V Česku máme podivná média, která ze záhadných důvodů neplní svoji roli

Diskuse o médiích jsou v poslední době téměř na denním pořádku. Pořádá je kdekdo a mezi nejoblíbenějšími tématy jsou otázky přežití, toho, jak vlastníci ovlivňují obsah a jak tím ohrožují svobodu slova. Už méně se kupodivu diskutuje o novinářské práci a o tom, zda a jak dobře média slouží potřebám svých čtenářů, uživatelů či diváků a posluchačů.

Minulý týden se Česká republika, naše vláda a její předseda staly předmětem jednání Evropského parlamentu. Vzhledem k tématu nás to nemůže těšit, ale určitě by nás to mělo zajímat. Tedy to se domnívám já. Jednak se poměry u nás Evropský parlament nezabývá tak často a jednak šlo o premiéra, jeho podnikání a také o evropské peníze, které tvoří podstatnou část ekonomiky řady odvětví a firem. K mému překvapení si to ale asi nemyslí většina médií.

Zahraniční témata jsou v našich médiích trvale upozaďována, novináři vědí, že se o ně čtenáři nezajímají tak, jako o dění u nás. Ale tady, i když se dění odehrávalo v zahraničí, šlo o událost přímo ovlivňující domácí politiku. Přesto bylo jednání Evropského parlamentu přenášeno jen několika menšími médii a zpravodajství o něm bylo poměrně skoupé. Celý text usnesení musí čtenář hledat na webech Evropského parlamentu, z českých médií ho přinesly jen weby Forum24 a Deník Referendum. Ostatní média uvádějí jen kratší či delší citace a souhrny.

Pozoruhodná je ignorance tématu redakcí Deníku N, který se definuje jako alternativní médium k existujícím novinám, zejména k těm, které vlastní oligarchové. V den jednání Evropského parlamentu měl Deník N tuto zprávu na stránce až dole někde na šestém až osmém místě. Před ní byla témata, že prorektor Univerzity Karlovy končí kvůli plagiátorství, slovenský ministr Lajčák říká, že jsme Moskvě pro smích, článek Brexit, Trump, žluté vesty, rozhovor s generálem Pavlem, že počítačové hry z Česka už přinášejí větší tržby než filmy v kinech, chudoba se týká půl milionu českých dětí. A také byla ještě před článkem o jednání Evropského parlamentu o České republice jedna reklamní pozice a jeden placený PR článek.

Chápu význam reklamy a nemám nic proti jmenovaným tématům, ale pokud se nejaktuálnější dění, které přímo ovlivní události u nás, objevilo až na druhém nebo třetím odrolování obrazovky, svědčí o to velké redakční ignoranci. Ostatně téma jednání EP o Andreji Babišovi se nedostalo ani do týdenního výběru témat šéfredaktora Deníku N. Na rozdíl od článku o sexuální asistenci pro handicapované nebo o tom, že byl Dominik Feri jedněmi bruselskými novinami označen za snílka. Nejparadoxnější je, že v tu samou dobu weby patřící do skupiny Agrofert tedy iDnes a Lidovky měly zprávu na hlavní nebo na druhé hlavní pozici.

U Deníku N, v nějž mnozí vkládali naději jako v noviny, které vytvoří alternativu k médiím vlastněným oligarchy, je bohužel ignorance významnosti témat typická. Když 12. listopadu odpoledne pustil Seznam ve své televizi rozhovor s Andrejem Babišem juniorem, informovala o tom během příštích desítek minut všechna média až na Lidovky, iDnes a… Deník N. Ten nakonec přinesl zprávu z českých zpravodajských médií až jako úplně poslední, dlouho po půlnoci, a dokonce až poté, co zprávu o tom zveřejnil i mateřský slovenský Denník N.

Co se to s českými médii děje? Kam zmizela profesionalita?

Trvalo to mnoho let, než po pádu komunismu vyrostla generace šéfredaktorů – novinových manažerů, kteří se naučili na základě vlastních pokusů a omylů, ale i s významnou pomocí zahraničních majitelů, nositelů profesionálního know-how, jak řídit obsah, jak rozpoznat významné od nevýznamného, jednoduše – jak dělat noviny. Mnozí představitelé této generace jsou dnes mimo hlavní velká média. Jejich schopnosti se staly kontraindikací pro nové pány českých médií, kteří jejich schopnosti nepotřebují, protože jejich hlavním zájmem je média zneužívat pro vlastní obchodní či politické cíle.

Úpadek je u mnoha médií vysvětlitelný právě zájmy jejich majitelů. Proč však neplní základní zpravodajskou roli Deník N, který nad sebou takové majitele nemá, je záhadou.

A tak se vracím k úvodu. Možná je třeba hledat důvody poklesu zájmu o média také ve vlastní neprofesionální práci. V porušování základních principů novinářského řemesla, v selhání redakčního řízení. Místo velkých slov se věnovat drobné celodenní práci. Věřím totiž, že stále platí slogan, kterým jsem před patnácti lety zahájil úspěšnou transformaci Hospodářských novin: Obsah rozhoduje!

Autor je publicista a mediální manažer.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner