Umírat důstojně, bez samoty a trýznivé bolesti. To je smyslem chrudimského hospice, který se stará o nevyléčitelně onkologicky nemocné pacienty v posledních dnech a týdnech jejich života. Zakladatelé tohoto zařízení však rozšířili svou původní vizi a na začátku května otevřeli hospic rezidenční. Nevyléčitelní onkologičtí pacienti tu mohou žít v klidném historickém domě v samém centru východočeské Chrudimi.

„Chtěli jsme, aby náš rezidenční hospic nebyl nikde odstrčený, ale aby stál v centru města. Aby společnost začala vnímat umírání jako součást života,“ přibližuje myšlenku chrudimského hospice jeho spoluzakladatelka Marie Blažková. Původní lůžkový hospic byl vystavěn v roce 2009. Lékař Jiří Košťál je ředitelem tohoto unikátního zařízení. Za dobu svého fungování se tu setkali s více než čtyřmi tisíci umírajících.

Hospic totiž není klasická nemocnice. Neuzdravuje, nabízí však svým klientům možnost strávit poslední dny bez trýznivých bolestí v příjemném, klidném a bezpečném prostředí. Dvojice zakladatelů se rozhodla tento původní smysl ještě rozšířit zřízením rezidenčního hospicu, který původní vizi dále rozvíjí.

„Rezidenční hospic je zaměřen na nemocné, kteří vědí, že mají nevyléčitelnou nemoc a mají před sebou závěr života, ale jsou třeba ještě příliš mladí na to, aby je vzali do domova důchodců nebo pečovatelského domu. Zároveň však vyžadují nepřetržitou zdravotní péči. Je to koncipované jako bezbariérový dům se vším všudy,“ popisuje paní Blažková. Svou unikátností tak předčí všechny ostatní hospice – podobné zařízení totiž v České republice neexistuje.

„Typickým klientem bude člověk, kterému zjistí nevyléčitelnou nemoc a který ví, že může mít příznaky a bojí se jich. Doma je sám, popřípadě má jeho rodina obavy nechat ho samotného,“ dodává ředitel organizace Jiří Košťál.

Zařízení vzniklo v památkově chráněném domě ve Štěpánkově ulici. Přestavba domu je provedena krásně, citlivě, ale i moderně a zároveň s důrazem na jeho historický význam. Celá rekonstrukce a nadstavba byla financována z rezervního fondu zakladatelů, který je z jedné třetiny tvořen dary příznivců.

Za zdmi tohoto domu se nachází 11 bytů pro 13 pacientů. „Lidé, kteří ještě ocení určitou možnost samostatnosti, budou mít svoji kuchyň. Jde o rezidenční byty 1+kk s velkým komfortem okolo. K dispozici je klidná zahrada i velký prostor k různým kulturním aktivitám,“ představila zakladatelka. Ve dvoulůžkových bytech mohou být ubytováni onkologičtí pacienti, kteří zrovna budou po chemoterapii.

Kromě bezbariérového sociálního zařízení a vlastní kuchyňky jsou více prosluněné byty vybaveny také klimatizací nebo venkovními žaluziemi. Estetický interiér doplňuje praktická polohovací postel. Pro bezpečí a klid každého klienta je tu připraven komunikační systém, skrze který se může pacient dovolat na mobilní telefon ošetřující sestře.

Umírání je proces, během kterého se člověk připravuje na svůj klidný odchod. Je proto důležité, aby ho strávil v co nejbezpečnějším prostředí. „Já si někdy představuju kulisy, ve kterých by chtěli být. Rodinám říkám, ať si zkusí svého umírajícího blízkého představit jako dítě ve známém prostředí, se známými lidmi. Poslední dny dost možná člověk už úplně racionálně nepromýšlí některé věci, ale určitě vnímá všechno, co se kolem něj děje, jak ho mají rádi nebo nemají rádi. Jako dítě. Takže by měl vnímat, že je obklopen lidmi, kterým na něm záleží,“ myslí si lékařka.

S ohledem na epidemii i únavu zakladatelů neproběhlo žádné oficiální slavnostní otevření, každý zájemce o ubytování v tomto jedinečném hospici se však má možnost přijít osobně podívat. Stačí se ohlásit na hospicovém e-mailu [email protected].

„Návštěvy bychom hospicem provedli vždy v pondělí v pracovní době. Spádová oblast není omezená na Pardubický kraj vzhledem k nezávislosti na veřejných financích,“ zdůrazňuje Marie Blažková. Pro více informací také navštivte stránku organizace.