Ruský diktátor a válečný zločinec Vladimir Putin FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / volné dílo
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace / volné dílo
Před novým válečným plánem Vladimira Putina varoval švédský ministr obrany Pål Jonson. Jeho země vstoupila do NATO teprve loni v březnu, ale už nyní patří mezi lídry aliance – ve zbrojení i podpoře Ukrajiny. „V den, kdy na Ukrajině dojde k příměří, se ruská vojenská přítomnost v naší části Evropy prudce zvýší,“ řekl Jonson před úterním summitem NATO v rozhovoru pro deník Expressen.
Všech osm parlamentních stran ve Švédsku, včetně těch levicových, které dříve váhaly ohledně členství v NATO i pomoci Ukrajině, se minulý týden dohodlo na masivní investici do zbrojení. „Jde o to, aby se naše děti a vnuci nemuseli učit rusky,“ vysvětlila půjčku ve výši téměř 700 miliard korun ministryně financí Elisabeth Svantessonová.
Stejně jako Švédsko, které tak chce učinit do roku 2032 nebo 2035, se ve společné deklaraci před summitem předběžně zavázaly vydávat na obranu 5 procent HDP všechny další členské země kromě Španělska. Premiér Pedro Sanchéz tvrdí, že mu stačí dávat 2,1 procenta na dosažení cílů, které po Madridu NATO žádá. Podle odhadů Severoatlantické aliance Španělsko v roce 2024 vydalo na obranu 1,24 procenta.
„Očekáváme, že 2 procent HDP dosáhnou letos, případně příští rok. Je to otázka soudržnosti a důvěryhodnosti. Je to nyní velmi naléhavé,“ komentoval to pro Expressen ministr obrany Švédska. To během posledních čtyř let dokázalo své investice do obrany zdvojnásobit.
V Baltu je NATO silnější než kdy dřív
„Děláme to pro budoucí generace. Děláme to proto, že chceme žít v míru, a k tomu je důležité mít silnou obranyschopnost,“ řekl Pål Jonson s tím, že i díky vstupu Švédska a Finska do NATO je nyní oblast Baltského moře vojensky silnější než kdy dřív. Podle něj je ale stále na čem pracovat, například na inovacích spojených s bezpilotními systémy, drony nad i pod vodní hladinou.
„Víme, že v den, kdy dojde k příměří nebo mírové dohodě, se ruská vojenská přítomnost v naší části Evropy výrazně zvýší. Proto musíme těchto dvou až pěti let využít k posílení našich odstrašujících a obranných schopností a využít je k masivnímu přezbrojení,“ řekl ministr.
Je přesvědčen, že po skončení války na Ukrajině dojde k tomu, před čím již varovali někteří zpravodajci a vojenští experti: Rusko přesune své vojenské zdroje a kapacity blíže k hranicím s NATO. Svědčí o tom i satelitní snímky z poslední doby, na nichž je vidět zbrojení Rusů poblíž finských či polských hranic.
„Musíme však vzít také v úvahu, že Rusko si z války vzalo důležité ponaučení. Je lepší v kybernetické válce, má lepší schopnosti v oblasti zbraní dlouhého doletu a s drony zachází lépe než před vypuknutím války,“ upozornil Jonson.
I proto vítá, že se na summitu v Haagu členské země NATO pravděpodobně dohodnou na novém cíli investic do obrany ve výši 5 procent HDP. „To zásadně změní Evropu,“ konstatoval švédský ministr obrany.