V druhé polovině roku budou padat příjmy státu. Vláda musí chránit ty nejzranitelnější, zdůrazňuje ekonom

Hlavní ekonom Platební institutce Roger Dominik Stroukal  (Dominik Stroukal / se svolením autora)

Hlavní ekonom Platební institutce Roger Dominik Stroukal | FOTO: Dominik Stroukal / se svolením autora

Vláda je v těžké situaci, protože musí bránit následkům inflace kroky, které inflaci zvyšují, což je paradoxní, ale drží tím daleko od moci populisty, kteří by ihned využili otevírajících se nůžek ve společnosti, říká v rozhovoru pro deník FORUM 24 hlavní ekonom Platební instituce Roger Dominik Stroukal. Odpovídá také na otázku, jaká by u nás byla inflace, kdyby Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, a naznačuje, že jediný, kdo může zbrzdit zvyšování cen, je právě centrální banka.

Má Fialova vláda nějaké možnosti, jak bojovat s vysokou inflací v Česku, která v dubnu dosáhla meziročně 14,2 procenta?

Vláda má minimální možnosti s inflací bojovat. Vládní kabinet může jen přestat přilévat do kotle proinflačními opatřeními. Už i takové vláda připravila, ale zatím se drží proti té Babišově zkrátka.

Plyn Ilustrační snímek (AdobeStock)

Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl vládu podpořil ve snižování deficitu veřejných financí a prohlásil, že menší zadlužování znamená menší příliv peněz do oběhu a menší inflaci v budoucnu. Má dnes kabinet vůbec prostor na kroky, které by mohly inflaci snížit?

Rozpočty jsou napnuté a v druhé polovině roku pravděpodobně dorazí technická recese, takže budou proti očekávání padat příjmy státu. Každá koruna by se teď měla vážit dvakrát. Mimochodem, kdyby Aleš Michl nechtěl podporovat zadlužování vlády, tak by neměl volat po nízkých úrokových sazbách. Jsou to právě nízké sazby, které jedním svým kanálem měnové politiky přispívají k levnějšímu dluhu vlády, a tedy silnějšímu utrácení a vyšší inflaci.

Na letošní rok je naplánovaný rozpočet se schodkem ve výši 280 miliard korun. Podle některých ekonomů jde o proinflační rozpočet. Jaký deficit by podle vás vedl k poklesu inflace?

To, jestli je rozpočet proinflační, není odvislé nutně od schodku, ale od výše vládních výdajů a transferů. A tam skutečně řadu proinflačních kroků najdeme. Vláda je v těžké situaci, protože musí bránit následkům inflace kroky, které inflaci zvyšují, což je paradoxní, ale drží tím daleko od moci populisty, kteří by ihned využili otevírajících se nůžek ve společnosti.

Bývalý guvernér centrální banky Miroslav Singer dokonce říká, že vládní kabinet má v současné době ohledně inflace větší roli než ČNB. Podle Singera může přesvědčit lidi, že to je epizoda, která nebude trvat dlouho. Může inflaci snížit to, že vláda bude hodně mluvit o tom, jak vyrovnává státní rozpočet, jak tvrdí Singer?

Málokdy s Miroslavem Singerem nesouhlasím, ale tady si myslím úplný opak. Nic jiného než měnová politika centrální banky inflaci nezbrzdí. Vláda se může snažit sebevíc, ale pokud budou sazby u nás i v zahraničí nízké, tak peníze budou proudit a inflace se nezbavíme.

(Pavel Hofman)

Jakým způsobem by si podle vás vláda měla celkově v současné situaci počínat? Na co se zaměřit?

Vláda má nyní jeden hlavní úkol –⁠ zabránit takovým dopadům na ty nejzranitelnější z nás, aby se k moci nedostali populisté a extremisté. S inflací příliš neudělají, teď musejí být profesionální a chirurgicky přesní. Je to těžký úkol.

Je možné říct, jaká by u nás aktuálně byla inflace, pokud by v uplynulém období bankovní rada pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka nezvyšovala úrokové sazby?

Souhlasím s názorem Jiřího Rusnoka, že by dnes byla inflace klidně nad 20 procenty.

Prezident Miloš Zeman tvrdí, že v poslední době se úrokové sazby, které navyšuje Česká národní banka, překlápějí z nástroje brzdění inflace v nástroj jejího posilování. Je opravdu možné, že by vyšší sazby inflaci zvyšovaly?

Je to antiekonomie a každý, kdo dnes tvrdí, že vyšší sazby zvyšují inflaci, jen zoufale doufá, že si toho Miloš Zeman všimne, a on dostane místo v České národní bance. Vyšší sazby samozřejmě inflaci krotí, už jen z titulu silnější koruny, ale samozřejmě také kvůli menšímu počtu hypoték a dalších úvěrů. Je to nepopulární, ovšem ČNB nemá být populární, má dělat nezávislou měnovou politiku.

A jaká by teď u nás podle vás byla inflace, kdybychom platili eurem? Byla by spíše vyšší, nebo nižší?

Na počátku možná o něco nižší, ale dnes nepochybně o mnoho vyšší, protože bychom nemohli zvyšovat sazby a neměli tak kurzový kanál.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]