severokorejských přístavů do Ruska, odkud je po železnici posílána do frontových oblastí. Podle jihokorejského ministra obrany bylo převezeno necelých sedm tisíce kontejnerů s municí, do nichž by se vešly až tři miliony dělostřeleckých střel ráže 152 mm nebo až půl milionu raket pro MLRS Grad ráže 122 mm.

Severní Korea je zároveň jediným členem vlčí smečky, která má spolupráci s Ruskem potvrzenou i na papíře. V červnu, během návštěvy Vladimira Putina v Pchjongjangu, Severní Korea a Ruská federace podepsaly dohodu o komplexním strategickém partnerství. Rusko na základě dohody nevylučuje vojensko-technologickou spolupráci s KLDR. Podle Kima má nicméně dohoda obranný a mírový charakter. „Nepochybně urychlí vytvoření nového multipolárního světa,“ podotkl Kim.

Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov během návštěvy řekl, že nová dohoda nahradí předchozí smlouvy z let 1961, 2000 a 2001. Potřeba nové smlouvy je podle Ušakova dána vývojem geopolitické situace ve světě a v regionu a také změnami, ke kterým v poslední době došlo v bilaterálních vztazích mezi Ruskou federací a KLDR.

Šéf Kremlu přijel na první návštěvu KLDR za posledních 24 let se slibem, že s izolovanou komunistickou zemí prohloubí obchodní a bezpečnostní vazby a podpoří ji v jejím odporu proti Spojeným státům. V rámci spojenectví severokorejská armáda oznámila, že její ženijní jednotka se již příští měsíc připojí k ruským pozemním silám v Doněcké oblasti.

Dále čtěte

Historik Snyder: Rusko je fašističtější než Itálie před sto lety. Jediná věc, která by pro něj byla dobrá, je prohra

ROZHOVOR / „Pokud Rusko není fašistický stát, měli bychom slovo fašismus úplně přestat používat,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro deník…

Severní Korea ale Rusku zřejmě dodává i protitanková raketová vozidla. Podle časopisu Forbes to potvrzují záběry ukrajinského dronu z okolí města Vovčansk v Charkovské oblasti. Situace ohledně severokorejských balistických raket je méně jasná. Na začátku roku 2024 bylo zaznamenáno několik případů úderů balistických raket KN-23 na Charkov. Od té doby se však zprávy o použití těchto raket neobjevují.

Schopnost KLDR pomoci Rusku není zdaleka na konci. Režim Kim Čong-una má podle ruského webu The Insider mnoho různých typů zbraní, které by Rusko mohlo na frontě využít. Jde například o samohybný obrněný salvový raketomet MLRS, nebo tanky T-54/55 a T-62M, které Rusko používá na frontové linii. S ohledem na prognózy vyčerpání zásob sovětské obrněné techniky v ruských skladech do roku 2026 by dodávky severokorejských tanků a další obrněné techniky mohly umožnit udržet tempo útočných operací na Ukrajině.

Nová, větší a lépe vyzbrojená osa zla

Svět se od doby, kdy George W. Bush ve Zprávě o stavu Unie poprvé označil Írán, Irák a Severní Koreu za osu zla, změnil. Dnes ale, zdá se, existuje její nová verze o čtyřech zemích. Stará osa představovala problém, ale byla malá a slabá. Nová osa zla je mnohem větší, lépe vyzbrojená, nebezpečnější a touží po moci.

Rusko je největší zemí světa, Čína je druhou nejlidnatější zemí světa. Nová osa disponuje téměř pětinou světové rozlohy. Navíc spolu čtyři státy sousedí nebo se nacházejí v těsné blízkosti, což jim usnadňuje spolupráci a obchod. Možná největším rozdílem současné osy zla je to, že přinejmenším tři ze čtyř zemí jsou v expanzivním módu. Chtějí mnohem více území a moci.

Dále čtěte

Nalomená bezpečnost Evropy dostala další ránu. Orbán otevírá dveře ruským špionům i teroristům

KOMENTÁŘ / Maďarsko od července umožňuje nekontrolovaný vstup občanům Ruska a Běloruska do schengenského prostoru. Kroky Maďarska se stávají bezpečnostním…

Čína má největší armádu a námořnictvo na světě. Írán vyrábí bezpilotní letouny, které prodává Rusku a distribuuje svým zástupným milicím. A Severní Korea prodává munici Rusku, čímž tato malá, zbídačená diktatura získává více tvrdých peněz, než měla po celá léta. A většinu těchto peněz utrácí za výrobu raket a jejich odpalování v blízkosti Japonska. Tři z těchto čtyř zemí mají jaderné zbraně a Írán je možná blízko – pokud je ještě nemá.

Odborníci se shodují, že globální politika je obecně mnohem složitější než v roce 2001 nebo 2002, kdy Spojené státy stály jako osamocená a nezpochybnitelná světová supervelmoc. Aby západní svět zabránil širší válce, musí západní diplomacie udržet Čínu, Rusko, Írán a Severní Koreu co nejdále od sebe. Vladimiru Putinovi postavení v čele osy zla umožňuje pokračovat ve válce na Ukrajině a ohrožovat světovou bezpečnostní architekturu.